"27. března odstartovala v Kaluze montáž Citroënu C5 Aircross," cituje agentura Reuters firmu Automotive Technologies. Ta se usadila v někdejší továrně Stellantisu v ruském městě, přičemž už v únoru se objevily informace, že tam z čínských sad vzniklo hned 42 kusů francouzského SUV. A čínský partner je ve výrobě namočený samozřejmě i teď.
Ačkoliv ruská média zarputile píší jen o "čínském partnerovi", případně "partnerovi z východu" a ani Automotive Technologies na svých stránkách spojení přímo neuvádí, je jasné, že s výrobou dodávkami komponentů pomáhá Dongfeng. Ten je čínským partnerem Peugeotu a Citroënu a v jeho závodě ve městě Čcheng-tu ostatně C5 Aircross pro tamní trh také vzniká.
Pikantní je, že Dongfeng patří k minoritním akcionářům Stallantisu, jeho podíl loni klesnul na 1,58 procenta potom, co část akcií automobilka koupila zpátky. Před devíti lety ale Dongfeng tehdy ještě koncernu PSA výrazně pomohl z finančních problémů, výměnou za což získal právě podíl ve francouzské automobilce.
Kolem zahájení výroby francouzského SUV v Rusku panuje ale stále příliš mnoho nejasností. "Není mi jasné, jakým způsobem Stellantis dovolil prodávat Dongfengu díly do Ruska. Není ani jasné, kolik vlastnických práv má Dongfeng na díly produkované ve společném podniku se Stellantisem," řekl Aktuálně.cz seniorní analytik Jato Dynamics Felipe Munoz. "Vypadá to, jako kdyby Dongfeng nerespektoval původní autorská práva," dodává s tím, že je ale v celém příběhu zkrátka mnoho otazníků.
Vyjádření Stellantisu se do vydání tohoto textu nepodařilo sehnat, automobilka na elektronicky zaslané otázky nereagovala. Zopakovat tak jen můžeme únorové vyjádření Stellantisu pro agenturu Reuters, že ke konci loňského roku ztratil kontrolu nad svým ruským majetkem. Celkovou ztrátu pak vyčíslil na 144 milionů eur (přes 3,6 miliardy korun).
Ačkoliv tedy zahájení výroby Citroënů v Kaluze budí otázky, bude pravděpodobně potřeba jej vzít prostě jako fakt. Zatím auto vzniká z dílů dodaných právě Dongfengem. Auto se skládá z 1,7 tisíce komponentů, přičemž z Číny putují po kolejích mimo jiné už i svařené a nalakované karoserie. Výběr je ze čtyř barev, červené, bílé, modré a šedé.
Pod dohledem Automotive Technologies se pak auta skládají dohromady většinou původní zaměstnanci továrny, vozy mají i ruské VIN. Takt továrny jsou zatím dva vozy za hodinu, v případě potřeby je ale možné vyrábět šest až osm aut za hodinu. V blízké budoucnosti se počítá s větší lokalizací včetně pneumatik, oken nebo technických kapalin. Zatím jsou ale z Ruska jen systém automatického volání po nehodě a některá lepidla použitá při výrobě.
Že jde o čínskou verzi, prozrazuje i mírně odlišná podoba interiéru oproti evropské variantě, byť Rusové tvrdí, že právě kabinu včetně třeba barev čalounění nebo prošívání ještě dále upravili. Vzadu je pak lavice namísto tří samostatných sedadel jako v Evropě.
Nicméně třeba pohodlnější tlumiče s progresivními hydraulickými dorazy autu zůstaly, přičemž právě na ně Automotive Technologies upozorňuje jako na jednu z výhod. Pod kapotou je benzinová přeplňovaná šestnáctistovka v kombinaci s osmistupňovým automatem, opět jde o pohon vyhrazený čínskému trhu.
Prodeje aut skrze více než 40 dealerů napříč zemí odstartují v polovině května, ovšem ceny nejsou lidové. Auto v zatím jediné, i když bohaté výbavě včetně digitálních budíků, lokalizovaného multimediálního systému nebo zmíněných tlumičů a tříleté tovární záruky stojí 4,3 milionu rublů. To je v přepočtu asi 1,087 milionu korun. Pro srovnání, v Česku C5 Aircross startuje na 565 tisících korun a i plug-in hybrid v nejvyšší výbavě je levnější než "ruský" základ.
Dá se očekávat, že spíše než privátní klientela - jakkoliv u ní má Citroën mnohem lepší image než čínské značky - bude mít o auto zájem státní správa. Ostatně ruské ministerstvo průmyslu a obchodu už C5 Aircross z Kalugy zahrnula do seznamu doporučených domácích modelů, které by měly používat státní úředníci pro oficiální účely.
Šéfredaktor zmíněného časopisu Za volantem Maxim Kadakov pak pro deník Izvestija uvedl, že C5 Aircross nebyla vybrána náhodou. Výrobní sady totiž bylo možné koupit poměrně jednoduše, navíc auto, i když vyráběné v Číně, má řadu evropských homologací, které Rusko nadále uznává. Na rozdíl od těch čínských. Bylo tedy výrazně jednodušší získat všechna potřebná povolení k registraci a výrobě vozu.
C5 Aircross pak údajně není jediným modelem, který by Automotive Technologies chtěl v Kaluze vyrábět, konkrétní ale zatím jeho zástupci nebyli. Prý by ale mohlo jít o Peugeot 4008, opět z čínských dílů od Dongfengu. Tamní 4008 je přitom prodlouženou verzí evropského Peugeotu 3008, který je technicky příbuzný právě Citroënu.
V Rusku už zase koupíte i Hyundai a Kiu
Zajímavé je, že Citroën není jedinou z velkých automobilek, které po útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 ze země odešly, ale teď se jejich modely na trh zase vrací (doposud se tam dostávaly pomocí paralelních importů). Už v únoru zahájila "nová" značka Solaris výrobu čtyř modelů v bývalé továrně Hyundai a Kia v Petrohradě, kterou vlastní firma AGR.
Jedná se o kompaktní sedan HS (kdysi Hyundai Solaris), SUV HC (kdysi Hyundai Creta) a dvojici KRS a KRX, což byly kdysi dvě karosářské verze Kie Rio. Všechny čtyři modely patřily v Rusku k nejprodávanějším modelům a pravidelně se dokázaly vyrovnávat domácím Ladám. Prioritu ve výrobě má zatím sedan HS, podle ruských médií pak auta vznikají z dílů, které v zemi po obou korejských značkách zůstaly.
AGR dokonce na svém webu vyretušovalo jen loga Hyundai a Kia z jednotlivých modelů a nadále při prezentaci celého kvarteta používá původní reklamní snímky. SUV HS se nadále nabízí i ve verzi N-Line. Nejlevnější je pak právě sedan HS, který začíná lehce nad dvěma miliony rublů, v přepočtu asi půl milionu korun.
