Sirény jako by neslyšel, blikající majáky neviděl. Řidič pokračuje v jízdě, přesto že ho hlídka už chvíli pronásledovala. Ze zadních sedadel černé Octavie sledujeme v zrcátku, jak blikající čumák policejního vozu najíždí na pravý zadní roh.
Zprvu ucítíme jen lehké drcnutí, ale pak jako by nějaká obří ruka vymrštila záď Octavie do strany. Zatímco zvenku vypadá dlouhý smyk jako elegantní "hodiny", uvnitř nás energie udělená policejním Kodiaqem namáčkne na pravé dveře. Vzápětí se celý svět roztočí, což uvnitř auta trvá mnohem déle než skutečnou vteřinu a půl. Auto zůstává stát obrácené do protisměru.
Pocity zevnitř vysvětluje skutečný postup manévru. Policejní auto se prchajícímu nejprve jen zlehka přitiskne na nárazník. Až potom prudce zatočí, čímž ho postupně víc a víc vychyluje ze směru jízdy.
Kodiaq je proti Octavii ve výhodě díky vyšší hmotnosti. Při pohledu na to, jak snadno ji dostane do smyku, je ovšem jasné, že rozhoduje správný úhel a místo dopadu. Za zadními koly, jak nám to právě policisté předvedli, je to nejúčinnější.
Sami procházejí celodenním tréninkem, aby si vyzkoušeli chování vozů v různých situacích. Pro účely manévru jsou Kodiaqy vybaveny vpředu speciálním rámem. Těchto vozů má policie objednáno 289, podobně vystrojených Octavií už používá pět set.
V ideálních podmínkách škodovácké zkušební dráhy se nám nemůže nic stát. Při reálném zásahu však pronásledované auto naletí smykem přinejlepším na obrubník nebo na svodidla.
Zákona dbalého člověka jistě napadne, jak mohou policisté odhadnout přijatelnou míru rizika. "Policista smí posádku pronásledovaného vozidla ohrozit v přiměřené míře. Záleží nejvíce na tom, jak nebezpečně se posádka vozu chová vůči okolí," vysvětlili aktéři simulovaného zásahu.
Dodávají nicméně, že manévr je bezpečnější při rychlostech zhruba do 60 km/h. Při zásazích proto čekají na příležitost, kdy unikající vozidlo zpomalí třeba na kruhovém objezdu.
Někde je PIT zakázaný
Zahraniční zkušenosti s manévrem PIT sahají do devadesátých let a neobejdou se bez kritiky za nepřiměřené škody, a to i na zdraví i životech. Například v USA není dovolen ve všech státech, v některých se objevily kampaně, aby byl zakázán.
Argument na druhé straně je však stejně jednoduchý. Manévrů jako PIT by nebylo třeba, kdyby někteří lidé neujížděli policii a neohrožovali riskantní jízdou všechny kolem sebe. Pak může rázný zásah naopak větším škodám zabránit.
Ilustrací z domova je dva týdny starý středočeský incident s uzbeckým převaděčem a pěti migranty ve voze. Hlídkám ujížděl rychlostí přes 200 km/h, vytlačoval je ze silnice a kruhové objezdy projížděl protisměrem. Jediné, čím ho policisté dokázali zastavit, byl právě cílený náraz.
Manévr PIT (Precision Immobilisation Technique) je inspirovaný taktikami amerických závodníků. Ti si všimli, že když rychlejší auto narazí zezadu do pomalejšího a vymrští ho vpřed, jeho kola ztratí přilnavost. Aby nad ním řidič získal opět kontrolu, musí zpomalit.
