Právě před 80ti lety se u Brna na staré trati Masarykova okruhu jel vůbec první závod. 28. září 1930 se na start závodu vypsaného pro slabší automobily na 15 kol a pro silnější na 17 postavili kromě řady domácích závodníků také slavní jezdci jako Rudolf Caracciola či Tazio Nuvolari. Protože trať měřila více než 29 kilomerů, museli závodníci zdolat téměř 500 kilometrů.
V čase 4 hodiny 54 minut, 13 sekund nakonec před 100 000 diváky zvítězil Heinrich Joachim von Morgen na Bugatti.
Závody seriálu Grand Prix se jde jezdily v letech 1930 - 1937. Nejúspěšnějším závodníkem byl Louis Chiron, který v vyhrál třikrát.
Tvůčrci trati se se inspirovali především slavným okruhem Nürburgring v Německu a okruh sestávající se ze tří běžných silnic vedoucích mezi obcemi Bosnonohy, Nový Lískovec, Pisárky, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Veselka a opět Bosonohy, dokázali vybudovat za pouhých půl roku.
První obětí byl slovenský závodník
Součástí historie původního okruhu jsou také smrtelné havárie. Jako první zde našel smrt bratislavský závodník Josef Brázdil, který havaroval v zatáčce u Ostrovačic 28.9. 1934. Řídil tehdy vůz Maserati.
Po druhé světové válce byla délka okruhu zkrácena na 17 kilometrů a byl změněn směr jízdy. I tak na ní bylo stěží zapamatovatelných 35 levých a 38 pravých zatáček.
Na první poválečnou Velkou cenu automobilů se přišlo podívat rekordních 380 000 diváků.. Vyhrál ji Brit Peter Whitehead na Ferrari, v paměti ale tento ročník zůstává především kvůli havárii jezdce Giuseppe Fariny. Bohužel při ní zemřeli dva diváci a dalších dest bylo zraněno. Od té doby nese tato zatáčka Farinovo jméno. Tento ročník byl také poslední, kdy se u Brna představily nejrychlejší vozy Evropy. Do nového seriálu F1, který se jezdil od roku 1950, již brněnská trať zařazena nebyla.
Od roku 1950 se na trati Masarykova okruhu začínají objevovat motocykly. Osmkrát na trati dominoval nejúspěšnější český motocyklový jezdec všech dob František Šťastný.
Z původního okruhu nakonec zbylo 11 kilometrů
Další zkrácení tratě nawstalo v roce 1964. Přestalo se jezdit přes Žebětín a trať pak měřila necelých 14 kilometrů. V roce 1965 se v Brně poprvé jelo Mistrovství světa silničních motocyklů. V roce 1975 nastalo další období zkracování. Jezdci už nejezdili přes Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec a zbylo z původního okruhu necelých 11 kilometrů. I tak po dalších 7 letech již okruh přestal vyhovovat stále se zpřísňujícícm bezpečnostním podmínkách FIA. Vůbec poslední závod na starém okruhu se jel v roce 1986. Příští rok již začal fungovat Masarykův okruh v podobě, v jaké ho známe dnes.
Vybudován byl v kopcovitém terénu lokality Kývalka v lesích za Žebětínem. Současný Masarykův okruh měří 5,4 kilometru a má čtrnáct zatáček.
Hlavními závody, které se tu v současnosti konají, jsou v současnosti závody MS silničních motocyklů, jezdí se tu ale například i závod seriálu cestovních vozů WTCC. Okruh se využívá k řadě firemních akcí. Například vloni se tu konaly středoevropské Ferrari Days. Právě při nich zajel s monopostem F1 z roku 2008 neoficiální traťový rekord testovací pilot Ferrari Mark Gené. Čas stlačil pod 1 minutu a 36 sekund.
Oficiální rekord pochází z doby, kdy zde jezdily formule A1. Držitelem se stal Alex Yoong a čas je o více než deset sekund horší než rekord Geného. Nejrychlejší čas motocyklů zajel v roce 2007 Casey Stoner na Ducati a jeho hodnota je 1:57,199.
