* Za tři hodiny stání na slunci stoupne teplota v autě na bezmála 70 stupňů, tedy jako v sauně * Klimatizace fouká do interiéru auta chladný vzduch o teplotě pod 10 stupňů, rozdíl je tedy mimořádný * Vychladit takto zahřáté auto trvá desítky minut
Praha - Venku se teploty minulý týden držely až na výjimky v rozmezí 30 až 35 stupňů. A v průběhu tohoto týdne se vedra vrátí. Lepší počasí jsme pro test účinnosti klimatizace v osobním automobilu nemohli zvolit.
V 9.30 ráno zastavuje náš Nissan Qashqai na redakčním parkovišti. Obloha je vymetená, sluníčko svítí se slušnou intenzitou. Již cestou do práce jsme použili klimatizaci a nastavili pro obě zóny (auto je vybaveno tímto typem klimatizace) na 22,5 stupně. Tedy příjemnou pokojovou teplotu.
Klimatizace v téměř novém voze Qashqai pracovala během zhruba půlhodinové cesty po městě spolehlivě. Na sedadle spolujezdce, kde jsme pro jistotu umístili hned dva teploměry, bylo jen zhruba o půl stupně až stupeň více, než byla nastavená hodnota na displeji.
Kolik asi ukáže teploměr?
Po třech hodinách se na parkoviště vracíme, abychom zahájili hlavní část testu. Po celou tu dobu nepřetržitě na vůz přímo svítilo slunce. Nejprve nás zajímá, jaká teplota vlastně nyní ve voze je. Umisťujeme na sedadlo (na ručník, abychom neměřili povrchovou teplotu rozpálené kůže), čidlo digitálního teploměru a venku ve stínu sledujeme, jak teplota ve stále uzavřeném voze roste. Nakonec se růst zastavil na hodnotě pár desetinek přes 68 stupňů Celsia. To je teplota, jakou si mnozí lidé nastavují při saunování.
Ihned začínáme další fázi testu. Startujeme, nastavujeme na displeji klimatizaci co možná nejnižší teplotu a vyrážíme na projížďku ven z Prahy po teplické dálnici. Automatická klimatizace ihned začíná foukat s nejvyšší intenzitou větráku do interiéru chladný vzduch. Po pěti minutách se prvně díváme na údaj na teploměru. Ten je umístěn na tradičním místě, na sedadle spolujezdce. Svítí tam číslice 42. Tedy za pět minut klimatizace srazila teplotu o 26 stupňů.
Jak správně používat klimatizaci
- Prvních pár desítek metrů je dobré otevřít všechna okénka a při pomalé jízdě vyvětrat
- Pak okénka uzavřít a pustit klimatizaci. Pokud je manuální, tak naplno a s vnitřním okruhem
- Správně by nastavená teplota na klimatizaci měla být jen o pět až šest stupňů nižší než je venkovní teplota
- Před koncem jízdy je dobré buď nastavenou teplotu zvyšovat nebo ji raději zcela vypnout
- Vypnutím před koncem jízdy se zabrání i kondenzaci vlhkosti a následnmu zápachu
Vzduch z klimatizace má jen šest stupňů
Měníme nastavení klimatizace na pro nás příjemných 22,5 stupně a sledujeme co se bude dít. I po dalších pěti minutách však teplota zůstává na stále stejných 42 stupních. Zkoušíme, zda z klimatizace vane stále stejně studený vzduch. Teploměr zastrčený do větracího otvoru ukazuje, že klimatizace chladí opravdu důkladně. Vzduch má přibližně 6-7 stupňů Celsia.
Problém bude zřejmě v tom, že v této pětiminutovce prakticky neustále dopadaly na spolujezdcovo přední sedadlo sluneční paprsky.
Konečně se teplota zase začíná snižovat. Sluníčko již na sedadlo nesvítí a po patnácti minutách je v autě prakticky stejně jako je venku - 33 stupňů. Po dalších dvou minutách teplota poprvé klesá pod 30 stupňů.
Po dvaceti minutách už je v autě jen 27,5 stupně, po pětadvaceti 25. Po půlhodině test končíme. Teploměr již soustavně ukazuje hodnoty mezi 23 až 24 stupni. Vychlazení vozu na pokojovou teplotu tedy v našem případě trvalo celou půlhodinu.
