Svažující se oplocený pozemek na dohled od mostu Barikádníků a koleje Karlovy Univerzity už je teď pustý, prázdný. Po léta tu stály desítky vozů Tatra v různém stadiu rozkladu. Příběh místa, pro které se vžilo označení "pohřebiště tatrovek", protože mnoho úplně zrezlých aut stálo v kopřivách, jsme popsali před dvěma lety.
Majitel vozů Mário Lambert je mezi fanoušky Tater, a to především modelu T613, známou osobou. Vlastní desítky aut, některá ve stadiu rozkladu, jiná v původním stavu nebo po renovaci.
Servisuje je, renovuje, prodává díly, které jsou často prakticky nesehnatelné. Svoje automobilové království v Libni provozoval už od roku 2005, během roku 2022 se ale přestěhoval.
Kam? Kdo ho zná a shání díly na prakticky jakoukoli Tatru, tak ví, kde ho nově najít. Zcela veřejně to ale Mário Lambert roztrubovat do světa nechce. Hlavně proto, že i v Libni se někteří zvědavci rádi sápali přes plot a zkoušeli si něco odnést, navzdory čidlům a hlídacím psům. Na novém místě chce mít víc klidu.
Redakce ale jeho nové hájemství navštívila. Přestěhovala se sem drtivá většina jeho automobilových pokladů. I zde má hangáry, do kterých uklidil zrenovované anebo ceněné kousky, aby na volném prostranství tak rychle nestárly.
Pod širým nebem tu pak stojí v řadách desítky Tatry v různém stadiu rozkladu, většinou využívané k darování orgánu pro auta, která Mário se svými kamarády renovuje. Tu a tam hegemonii kopřivnických aut rozředí nějaký Barkas nebo Multicar či škodovka.
V tomto směru si oproti Libni výrazně polepšil, v sice chátrajícím, ale krásném bývalém pivovaru jsou tu k dispozici dílny a také několik volných pater na všemožné díly.
Velmi těžko se najde v Česku jiný odborník na Tatry, který by měl snad každý myslitelný díl na T613 ve počtu desítek kusů. A co už nejde sehnat, to nechává ve větším počtu vyrobit, například silentbloky do zadních náprav.
"Tatry jsem skupoval v době, kdy to nikdo nechtěl, kdy na papalášská auta lidé koukali spatra. A navíc opravy byly už i v 90. letech tak nákladné, že se jich lidé zkrátka zbavovali, vadila jim také enormně vysoká spotřeba," vzpomíná Mário Lambert, jak lidé vnímali T613.
Na dílně se právě dává do parády béžová T613 "chromka". Máriův kolega David si právě pomáhá tím, že ji startuje tlačítkem přímo u motoru u otevřeného zadního víka. "Říká se, že někde v Praze v servisu nebo snad dokonce v Kopřivnici to zabilo servisního technika. Nechal zařazený kvalt, přimáčklo ho to na zeď," dodávají oba "tatrováci".
David pochází z Jablonce. "S Máriem jsme se seznámili, když jsem si na konci 90. let koupil T613, hned rok nato ji rozbil a pak sháněl díly," směje se. Na dílnu dochází vypomáhat, stejně jako několik dalších kolegů. Právě na renovace nebylo v Libni tolik prostoru.
"Musím říct, že jsem opravdu rád, že jsme se přestěhovali. Ve všem jsem si polepšil, je tu prostor, klid, pohoda. Trochu jsem se toho obával, zvlášť když za námi majitel pozemku přišel s tím, že mám vše odvézt během jediného měsíce, ale nakonec to šlo celkem snadno," dodává Lambert.
Nejvíce si pochvaluje to, že na novém působišti objevil i skvělé a šikovné řemeslníky v okolí. "I když se snažíme si spoustu věcí dělat sami, všechno samozřejmě nedokážeme. Objevili jsme neskutečně šikovnou čalounici ve vedlejší vesnici, takhle krásné sedačky do šestsettrojek snad nikdo v Česku nedělá," dodává.
O práci prý nouze není, komunita "tatrováků" se neustále rozrůstá. S cenami dílů a aut samotných ekonomická krize nic neudělala, naopak Tatry jsou mezi sběrateli ještě vyhledávanější.
