O snížení spotřební daně z nafty začal letos v lednu mluvit Andrej Babiš. Ještě před koronavirem, před zavřením škol i továren a hospodářským útlumem, zato přímo po schůzce se zástupci sdružení dopravců Česmad Bohemia. Odvolával se přitom na jejich tíživou situaci a konkurenci ze zahraničí.
V červenci navrhl snížení o dvě koruny za litr ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. V souladu s Babišovým výrokem to zdůvodňoval snahou podpořit domácí autodopravce i odhadem, že když zlevníme, projíždějící kamiony u nás natankují víc.
Vysloužil si tím kritiku z oborů, které prodávají něco jiného než naftu a daňových úlev si nevymohly. Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu připomněl, že vláda odmítla snížit DPH u potravin.
SItuace dopravců navíc není obzvlášť robustní argument. Nafta tvoří asi třetinu jejich nákladů a zlevnění o dvě koruny by zdaleka nedohnalo cenový rozdíl, jímž se podbízejí například některé polské spedice.
A že by toho u nás tranzitní doprava víc natankovala, odmítla už v roce 2015 náměstkyně ministra financí Simona Hornochová za Hnutí ANO - tehdy totiž snížení daně navrhla Hospodářská komora. "Poptávka je cenově neelastická, takže kdyby se snížila cena, poptávka moc nenaroste," sdělila tehdy Hospodářským novinám.
Teď kompromisní snížení o korunu navrhl poslanec ANO Jan Řehounek. Vláda, která se ke všem poslaneckým návrhům musí vyjádřit, ho podpořila. "Snížení spotřební daně z motorové nafty bude mít pozitivní efekt v celé ekonomice, neboť dopravní náklady vstupují do produkce prakticky všech sektorů," potvrdilo redakci Aktuálně.cz ministerstvo financí.
Zrovna z tohoto úřadu to však nezní moc upřímně. Sama ministryně Schillerová odmítla snížit DPH u potravin s tím, že by si rozdíl nechaly obchodní řetězce. A cena nafty se promítne do celého hospodářství? "Nedělejme si iluze, je to prostě dotace pro české dopravce, kteří si to dokázali vylobbovat," trvá na svém Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Proti návrhu se tentokrát ozval také Český plynárenský svaz (ČPS). Podle něj se zlevněním nafty relativizuje podpora alternativních paliv. Konkrétně v Memorandu o spolupráci s plynárenskými společnostmi z dubna 2018 se vláda zavázala nezvyšovat spotřební daň z CNG do roku 2025.
"Pokud návrh projde, půjde o nebezpečný precedens, který státu umožní obejít vlastní sliby, aniž by je formálně porušil," píše se v prohlášení svazu. Jeho zástupci se obávají, že kromě výpadku státních příjmů v řádu miliard bude mít fatální dopad i na motivaci k využití alternativních paliv.
"Stát po nás na jedné straně požaduje výstavbu infrastruktury plnicích stanic, povzbuzuje výrobu a inovace a slibuje podporu na pořízení plynových vozidel. A na straně druhé chce zlevnit naftu. Pokud by to skutečně udělal, vznikla by paradoxní situace, kdy by byla v ČR nafta vůči plynu vůbec nejvýhodnější v historii," dodává výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.
Ministerstvo financí oponuje, že CNG je zvýhodněné i tak. "Sazba daně z CNG by i v případě přijetí pozměňovacího návrhu činila přibližně 26 % sazby daně z nafty," píše tiskový odbor úřadu a připomíná, že zdanění nafty pozměňovacím návrhem klesne na úroveň roku 2009. K tomu by ovšem bylo fér dodat, že tehdy měl plyn nulovou sazbu, zatímco dnes platíme 2,80 Kč/kg.
Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády to vidí komplexněji. "Snížení spotřební daně z nafty ekonomice pomůže. V této náročné době je třeba vítat stimuly, jejichž pozitivní důsledek převýší ten negativní. Proč právě v této době nepodpořit hospodářský růst i takto?"
I podle něj je podpora ekologických a nízkouhlíkových alternativ nadále závažné téma. Proto by zlevnění nafty chápal jen jako přechodné a v čase prosperity by se měly sazby zase narovnat.
Návrh má podle Kovandy větší slabinu. "Vláda by měla deklarovat, jak zalátá výpadek daňového inkasa. To ale neřekla ani v případě takzvaného zrušení superhrubé mzdy, kde bude výsledný výpadek rozpočtu ještě o řád citelnější. Z hlediska udržitelnosti veřejných financí to je tedy polehčující okolnost pro snížení spotřební daně z nafty."
