Počátkem prosince vyšla v nakladatelství Grada Publishing kniha Legendární Škoda 100/110 a její sourozenci, jejímž autorem je novinář a publicista Jan Tuček. Je v pořadí už dvacátou knihou, kterou napsal.
Jan Tuček patří mezi nejvýraznější domácí spisovatele věnující se automobilové historii, mezi jeho nejznámější knihy patří Auta východního bloku, Škoda - zapomenuté vozy, vloni vydaná kniha Sanitky v Československu a Česku, Auta první republiky či monografie Legendární Škoda 1000 MB. První vydal před 42 lety, v roce 1977 vyšla jeho kniha Autosalón s podtitulem Přehled automobilové produkce.
Letos vydaná publikace navazuje na již zmíněnou o Škodě 1000 MB, ze které model 100 modernizací vznikl. "Na knize jsem začal pracovat už před lety. Mám ve zvyku dodávat do knih počty vyrobených modelů v průběhu let, jenže u stovky se skutečné výsledky nedaly dohledat, a tak jsem tomu věnoval hodně času. Přesto jen s částečným výsledkem," dodává Jan Tuček.
Auto, které změnilo situaci na trhu aut
Čtyřdveřová Škoda 100/110 se představila před padesáti lety a v Československu měla důležité postavení. Po autech byl extrémní hlad. Jak Jan Tuček ve své knize připomíná, v létě 1969 bylo v pořadnících Mototechny zaevidováno téměř 270 tisíc zájemců o nové auto. "Na škodovky se tehdy čekalo nejméně tři roky," říká spisovatel. Téhož roku se také změnily podmínky prodeje a vedle Mototechny se dala auta pořídit na "volném trhu", avšak za výrazně vyšší ceny.
Po autech byla tehdy zkrátka poptávka, a zejména po těch, která byla alespoň trochu dostupnější. Jak Jan Tuček v knize připomíná, v Mototechně v září 1969 byl nejlevnějším vozem Trabant 601 za 38 000 Kčs, následovaný o 3000 Kčs dražší verzí kombi.
Kdo našetřil 50 000 Kčs, mohl si pořídit Moskvič 408, Wartburg 353 vyšel na 52 tisíc korun československých a jeho lepší verze De Luxe byla o 2000 Kčs dražší.
Škoda 100 proto představovala cenový střed, vyšla na 55 500 Kčs (model 100 L 59 000 Kčs, na volném trhu ale stál výrazně víc, 89 000 Kčs). Stovka přišla na trh pět let po modelu 1000 MB, který už při svém uvedení na trh vizuálně poněkud zaostával za konkurencí. Právě proto se okamžitě začalo intenzivně pracovat na nástupci, tedy modelu 100 s hranatější, tehdy daleko populárnější karoserií.
"Stovky a stodesítky způsobily v první polovině 70. let převrat na československém trhu osobních vozů. Díky nim byly zrušeny pořadníky a nabídka automobilů na jistou dobu převýšila poptávku, i když jen co do množství, nikoliv sortimentem," připomíná Jan Tuček.
Kniha s pevnou vazbou a rozsahem přes 150 stran mapuje vývoj auta a nechybí rozsáhlá vizuální část. Jan Tuček doprovodil text fotografiemi maket, výkresů a dobových snímků. Nechybí ani fotky z prvního nárazového testu do betonové překážky, který provedl Ústav pro výzkum motorových vozidel, nebo snímky Škody 100 L, se kterou redaktoři Světa motorů skočili do plaveckého bazénu v Praze-Podolí, aby na vlastní kůži vyzkoušeli, jak se vyprostit z potápějícího se auta.
Kniha tak poutavě vypráví příběh automobilu, který se v našich končinách stal velmi populárním. V Mladé Boleslavi v letech 1969 až 1977 vyrobili více než milion aut a vozy šly také na export, a to nejen do zemí východního bloku, ale také do západní Evropy i do exotických končin (Austrálie, Karibik, Střední Amerika, Jordánsko i Kuvajt).
"Podle továrních údajů dosáhla produkce modelů 100 a 110 dohromady 1 079 732 kusů," dodává Jan Tuček. Vedle lidových typů se kniha věnuje i velmi oblíbené kvasinské Škodě 110 R coupé, která dnes patří mezi nejkrásnější historické škodovky. Dodnes se dochovalo jen pár set kusů.
Jedna z kapitol se věnuje dvoumístnému sportovnímu vozu ÚVMV 1100 GT z pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel a studii Škody Super Sport, ze které vznikl slavný filmový vůz Ferat. Jan Tuček také popsal historii vozů buggy s komponenty Š 100/110, které stavěla firma Metalex.
