S elektrickým Meganem z Česka do Česka. Hamburský přístav bude "náš" už jen pět let

S elektrickým Meganem z Česka do Česka. Hamburský přístav bude "náš" už jen pět let
Výjimečná expresionistická budova v Hamburku, takzvaná Chilehaus. Nechal si ji postavit rejdařský magnát Henry B. Sloman, který obchodoval s chilským ledkem. Auroem je architekt Fritz Höger.
Hamburk má své kouzlo, ne nadarmo se mu přezdívá "německé Benátky". Vyrazili jsme na cestu elektrickým Renaultem Megane.
Hamburk je vyhlášený také jako město s bujarým nočním životem. Do této uličky hříchu nesmí vstoupit ženy.
Kanály v cihlových docích jsou nádherné. Můžete se tu mezi nimi projet lodí. Zobrazit 38 fotografií
Foto: Eva Srpová
Eva Srpová Eva Srpová
20. 12. 2023 5:47
Po proudu Labe je možné se po 700 kilometrech dostat z Česka... zase do Česka. Do přístavního pásma v Hamburku, kde vlaje česká vlajka. Pronájem tří kousků území skončí pro Česko v roce 2028. A protože jsme v redakci s dlouhodobě testovaným Renaultem Megane EV vyrazili na sklonku léta k Jadranu, rozhodli jsme se tentokrát vydat na výlet na severozápad. Na konec Labe.

Přezdívá se mu německé Benátky, vždyť je to jedno z nejkrásnějších přístavních měst spolkové země. Z vody vyrůstají malebné přístavní doky z rudých cihel a nad kanály se ohýbají malé mostky. Po Labi připlouvají obří nákladní lodě, které musí od břehů Atlantiku urazit ještě proti proudu řeky sto kilometrů do vnitrozemí. 

Hanzovní město Hamburk, mimochodem druhé nejlidnatější v Německu, je po staletí "bránou do světa". Dost často to byl poslední kousek evropské půdy, který lidé opouštěli na vysněné cestě do Ameriky, od které si slibovali zářnější život.

To nejzajímavější na Hamburku však je, že není architektonicky "zakonzervovaný", vedle prastarých budov rostou nové, odvážně moderní stavby, které tak kontrastují se symboly minulosti. Nejvýraznější dominantou je filharmonie, která stojí přímo na jednom z bývalých obchodních skladů v centru města. A navíc město není skanzenem pro turisty, obchod tu kvete čile dál a málokde si můžete užít tak bujarého nočního života. 

Ten sem v minulosti lákal nejenom námořníky, ale taky umělce. Právě v uličkách Hamburku se naplno rozjela popularita Beatles, kteří tu začali spolu v roce 1960 hrát. Celá čtvrť St. Pauli a především bulvár Reeperbahn jsou přes den ospale klidné, ale s padlou tmou to tu ožije a v noci jsou ulice plné lidí, kteří míří od hospody k hospodě, klubu do kasina a samozřejmě do uliček hříchu. Mimochodem, do jedné z nich - Herbertstrasse - mají dokonce zakázaný vstup ženy. A skutečně se to kontroluje.

Po Německu elektricky

Hamburk se stal cílovou destinací na našem výletu na severozápad Německa s elektrickým Renaultem Megane, ve kterém redakce jezdí už téměř půl roku. Se zastávkou v Berlíně.

Byla by totiž škoda na cestě k ústí Labe vynechat třeba oblíbenou multikulturní čtvrť Kreuzberg, přechod mezi západním a východním Berlínem Checkpoint Charlie, samozřejmě známou Berlínskou zeď, která se proměnila v umělecké dílo, nebo památník Berliner Maurer na Bernauer Strasse.

Berlín má mnoho krásných zákoutí.
Berlín má mnoho krásných zákoutí. | Foto: Eva Srpová

Na zemi je díky kamenům naznačeno, kolik tunelů tu lidé v touze prokopat se do svobodného světa vyhloubili. Památníčky vzpomínají na ty, kteří při pokusu o útěk nepřežili. Stojí tu i strážní věž s územím nikoho. A na panelech je možné si prohlížet dobové fotky, videa a poslechnout si autentické zvukové nahrávky i v angličtině.  

Adrenalin při nabíjení

Z Prahy do německé metropole je to jen kousek, zhruba 330 kilometrů. Tentokrát se nám vymstilo, že jsme si nenaplánovali nabíjení důkladněji. Plánování trasy přímo ve voze díky Google mapám nám doporučilo zastavit na UFC stanici v Drážďanech po ujetí 190 kilometrů, ale protože v baterii zbývalo ještě 40 procent kapacity, rozhodli jsme se pokračovat s tím, že v Německu, v tom evropském ráji nabíječek, přece bez obav zastavíme o pár desítek kilometrů později. 

Další nabíječka na trase byla bohužel během pátečního odpoledne obsypaná Němci, kteří v elektromobilech směřovali domů, a tak jsme to zkusili ještě později. Nabíjecí karta Axigon, kterou máme k Meganu k dispozici, ale nefunguje zdaleka u všech provozovatelů v zahraničí.

Třeba u Sachsen Energie, kam jsme dojeli s 20 procenty, s ní nepochodíte, nešlo zaplatit bohužel ani klasickou platební kartou nebo přes QR kód. Majitel nabíjejícího se Q4 e-tron popisoval, že s platbou jsou právě u tohoto provozovatele problémy často a nevyhýbají se ani jemu.

Mapa slibovala po 20 kilometrech nabíječky Shell. Ty už na místě stály, ale ještě nejsou v provozu, sdělila nám obsluha pumpy. Těsně před Berlínem jsme tak skončili s varovně nízkým dojezdem u pomalejšího stojanu eOn. Na parkovišti čerpací stanice byl jediný, dorazili jsme na vteřinu přesně s WV ID.3, který nás ale galantně pustil, když jsme řidičovi oznámili, kolik procent zbývá nám.

Elektrický Megane zlevnil

V den, kdy Renault odhalil ceny nového Scenicu, zároveň výrazně snížil ceny elektrického Meganu. Kompaktní hatchback se nabízí ve verzi s výkonem 160 kW, má baterii s využitelnou kapacitou 60 kWh a ujede 450 kilometrů na jedno nabití. Základní výbava Techno stojí nyní od 990 tisíc korun (dříve 1,205 milionu korun) a vyšší verze Iconic vychází na 1,065 milionu korun (dříve 1,28 milionu korun). Snížení je to tedy skutečně razantní.

Nabíjení v Berlíně také není bezproblémové. Pomalých AC stojanů je v ulicích mnoho, bohužel u nich celý den stojí německé vozy, které už mají baterii plnou (proto se nám v mapě vozu ukazovaly jako volné), ale majitelé je neráčí přeparkovat. Objeli jsme takto nejméně pět lokalit. Nakonec jsme po více než hodině našli volnou 50kW nabíječku Allego a konečně nabili do plna.

Následující den zastavujeme po ujetí 220 kilometrů na dálnici E26 směrem na Hamburk na čerpací stanici Aral u UFC stojanů Aral pulse. Jsou tu tři, pět aut nabíjí, parkujeme tedy na posledním volném placu. Jenže světelný pruh kolem CCS konektoru svítí červeně, nabíjecí bod je mimo provoz. Zkoušíme to pro formu i tak, ale bez úspěchu. A tak čekáme, až někdo odjede.

Ulička hříchu v Hamburku. Nesmí sem vstoupit ženy a mladiství.
Ulička hříchu v Hamburku. Nesmí sem vstoupit ženy a mladiství. | Foto: Eva Srpová

Právě přijíždí Mercedes-Benz EQE a vedle parkující starší německý pár v modelu EQA nás osočuje, že tu zabíráme parkovací místo, aniž nabíjíme. Nedají si to vymluvit, nefunkční konektor je nepřesvědčil, máme chuť si prosvištět několik peprnějších německých slovíček z pořadu Alles Gute.

Pomalé nabíjení v Hamburku je obdobně problematické jako v Berlíně, na mnoha místech stojí nabitá auta. Ukazuje se tak trochu odvrácená stránka elektromobility - problémem bývají bezohlední elektromobilisté. Na třetí pokus nacházíme volné místo, registrujeme se pomocí QR kódu do místní distribuční sítě a platíme kartou, ani tady roamingová karta Axigon samozřejmě nefunguje. 

Berlínská zeď jako umělecké dílo.
Berlínská zeď jako umělecké dílo. | Foto: Eva Srpová

Díky mobilní aplikaci MyRenault víme, kdy se nám auto nabilo do plna, a můžeme ho přeparkovat, abychom nebyli stejně bezohlední jako jiní a uvolnili místo. 

Zpáteční cesta z Hamburku už je klidnější, ale na vytížených místech už se i během nedělního odpoledne tvoří fronty, v Německu roste počet elektromobilů na silnicích zkrátka rychleji, než se stíhá stavět dostatek nabíjecích stanic. Na Ionity u Liebenthalu, kde fungují tři stojany, před námi stojí tři vozy, dva za námi to raději otáčejí a zkoušejí jet dál.

Děláme ale jednou kardinální chybu, navigace nás na poslední nabíjení zavedla k stojanu Sachsen Energie, tomu stejnému z pátečního odpoledne…

Nacházíme náhradu u stanice Hornbach na okraji Drážďan. Ten je v neděli večer zavřený, stejně jako blízká pumpa, a tak široko daleko není ani místo, kam si třeba odskočit. Majitelé klasických spalovacích aut jsou zkrátka zvyklí na daleko lepší komfort, který by si zasloužili i elektromobilisté. Třeba se to zlepší časem…

Zlevnění pomohlo

Až na problémy s nabíjením se ale Megane osvědčil jako velmi dobré auto pro dva, kdy nabídne vpředu spoustu místa a dost odkládacích ploch, kufr se svými 389 litry bohatě stačí. Díky normálním rozměrům - zejména ve světě čím dál větších SUV - se s ním dobře jezdí ve městě a daleko snadněji najde parkovací místo.

Megane nás ale dlouhodobě těší příkladně nízkou spotřebou. Ve městě s ním dokážeme jezdit i za 11 až 13 kWh, na cestě do Hamburku a zpět se spotřeba pohybovala do 19 kWh, když jsme jsme se drželi tachometrových 130 km/h. Čistě dálniční přesun ale dojezdu nesvědčí, za těchto podmínek klesne až k hranici 300 km. Donedávna byla největší slabinou elektrického Renaultu vysoká cena (1,2 milionu), teď ale Megane odpovídá konečně na zlevnění Tesly a základní cena spadla pod milion. A to už dává větší smysl. 

 

Právě se děje

Další zprávy