Losí test magazínu Teknikens Värld automobilky berou vážně, Švédové se s ním proslavili v roce 1997, když mezi kužely překlopili tehdejší novinku od Mercedesu. Malé MPV třídy A se při simulaci úhybného manévru (třeba před velkým losem) v rychlosti 60 kilometrů za hodinu převrátilo.
Pro výrobce to tehdy byl veliký problém. Ve Stuttgartu se pracovalo přes noc a automobilka zastavila dodávky aut, dokud neupravila naladění podvozku a do všech aut nenainstalovala systém ESP, který zásahy brzd koriguje chování vozu při smyku.
Simulovaným extrémním úhybným manévrem, při kterém musí vůz dvakrát změnit směr a měří se maximální nájezdová rychlost, při níž se ještě vrátí mezi kužely rozestavené na výjezdu, od té doby prošla celá řada aut. Ve výsledkové listině na webu magazínu se jich dá najít 659 (poslední aktualizace je z loňského září).
O propadáky nebyla nouze ani v posledních letech. Pick-up Toyota Hilux se v roce 2017 málem převrátil v rychlostech nad 60 km/h, Jeep Grand Cherokee jel po dvou kolech v roce 2013 v tempu nad 61 kilometrů za hodinu.
Vloni se Toyota rozhodla překalibrovat ESP u nové generace SUV RAV4 poté, co se auto v losím testu chovalo divně, mezi kužely se začalo houpat a zvládlo maximálně rychlost 68 km/h.
V nejnovější sérii testů se objevily hned dvě novinky od Škody a ani jedna si nevedla skvěle: hybridní Superb iV se společně s příbuzným Passatem GTE a také čtvrtá generace Octavie v rychlostech mezi kužely vymezující dráhu vešly nejvýše v 70 km/h. Závěr: obě škodovky a Passat testem neprošly.
Jenže je potřeba dodat informace, které ukazují "skandál" v trochu jiném světle. Celá trojice aut do velké míry doplatila na to, že Teknikens Värld zpřísnil letošní rok hodnocení, testem projdou jen auta, která ho zvládnou v rychlosti 72 km/h, vloni přitom stačila sedmdesátka a na tu by Octavia podle videí, které magazín zveřejnil, stačila.
Ostatně jako všechny její předchozí generace, protože z tabulky s historickými výsledky vyplývá, že s výjimkou modelů RS zvládla Octavia (druhá generace v roce 2004) losí test nejlépe v rychlosti 71 km/h.
Chování čtvrté generace se přitom nikterak zásadně neliší od její předchůdkyně. Jak popisuje v závěrech svého testu třetí Octavie německý autoklub ADAC: "Po prvotní ostré změně směru je auto přetáčivé, což koriguje výrazným zásahem systém ESP a při druhém zatočení tak dochází k výrazné nedotáčivosti. I když je Škoda nadále ovladatelná, nedá se přesně vmanévrovat mezi kužely na výjezdu." Na videu Teknikens Värld se něco podobného dá vysledovat i u nejnovější, v pořadí čtvrté generace.
Nová Octavia se tedy v testu nezlepšila, ale ani není horší než její předchůdkyně. Co už platí, je to, že je slabší než řada konkurenčních modelů, které mají limit ovladatelnosti posazený výše. Z výsledkové listiny vyčteme, že vyšší rychlost mezi kuželkami zvládne nejen Toyota Corolla Touring Sports, která na videu představuje referenční vůz, který testem prošel kladně, ale také Ford Focus kombi, Opel Astra ST, Peugeot 308 SW, případně předchozí generace VW Golf Variant.
V rámci nových modelů nižší střední třídy je výsledek srovnatelný s Kiou Ceed, která vloni zvládla maximálně 71 km/h, v té době ale ještě neplatil vyšší 72km/h limit pro splnění testu, Kia tedy prošla.
Podprůměrný výsledek hybridního Superbu kopíruje zjištění Teknikens Värld při loňském testu Superbu 1.5 TSI, ten také skončil na 70 km/h. Hybrid v losím testu přechází do nekontrolovatelné přetáčivosti. Na druhou stranu současný Superb také umí lépe: například v roce 2017 zvládl kombík s motorem 2.0 TDI nájezdovou rychlost 76 km/h, naftová čtyřkolka dokázala manévr ustát v 72 km/h. Kromě pneumatik a nastavení konkrétní verze v tomto případě do výsledku vstupuje i nepřesnost a podmínky měření, byť se Švédové obojí pokouší minimalizovat.
Pokud bychom ale vyšli z posledních dvou testů Superbu, minimálně podle nejvyšší dosažené rychlosti si konvenční a elektrifikovaná varianta odpovídají, baterie tedy na ovladatelnost nemusí mít devastující vliv.
V minulosti tomu tak být nemuselo: hybridní Mercedes C 350 e zvládl jen 64 km/h, dieselu C 220 d přitom Švédi v té samé době naměřili 72 km/h. S novým naftovým plug-in hybridem C 300 de již ale Mercedes testem prošel a výsledky s většinou konvenčních variant srovnal. Na první dobrou test zvládly i elektrifikované vozy Peugeot 508 SW a Kia Optima SW.
Všechny tyto hybridní kombíky dosáhly minimálně 72 km/h a jen potvrzují, že výsledky Superbu nebo Passatu není možné házet na hybridní techniku, ale na to, že koncern VW nemá v tomto případě ideálně nastavený stabilizační systém.
Zpřísnění hodnoticího kritéria magazín obhajuje vyšší technickou úrovní aut, která zvládají čím dál tím vyšší a vyšší rychlosti. Z výsledkové listiny ale vyplývá, že se jedná o poměrně významný zásah.
Pokud bychom vzali kompletní data z webu magazínu nesplnila by nově daný limit více než polovina testovaných aut, 336 z 659. Staršímu přitom nevyhověla necelá třetina, 201 vozů. Pokud bychom výběr zúžili na poslední ročníky, od roku 2017 do září 2019 proběhlo 156 testů, dokud byla limitem rychlost 70 km/h, neprošlo 36 aut, v případě aktuální hranice 61, místo dvaceti tedy přibližně 40 procent.
V řadě případů se přitom jedná o vozy, které jsou stále na trhu a můžete si je koupit vedle "propadnuvší" Octavie a Superbu, jde například o zmíněný Ceed, BMW i3, Kiu Sportage, Ford Ecosport nebo třeba Jaguar F-Pace.
A existují i horší a překvapivé výsledky. Auta, která jsou úspěšná, nebo je považujeme za sportovní a bezpečná a přitom nesplnila ani měkčí 70km/h podmínku. Jedná se například o Mercedes třídy C 200 d kombi (u aktuální třídy C se často výsledky v losím testu liší jako den a noc, některé verze ho zvládnou, jiné ne), Dacii Duster, elektrický Hyundai Kona, sportovní sedan Jaguar XE nebo malý crossover Mazda CX-30.
Mimochodem: pokud byste na trhu v současné době vybírali auto podle výsledků losího testu Teknikens Värld, volte Nissan Qashqai DIG-T 160 s pohonem předních kol, který úhybný manévr v roce 2019 absolvoval v rychlosti 84 km/h. Rychleji než všechny supersporty včetně McLarenu nebo Porsche.
Ergo, spíše než aby se jednalo o vyslovené propadáky, Octavia a Superb iV jsou v losím testu podprůměrné. Škoda však nechce jeho výsledky jen tak přejít: "Testy publikované v Teknikens Värld bereme velmi vážně. Okolnosti testu, stejně jako jeho výsledek a potenciální dopad, nyní pečlivě analyzujeme," říká mluvčí automobilky Pavel Jína. Konkrétnější vyjádření slibuje v dohledné době.
V minulosti již výsledky zkoušek Teknikens Värld domácí automobilka musela řešit, když v roce 2010 druhá generace Superbu při testu vyzouvala pneumatiky. Tehdy vydala nové doporučení, jak pláště hustit. Nyní by pro nápravu musela pravděpodobně překalibrovat nastavení ESP.
