Důvodem diskusí byl návrh jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by omezení rychlosti vedlo k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dosažení klimatických cílů.
Rychlostní hranice by navíc podle odborníků snížila počet vážných dopravních nehod, které končí smrtí. I proto ji podporují například policejní odbory. Ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) je naopak jasně proti.
"Spolková vláda nechystá žádný všeobecný rychlostní limit na německých dálnicích," vyjádřil dnes stejný postoj i Seibert, podle něhož vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) nic takového ani nemají v koaliční smlouvě. Navíc podle něj existují inteligentnější možnosti, jak emise snížit.
Veřejnost by zřejmě stanovení maximální rychlosti rozdělilo. Pro limit 130 kilometrů v hodině se v průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD z minulého týdne vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 47 procent. Mnohem spíše by takový krok podpořily ženy, a to v poměru 60 ku 38. Z mužů by jich limit chtělo 42 procent, 57 procent jich je proti.
Nejčastěji zákonem danou hranici 130 kilometrů v hodině prosazují voliči Zelených a Levice, proti jsou nejvíce příznivci protestní Alternativy pro Německo (AfD) a svobodných demokratů (FDP). V řadách podporovatelů vládních stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) jsou názory v podstatě rovnoměrně rozdělené.
Dosavadní zákonná úprava maximální rychlost na německých dálnicích nestanoví. Zároveň však platí obecné doporučení nepřekračovat 130 kilometrů v hodině. Kdo tuto rychlost překročí a stane se účastníkem dopravní nehody, musí počítat s tím, že bude větší mírou ručit za škodu, která při ní vznikla.
