Octavia třetí generace přišla ve šťastnou chvíli. Koncem roku 2012 se Evropa začala oklepávat z dozvuků krize a prodeje aut znovu rostly. Od té doby závod v Boleslavi vychrlil přes čtyři miliony Octavií, takže dnes je opravdu z čeho vybírat. Nejtypičtější firemní auto s chudší výbavou a motorem 1.6 TDI už pro bazary znamená téměř nutné zlo s minimální marží. Tím zajímavější koupí může být pro vás.
Uživatelské přednosti Octavie není třeba dlouze rozebírat. Na prvním místě prostorná kabina, kde se vpředu pohodlně rozvalí i urostlí jedinci, a když vzadu přikurtujete malé děti do autosedaček, nekopou vám do opěradla. Také v kufru zbude vedle složeného kočárku ještě spousta místa na další zavazadla. Kdo rád řídí, ocení také jízdní obratnost a pevné kramfleky podvozku, který si nechá líbit i trochu toho "závodění".
To má ovšem i odvrácenou stranu. Konstrukčně jednoduchý podvozek běžných verzí spojený s tuhým pérováním nemá rád české rozbité silnice, na kterých bouchá a kope, což se navíc hlasitě akusticky roznáší po mohutné karoserii z tenkých zvonivých plechů. Nejpohodlněji proto Octavia jezdí na menších kolech s vyšším profilem pneumatik. Mezi silné stránky nepatří ani výkon světlometů, a to ani příplatkových xenonových.
Kupujícího ojetin ovšem víc než dokonalý komfort zajímají náklady na údržbu a tady se Octavia ukazuje jako pracovitá a nenáročná Češka. Podvozek i tlumiče vydrží přes 200 tisíc km bez vůlí. Velmi dobrá je i odolnost brzd. Karoserii systematicky nenapadá ani koroze, u starších vozů si zaslouží pozornost jen rám přední nápravy z hůř ošetřeného plechu.
Vzhledem k oblíbenosti u firem nepřekvapí, že benzinových Octavií je na trhu méně. Nejčastější mezi nimi je základní 1.2 TSI, případně 1.4 TSI. K pohodové jízdě výkonově stačí a chovají se spolehlivě. Nesvědčí jim však časté krátké jízdy za studena nebo s lehkou nohou, kdy se - jako všechny benzinové motory s takzvaným přímým vstřikováním - zanáší karbonovými úsadami.
Jak tento agregát vypadá uvnitř po 100 000 km odpracovaných v autoškole, uvidíte na těchto videích. Zásadní podmínkou, aby tyto motory přežily ve zdraví, je kvalitní aditivovaný benzin a pravidelné delší jízdy s vyšším výkonem, kdy úsady dostanou příležitost odhořet. Smůlou ojetin je, že nikdy nevíte, jak s autem zacházel ten před vámi.
Pro smíšený provoz není o nic horší základní diesel 1.6 TDI. Je poměrně hlučný a má jen pětirychlostní převodovkou, zato potěší spotřebou kolem 5,5 litru a na poměry dieselu minimálními servisními nároky. Dostává-li kvalitní naftu, najede bez potíží čtvrt milionu kilometrů.
Pozor ale na zhoustnutí a ztmavnutí chladicí kapaliny, které zde může nastat působením extrémního tepla v mezichladiči stlačeného vzduchu, zejména při rychlých jízdách na plný plyn po dálnici. Značkové servisy jsou vybaveny speciálním podtlakovým přípravkem, jímž všechnu kapalinu odsají a nahradí novou náplní. Pokud kapalina tmavne, řešte to ihned. Degradace kapaliny vede k selhání chlazení a poškození motoru.
Stejné riziko hrozí i výkonnějšímu a tiššímu 2.0 TDI. Kromě výkonu je jeho výhodou i šestirychlostní převodovka, jednodušší a hlučnější podvozek však zůstává i zde. Tedy kromě verzí 4×4 a vzácné nejsilnější varianty 135 kW, kterou potkáte spíše ve sportovní verzi RS.
Dvoulitr navíc hůř zvládá krátké jízdy za studena, kdy kvůli násilně spouštěné regeneraci filtru pevných částic může i prasknout hlava. Proto bychom byli opatrní při výběru nápadně málo ojetého kusu, silný diesel prostě má být dálkař.
Silné benzinové motory 1.8 a 2.0 TSI doporučujeme jen nadšencům. Jsou kultivované, ale žravější a hodně složité, takže ve stáří může i běžná údržba lézt do peněz.
Ceny nejstarších Octavií už padají k hranici 150 000 Kč, o sto tisíc dráž už seženete pěkné auto a rozprostírá se před vámi nabídka lépe vybavených kusů. S přihlédnutím k užitným vlastnostem a spolehlivosti se dá rodinná Škoda pořídit za zajímavou cenu, což vzhledem k přetlaku vozů na trhu platí i pro mladší exempláře.
Ukázkově to plní náš vůz vypůjčený z centra zánovních vozů Mototechna. Dvouletá "plná palba" s nejsilnějším dieselem 2.0 TDI/135 kW, automatem, pohonem všech kol a navigací po ujetí 32 000 km stojí 520 000 Kč. Proti novému vozu tedy ztratil přes 300 000 Kč, přitom mu z uživatelského ani servisního hlediska nebylo co vytknout.