Kdykoliv se Tatra 77 objeví v nějaké aukci, a že to nebývá až tak často, budí zaslouženou pozornost. Vzniklo jich jen 105 včetně prototypů (aukční síň RM Sotheby’s uvádí o jeden více), dochovalo se ale výrazně méně. O to více tak zaujala tmavě modrá tatrovka, kterou o uplynulém víkendu dražila prestižní aukční síň RM Sotheby’s.
Na první pohled totiž na fotkách působí jako dokonalá renovace jednoho z vrcholných děl Hanse Ledwinky. Punc autu dále přidává i označení "Million Dollar Tatra", kterým americký (dnes už bývalý) majitel dává najevo, na jakou sumu ho renovace přišla. Asi netřeba překládat, že šlo o milion dolarů. To je v přepočtu asi 22 milionů korun.
Očekávaná tak byla vysoká cena, v rámci aukční síně určitě rekordní za jakýkoliv vůz Tatra. Jenomže výsledek těmto očekáváním tak úplně nedostál: nového majitele totiž T77 vyšla na 390 tisíc dolarů, to je v přepočtu asi 8,64 milionu korun. I to ale stačilo k tomu, že je to nejdražší tatrovka v historii RM Sotheby's.
Například Pavel Kasík, sběratel tatrovek, který má sám doma mimo jiné T77, pro Hospodářské noviny v polovině února odhadoval, že by odpovídající prodejní cena mohla být mezi 1,3 až 2 miliony dolarů. Ovšem s dodatkem, že částka se odhaduje poměrně špatně už třeba jen proto, že prodejů T77 bylo v posledních letech naprosté minimum, a že renovace není dle jeho slov zdařilá.
Dodejme ještě, že na Amelia Islandu se za podobné peníze jako Tatra prodaly třeba Packard Twelve Coupé Roadster z roku 1934, který stál v přepočtu 9,73 milionu korun, nebo Dodge Viper v edici VooDoo II z roku 2017, který nového majitele vyšel v přepočtu na asi 9,25 milionu korun. Nejdražším autem se pak na aukci stalo Pagani Zonda Revolución za v přepočtu 118,3 milionu korun.
Důvod, proč se nakonec T77 prodala za relativně malou částku, může souviset s tím, že československé automobily obecně nemají ve světě až takovou prestiž, jakkoliv v Americe existuje komunita příznivců kopřivnických automobilů. Klientela je i tak poměrně úzká. Připomeňme, že loni v létě dražila stejná aukční síň jiné unikátní československé auto, Aero 50 Dynamik s karoserií Sodomka. Výsledná částka byla dost podobná T77 - v tehdejším přepočtu 8,5 milionu korun.
Problematická ale nakonec mohla být i ona nákladná, ale ne úplně dokonalá, renovace. "Restaurátorská dílna evidentně neměla přístup ke všem náhradním dílům a továrním dokumentům, a tak například znak na kapotě, volant, potah sedadel či přístroje na palubní desce nejsou úplně přesnou kopií originálních dílů. Je ale pravda, že to posuzuji jen z fotek," uvedl pro Hospodářské noviny Ivan Margolius. Architekt a spisovatel československého původu, nyní žijící ve Velké Británii, napsal mimo jiné knihu Tatra - odkaz Hanse Ledwinky a sám vlastní například Tatraplan.
Ze Slovenska až do Ameriky
Příběh této konkrétní T77 se začal psát v roce 1934. Jako novou si ji pořídil hrabě Jaromír Egon Czernin-Morzin, užil si ji ale jen relativně krátce. Po okupaci Československa německými vojsky v roce 1939 pak byla šestimístná Tatra pravděpodobně zabavena a používána nacistickými vojáky. Na silnicích se objevovala až do poloviny 70. let, pak skončila ve stodole ve slovenské vesnici Zemplínske Jastrabie nedaleko Košic.
Až o spoustu let později se tatrovku povedlo objevit sběrateli, přičemž se zachovala v originálním stavu, měla dokonce i jinak poměrně vzácné stejné číslo karoserie a motoru. Zájem o auto byl dlouhodobý, majitele ale změnilo až v roce 2005 a znovu v lednu 2007, kdy putovalo do amerického Chicaga. Americký majitel za Tatru zaplatil podle tehdejšího kurzu asi 7,6 milionu korun.
Následovala "milionová" a značně kontroverzní renovace, při níž některé díly musely být vyrobené znovu (třeba kola nebo nárazníky) a například interiér změnil barvu původního koženého čalounění, a nyní tedy prodej novému majiteli.
Tatru 77, první sériový aerodynamický automobil na světě vyráběný mezi lety 1934 a 1936, navrhl konstruktér Hans Ledwinka spolu s inženýrem Erichem Übelackerem, vliv na tvar karoserie měl švýcarský aerodynamik Paul Jaray. Právě proudnicovými tvary se kopřivnický vůz proslavil asi nejvíce: součinitel odporu vzduchu cx na hodnotě 0,21 strčí do kapsy ještě dnes naprostou většinu světové produkce.
Karoserie vozu byla dlouhá přes 5,1 metru a měla rozvor protažený na 3150 milimetrů. Třílitrový vzduchem chlazený osmiválec umístěný vzadu nabídl 44 kilowattů a v kombinaci s čtyřstupňovou převodovkou dokázalo auto jezdit až 145 km/h. Následovníkem se stala Tatra 77A.
