Nejúspěšnější české auto slaví 60 let. Octavia pomohla Škodě tam, kde je dnes

Škoda Octavia se začala vyrábět v lednu 1959.
Výroba Octavie začala v lednu 1959.
Šlo o modernizaci typů 440 a 445, kterým se říkalo Spartak.
Největší novinkou byla kompletně přepracovaná přední náprava odpružená vinutými pružinami.
Vzhledově dostala Octavia oproti Spartaku především novou masku chladiče.
Foto: Škoda Auto
Jan Matoušek Jan Matoušek
Aktualizováno 6. 2. 2019 10:36
Škoda Octavia slaví 60 let. První vůz tohoto jména vyjel z Mladé Boleslavi v roce 1959, kdy šlo o výraznou modernizaci typů 440 a 445. Nakonec díky variantě kombi přežil až do roku 1971. V roce 1996 se označení Octavia do nabídky Škody vrátilo a zařadilo se mezi prodejně nejúspěšnější nejen na českém, ale i evropském trhu.

Když se Škoda rozhodla na konci padesátých let zmodernizovat typy 440 a 445, kterým se říkalo Spartak, přistoupila nejen ke vzhledovým a technickým inovacím, ale také ke změně jména. Auto představené v roce 1959 získalo jméno Octavia. Co může vypadat samoúčelně, má ve skutečnosti symbolický význam - octavia znamená v latině osmá. A nový model byl nejen osmým vozem značky po druhé světové válce, ale také osmým vozem v řadě s nezávislým zavěšením všech kol.

Připomeňte si, jaký byl předchůdce Octavie:

Leckdo by mohl na první pohled říct, že Octavia se od Spartaku příliš neodlišuje. A vskutku, vizuálně vsadili designéři na jednodušší masku chladiče, mírně pozměněná zadní světla a nápis "Octavia" na předním blatníku, respektive nový přístrojový štít a volant. Po technické stránce ale konstruktéři použili novou přední nápravu s příčným zkrutným stabilizátorem a odpruženou vinutými pružinami - předchůdce měl listová pera. Listová pera, ačkoliv došlo k testování spirálových pružin, naopak zůstala zachována na zadní nápravě. Ještě v průběhu roku 1959 dostal model účinnější asymetrické přední světlomety a dělený přední nárazník.

Nová přední náprava i maska chladiče - to odlišuje Octavii od Spartaku.
Nová přední náprava i maska chladiče - to odlišuje Octavii od Spartaku. | Foto: Škoda Auto

Úpravou přední nápravy se rozchod kol vpředu zúžil na 1200 mm a o 10 mm se na 2390 mm zkrátil i rozvor náprav dvoudveřové karoserie typu tudor. Základem Octavie nicméně zůstal páteřový rám s nezávisle zavěšenými koly, nezměnila se ani délka 4065 mm. Pod kapotou Octavie se stejně jako u typu 440 ocitl řadový čtyřválec s objemem 1.1 litru, který měl 29,4 kW. Silnější Octavia Super zdědila po řadě 445 větší dvanáctistovku o výkonu 33 kW.

V obou případech přenášela sílu na zadní kola čtyřstupňová manuální převodovka. Ve spojení s motorem vpředu pak byla Octavia jednou z posledních škodovek s klasickou koncepcí pohonu. Mimochodem, kdo si v Československu chtěl tento model koupit, potřeboval na to zvláštní poukaz.

Škoda Octavia slaví 60 let od zahájení výroby. Sledujte zrození legendy | Video: Škoda

V březnu 1960 odhalila škodovka Octavii Touring Sport jako vrchol své tehdejší modelové řady. Sportovní verze dostala jedenáctistovku z roadsteru Felicia o výkonu 36,8 kW, ze stejného modelu pocházela i maska chladiče, kterou se provedení TS odlišovalo od standardních. Octavia TS byla důležitá i ze soutěžního hlediska - získala homologaci FIA pro skupinu neupravených cestovních vozů. Československý vůz se tak úspěšně účastnil především rallye a například v Monte Carlu mezi roky 1961 a 1963 dokázala posádka v Octavii třikrát opanovat třídu do 1300 cm3.

Připomeňte si působení Škody v motoristickém sportu:

Rok 1960 byl pro oblíbený model důležitý hned dvakrát. Vedle provedení TS totiž v září v Brně debutovalo také třídveřové kombi. To nabídlo především, při zachování délky i rozvoru, velký zavazadlový prostor o objemu 690 litrů (měřeno po strop) a po sklopení sedadel 1050 litrů. Tudor disponoval naproti tomu jen 360 litry.

Další výhodou Octavie Combi byly dvoukřídlé zadní dveře a s nimi i lepší přístup k zavazadlům. Základem praktické verze bylo provedení Super, což znamenalo již od začátku zážehovou dvanáctistovku. A protože kombi naběhlo do výroby v Kvasinách až v létě 1961, tak rovnou posílenou na 34,6 kW. Kombi bylo díky premiéře na podzim 1960 rovněž první Octavií, která ukázala zadní ploutvičky, upravené skupinové světlomety a novou maskou chladiče.

Dělené víko kufru bylo specialitou Octavie Combi.
Dělené víko kufru bylo specialitou Octavie Combi. | Foto: Škoda Auto

Tudor tyto detaily dostal na začátku roku 1961, kdy došlo úpravou stupně komprese rovněž ke zvýšení výkonu motoru. V případě klasické Octavie na 30,9 kW a u Octavie Super na již zmíněných 34,6 kW. Na začátku roku 1962 nabídku doplnila omlazená Octavia Touring Sport, tentokrát s dodatečným označením 1200, a výkonem zvýšeným na 40,4 kW. Stejný motor měla i Felicia Super.

Klasický tudor (a spolu s ním i kombi) ještě před koncem výroby prodělal v roce 1963 poslední modernizaci, která se dotkla masky chladiče, zadních světel nebo provedení palubní desky. O rok později Octavii (poslední vůz specifikace Super v šedé barvě vyjel 11. dubna 1964) v Mladé Boleslavi nahradil nový typ 1000 MB, který přišel s koncepcí "vše vzadu". Kombi v Kvasinách nicméně pokračovalo dál v nezměněné podobě. Až v roce 1965 došlo na první z řady dílčích modernizací, která přinesla například upravenou palubní desku s prvky z černých plastů.

O dva roky později měla premiéru další modernizace, tentokrát s novou maskou chladiče, která již postrádala typický oválný rámeček a byla tak nyní obdélníková. Posledního omlazení se Octavia Combi dočkala v létě roku 1969. Tehdy vůz přišel o zadní ploutvičky, protože vertikální světlomety nahradily horizontální ze Škody 100. Z typu 1000 MB dostal kombík nový přístrojový panel s jediným budíkem místo tří a také volant. Motor posílil na 37,5 kW.

Škoda Octavia byla oblíbená.
Škoda Octavia byla oblíbená. | Foto: Škoda Auto

Definitivně poslední Octavia Combi vyjela z Kvasin 21. prosince 1971. Publikace L&K - Škoda II. díl: Let okřídleného šípu (1945-2003) autorů Petra Kožíška a Jana Králíka udává 229 531 vyrobených Octavií, 79 489 vyrobených Octavií Super, 2273 vyrobených Octavií TS a konečně 54 086 vyrobených Octavií Combi.

První Octavia se dočkala i několika derivátů. Pro účely vnitropodnikové dopravy sloužilo několik kusů kombi přestavěného na valník. Mimo Československo, na Novém Zélandu, vznikl na základech Octavie Combi v roce 1966 off-road Trekka, připomínající svým tvarováním Land Rovery. Omezen platformou, která byla navíc zkrácena, však měl jen pohon zadních kol. Celkem mělo vzniknout na tři tisíce kusů tohoto vozu. V Pákistánu na základech Octavie Combi koncem 60. let postavili užitkový Skopak (složenina Skoda a Pakistan) s laminátovými díly karoserie.

Prohlédněte si Škodu Trekka:

Jméno Octavia se do nabídky Škody vrátilo v dubnu 1996, kdy byla představena první generace novodobého liftbacku. Šlo po Felicii o druhé auto, vyvinuté pod taktovkou koncernu Volkswagen, které navíc sdílelo technický základ se čtvrtým Volkswagenem Golf nebo prvním Audi A3. Dva roky po liftbacku přišla i varianta kombi a v obou případech byl jedním z největších trumfů objem zavazadlového prostoru.

Tentokrát jsme vyzkoušeli ojetinu. Jak je možné, že tato Octavia první generace stojí 1,2 milionu? | Video: Martin Přibyl, Jakub Zuzánek

Vedle běžných benzinových a naftových motorů se první Octavia dočkala i sportovní verze RS, pohon předních kol u některých motorů alternovala čtyřkolka. Vůz se díky "výběhové" variantě Tour vyráběl až do listopadu 2010, přičemž celkově vzniklo přes 1,4 milionu kusů tohoto modelu. Po světových i domácích rallye se potom proháněl speciál WRC.

Druhá Octavia přinesla řadu vylepšení a poprvé i terénní verzi Scout.
Druhá Octavia přinesla řadu vylepšení a poprvé i terénní verzi Scout. | Foto: Škoda Auto

Druhá novodobá generace Octavie přijela v roce 2004 a liftback opět doplnilo kombi. V obou případech nadále platila výhoda velkého objemu kufru, navíc podpořená i podstatně větším místem na zadních sedadlech. Pokračovatele se dočkala i varianta RS, novinkou bylo v roce 2006 zavedené terénní kombi Scout s vyšší světlou výškou a plastovým obložením spodní části karoserie.

Druhá generace také poprvé dostala dvouspojkovou převodovku DSG. V roce 2008 prodělala Octavia kontroverzní modernizaci, která přinesla zahnutá přední světla a další úpravy karoserie i interiéru. Do roku 2013 vzniklo na 2,5 milionu kusů druhé generace.

Aktuální třetí generace se poprvé představila na sklonku roku 2012 a oproti předchůdci přinesla atraktivnější design a byla technicky výrazně vyspělejší. Základem vozu se stala modulární platforma MQB, motorová paleta navíc v Evropě od začátku spoléhá výhradně na přeplňované motory, včetně tříválce 1.0 TSI.

Rozdíl 60 let: První Octavia z roku 1959 a zatím poslední z roku 2019.
Rozdíl 60 let: První Octavia z roku 1959 a zatím poslední z roku 2019. | Foto: Škoda Auto

Další generaci dostalo i terénní provedení Scout a sportovní verze RS, která se navíc ve variantě RS 245 se 180 kW (postupně se z ní stalo standardní provedení RS) stala nejrychlejší Škodou všech dob. Začátkem roku 2017 odhalila mladoboleslavská automobilka kritizovaný facelift s rozdělenými předními světlomety. Výrobce uvádí, že dosud prodal přes 2,5 milionu kusů třetí Octavie. Ta navíc kromě České republiky vzniká i v Číně, Indii, Rusku, Kazachstánu a Alžírsku.

(Prohlédněte si galerii nahoře u článku, stačí kliknout SEM)

 

Právě se děje

před 57 minutami

Škola chce pomoci rodině otce, který při střelbě chránil dceru, založila veřejnou sbírku

Porubská Základní škola Ivana Sekaniny vyhlásila sbírku na pomoc rodině muže, kterého v úterý zastřelil útočník ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO). Muž vlastním tělem chránil svou dvanáctiletou dceru. Zavražděný muž byl jedním ze členů Spolku rodičů při ZŠ Sekaniny. Sbírka je účinná od dnešního dne, lidé mohou přispívat na účet 1012201912/5500.

Sbírkový účet založila i samotná FNO a je určen na podporu rodin obětí a zraněných. V pátek na ní bylo přes 1,4 milionu korun. Transparentní účet na pomoc pozůstalým po obětech střelby zřídila také Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Studenti a zaměstnanci tam mohou posílat své příspěvky. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ribéry se podrobil operaci kotníku a čeká ho deset týdnů léčby

Fotbalisté Fiorentiny se budou muset zhruba deset týdnů obejít bez francouzského záložníka Francka Ribéryho. Šestatřicetiletý bývalý reprezentant se podrobil operaci pravého kotníku a podle informací italského klubu může teprve za dva týdny začít s rehabilitací.

Ribéry si zranění způsobil na konci listopadu v ligovém utkání s Lecce. Kvůli zákroku odcestoval do Německa, kde v minulosti hájil barvy Bayernu Mnichov.

Další zprávy