Když se Škoda rozhodla na konci padesátých let zmodernizovat typy 440 a 445, kterým se říkalo Spartak, přistoupila nejen ke vzhledovým a technickým inovacím, ale také ke změně jména. Auto představené v roce 1959 získalo jméno Octavia. Co může vypadat samoúčelně, má ve skutečnosti symbolický význam - octavia znamená v latině osmá. A nový model byl nejen osmým vozem značky po druhé světové válce, ale také osmým vozem v řadě s nezávislým zavěšením všech kol.
Připomeňte si, jaký byl předchůdce Octavie:
Leckdo by mohl na první pohled říct, že Octavia se od Spartaku příliš neodlišuje. A vskutku, vizuálně vsadili designéři na jednodušší masku chladiče, mírně pozměněná zadní světla a nápis "Octavia" na předním blatníku, respektive nový přístrojový štít a volant. Po technické stránce ale konstruktéři použili novou přední nápravu s příčným zkrutným stabilizátorem a odpruženou vinutými pružinami - předchůdce měl listová pera. Listová pera, ačkoliv došlo k testování spirálových pružin, naopak zůstala zachována na zadní nápravě. Ještě v průběhu roku 1959 dostal model účinnější asymetrické přední světlomety a dělený přední nárazník.
Úpravou přední nápravy se rozchod kol vpředu zúžil na 1200 mm a o 10 mm se na 2390 mm zkrátil i rozvor náprav dvoudveřové karoserie typu tudor. Základem Octavie nicméně zůstal páteřový rám s nezávisle zavěšenými koly, nezměnila se ani délka 4065 mm. Pod kapotou Octavie se stejně jako u typu 440 ocitl řadový čtyřválec s objemem 1.1 litru, který měl 29,4 kW. Silnější Octavia Super zdědila po řadě 445 větší dvanáctistovku o výkonu 33 kW.
V obou případech přenášela sílu na zadní kola čtyřstupňová manuální převodovka. Ve spojení s motorem vpředu pak byla Octavia jednou z posledních škodovek s klasickou koncepcí pohonu. Mimochodem, kdo si v Československu chtěl tento model koupit, potřeboval na to zvláštní poukaz.
V březnu 1960 odhalila škodovka Octavii Touring Sport jako vrchol své tehdejší modelové řady. Sportovní verze dostala jedenáctistovku z roadsteru Felicia o výkonu 36,8 kW, ze stejného modelu pocházela i maska chladiče, kterou se provedení TS odlišovalo od standardních. Octavia TS byla důležitá i ze soutěžního hlediska - získala homologaci FIA pro skupinu neupravených cestovních vozů. Československý vůz se tak úspěšně účastnil především rallye a například v Monte Carlu mezi roky 1961 a 1963 dokázala posádka v Octavii třikrát opanovat třídu do 1300 cm3.
Připomeňte si působení Škody v motoristickém sportu:
Rok 1960 byl pro oblíbený model důležitý hned dvakrát. Vedle provedení TS totiž v září v Brně debutovalo také třídveřové kombi. To nabídlo především, při zachování délky i rozvoru, velký zavazadlový prostor o objemu 690 litrů (měřeno po strop) a po sklopení sedadel 1050 litrů. Tudor disponoval naproti tomu jen 360 litry.
Další výhodou Octavie Combi byly dvoukřídlé zadní dveře a s nimi i lepší přístup k zavazadlům. Základem praktické verze bylo provedení Super, což znamenalo již od začátku zážehovou dvanáctistovku. A protože kombi naběhlo do výroby v Kvasinách až v létě 1961, tak rovnou posílenou na 34,6 kW. Kombi bylo díky premiéře na podzim 1960 rovněž první Octavií, která ukázala zadní ploutvičky, upravené skupinové světlomety a novou maskou chladiče.
Tudor tyto detaily dostal na začátku roku 1961, kdy došlo úpravou stupně komprese rovněž ke zvýšení výkonu motoru. V případě klasické Octavie na 30,9 kW a u Octavie Super na již zmíněných 34,6 kW. Na začátku roku 1962 nabídku doplnila omlazená Octavia Touring Sport, tentokrát s dodatečným označením 1200, a výkonem zvýšeným na 40,4 kW. Stejný motor měla i Felicia Super.
Klasický tudor (a spolu s ním i kombi) ještě před koncem výroby prodělal v roce 1963 poslední modernizaci, která se dotkla masky chladiče, zadních světel nebo provedení palubní desky. O rok později Octavii (poslední vůz specifikace Super v šedé barvě vyjel 11. dubna 1964) v Mladé Boleslavi nahradil nový typ 1000 MB, který přišel s koncepcí "vše vzadu". Kombi v Kvasinách nicméně pokračovalo dál v nezměněné podobě. Až v roce 1965 došlo na první z řady dílčích modernizací, která přinesla například upravenou palubní desku s prvky z černých plastů.
O dva roky později měla premiéru další modernizace, tentokrát s novou maskou chladiče, která již postrádala typický oválný rámeček a byla tak nyní obdélníková. Posledního omlazení se Octavia Combi dočkala v létě roku 1969. Tehdy vůz přišel o zadní ploutvičky, protože vertikální světlomety nahradily horizontální ze Škody 100. Z typu 1000 MB dostal kombík nový přístrojový panel s jediným budíkem místo tří a také volant. Motor posílil na 37,5 kW.
Definitivně poslední Octavia Combi vyjela z Kvasin 21. prosince 1971. Publikace L&K - Škoda II. díl: Let okřídleného šípu (1945-2003) autorů Petra Kožíška a Jana Králíka udává 229 531 vyrobených Octavií, 79 489 vyrobených Octavií Super, 2273 vyrobených Octavií TS a konečně 54 086 vyrobených Octavií Combi.
První Octavia se dočkala i několika derivátů. Pro účely vnitropodnikové dopravy sloužilo několik kusů kombi přestavěného na valník. Mimo Československo, na Novém Zélandu, vznikl na základech Octavie Combi v roce 1966 off-road Trekka, připomínající svým tvarováním Land Rovery. Omezen platformou, která byla navíc zkrácena, však měl jen pohon zadních kol. Celkem mělo vzniknout na tři tisíce kusů tohoto vozu. V Pákistánu na základech Octavie Combi koncem 60. let postavili užitkový Skopak (složenina Skoda a Pakistan) s laminátovými díly karoserie.
Prohlédněte si Škodu Trekka:
Jméno Octavia se do nabídky Škody vrátilo v dubnu 1996, kdy byla představena první generace novodobého liftbacku. Šlo po Felicii o druhé auto, vyvinuté pod taktovkou koncernu Volkswagen, které navíc sdílelo technický základ se čtvrtým Volkswagenem Golf nebo prvním Audi A3. Dva roky po liftbacku přišla i varianta kombi a v obou případech byl jedním z největších trumfů objem zavazadlového prostoru.
Vedle běžných benzinových a naftových motorů se první Octavia dočkala i sportovní verze RS, pohon předních kol u některých motorů alternovala čtyřkolka. Vůz se díky "výběhové" variantě Tour vyráběl až do listopadu 2010, přičemž celkově vzniklo přes 1,4 milionu kusů tohoto modelu. Po světových i domácích rallye se potom proháněl speciál WRC.
Druhá novodobá generace Octavie přijela v roce 2004 a liftback opět doplnilo kombi. V obou případech nadále platila výhoda velkého objemu kufru, navíc podpořená i podstatně větším místem na zadních sedadlech. Pokračovatele se dočkala i varianta RS, novinkou bylo v roce 2006 zavedené terénní kombi Scout s vyšší světlou výškou a plastovým obložením spodní části karoserie.
Druhá generace také poprvé dostala dvouspojkovou převodovku DSG. V roce 2008 prodělala Octavia kontroverzní modernizaci, která přinesla zahnutá přední světla a další úpravy karoserie i interiéru. Do roku 2013 vzniklo na 2,5 milionu kusů druhé generace.
Aktuální třetí generace se poprvé představila na sklonku roku 2012 a oproti předchůdci přinesla atraktivnější design a byla technicky výrazně vyspělejší. Základem vozu se stala modulární platforma MQB, motorová paleta navíc v Evropě od začátku spoléhá výhradně na přeplňované motory, včetně tříválce 1.0 TSI.
Další generaci dostalo i terénní provedení Scout a sportovní verze RS, která se navíc ve variantě RS 245 se 180 kW (postupně se z ní stalo standardní provedení RS) stala nejrychlejší Škodou všech dob. Začátkem roku 2017 odhalila mladoboleslavská automobilka kritizovaný facelift s rozdělenými předními světlomety. Výrobce uvádí, že dosud prodal přes 2,5 milionu kusů třetí Octavie. Ta navíc kromě České republiky vzniká i v Číně, Indii, Rusku, Kazachstánu a Alžírsku.
