Přirozené hlasové ovládání nereaguje na pouhé naučené fráze, ale umožňuje posádce auta zadávat pokyny systému, jako by mluvila s jiným člověkem. Dá se říci "Je mi zima" a klimatizace zvedne teplotu, "Najdi nejbližší restauraci" a navigace připraví seznam nejbližších gastronomických zařízení nebo "Pusť mi nějaký jazz" a přehrávač hudby projde seznam MP3 skladeb třeba na připojené flashce a pustí ty, které jsou označeny jako jazz.
Jednoduché, přirozené a bez toho, že by člověk musel pustit ruce z volantu a oči ze silnice. Automobilky se v tomto směru inspirovaly u technologických gigantů, Applu, Amazonu nebo Googlu, jejichž zařízení lze ovládat podobným způsobem. Vypůjčily si i spouštěcí fráze, zatímco hlasové ovládání v mobilním telefonu s Androidem spustíte heslem "Okay, Google" a u Applu "Hey Siri", u Škodovky je probouzecí fráze "Okay, Lauro" a u Mercedesu "Můj Mercedesi".
Technologie se ale liší v tom, že hlasové ovládání aut nevyžaduje pro všechny své funkce internetové připojení. Základní záležitosti Mercedes i Škoda umí vyhodnotit přímo v autě, když zrovna není k dispozici mobilní signál. Pokud v dosahu je, povel se vyhodnocuje zároveň na vzdáleném serveru.
Auto s on-line připojením ale lépe rozumí skloňování a může využít on-line databázi bodů zájmu v navigaci. Internetové připojení pro palubní systémy využívají i jejich další funkce (například dopravní zpravodajství) a je většinou spojeno s ročním paušálem.
Proč ale nejsou zapotřebí naučené fráze? Protože pracují s kontextem slov, vývojáři analyzují, jak lidé mluví, jaká slovní spojení používají a podle toho systém naprogramují. Od řidiče se pak umí i učit a odhadnout, jaké další slovo použije.
Jak jsou oba systémy schopné rozpoznávat hlas, jsme vyzkoušeli, stejně jako to, jak pracují s jednotlivými funkcemi. Výsledek, jak si auta vedla, vidíte na videu s novým Mercedesem CLA a čtvrtou generací Škody Octavia.
Jaký je komplexnější závěr? Mercedes je vychytanější hlavně co se týče šíře funkcí, které lze ovládat. Hlasově si vyvoláte předpověď počasí, lépe pracuje s on-line databází bodů zájmu, díky spolupráci s databází Yelp nedoporučí jen nejbližší restaurace, ale vybere je i podle hodnocení.
Hlasem se také dá spustit diktování SMS (Škoda sice také diktování zvládá, ale musí se nejprve nastartovat přes dotykový displej, což považujeme za zbytečnou komplikaci). V Německu umí prémiové vozy s trojcípou hvězdou nabídnout horoskopy, znají stav sněhu v horských střediscích. V Číně lze prostřednictvím palubního systému objednávat také jídlo.
Škoda řadu z toho teprve slibuje. Zlepšit by se mohlo vyhledávání v on-line databázi bodů zájmu, kde je občas problém najít restauraci a nedají se v ní vyhledávat firmy. S Laurou by se také měly propojit chystané aplikace s počasím a zpravodajstvím, které však bude nutné do auta ještě pomocí vestavěného elektronického obchodu doinstalovat. Podobně jako Mercedes by i Škoda měla navíc reagovat na prosbu o vtip a uvažuje se o tom, že se systém otevře aplikacím třetích stran.
Samotné rozeznávání hlasu ale Škoda umí na úrovni Mercedesu, dokonce si lépe poradí se skloňováním. Lépe se u ní také hlasem ovládá klimatizace, kde nabízí přednastavené programy třeba na zahřátí nohou nebo odmrazení čelního skla. Mimochodem: problém s vyhledáním rádia na videu je spojen i s tím, že Evropa 2 dočasně vypadla ze seznamu stanic.
Celkově však zatím vítězí Mercedes, náskok ve vývoji je znát. A musíme ocenit, že tato luxusní značka na své české zákazníky myslí a vychytané hlasové ovládání jim nabízí. Ostatně 80 procent z nich ho považuje za nejdůležitější prvek ovládání palubního systému. Takové BMW přitom ovládání hlasem nabízí jen v zahraničí, ale u nás ne.
Z vývoje Škody naopak mohou těžit zájemci o VW Golf nebo Seat Leon, ostatní koncernové značky díky tomu podobně vychytané hlasové ovládání mohou nabídnou také.