Praha - Vcelku zanedbatelných deset minut ztratí v současné době řidič osobního automobilu na rekonstruované dánici D1, pokud se rozhodne projet trasu z Prahy do Brna.
V praxi si to tento týden ověřil redaktor Aktuálně.cz, když trasu z pražského Opatova k dálniční křižovatce u Brna (sjezdu z D1 na bratislavskou dálnici D2) ujel za jednu hodinu a třicet osm minut. Při vzdálenosti 192 kilometrů to tedy dělá průměrnou rychlost necelých 118 kilometrů v hodině.
V porovnání s ideálním stavem, kdy bylo možno stejnou trasu projíždět bez omezení stotřicetikilometrovou rychlostí (což ale v praxi kvůli hustotě dopravy a různým dílčím opravám stejně bylo většinou nereálné), se tedy průměrná rychlost sníží jen zhruba o dvanáct kilometrů v hodině a časová prodleva je něco přes devět minut.
Přesto i s tím chce něco dělat současný ministr dopravy Zdeněk Žák. V reakci na rozhodnutí Ředitelství silnic a dálnic o odložení betonování nového povrchu až na příští rok totiž prohlásil, že bude požadovat zmenšení dosud platných omezení pro řidiče.
Pravdou je, jak si redaktor Aktuálně.cz v praxi ověřil, že při cestě směrem z Brna na Prahu je omezení více. Práce tu probíhají (nebo by měly probíhat) na čtyřech úsecích, což je o jeden více než opačným směrem. To znamená prodloužení doby jízdy o další přibližně dvě minuty a současně i o čtvrtinu vyšší pravděpodobnost vzniku nenadálých událostí.
Porouchané auto = půlhodinové zdržení
Jedné takové komplikace se při své cestě ve středu odpoledne stal svědkem redaktor Aktuálně.cz. V 15 hodin 13 minut projel na 123,5. kilometru kolem informační tabule informující o omezení dopravy na 106. kilometru. Právě v tomto místě se na D1 pracuje. Protože stavbaři opravují středový pás, jezdí se už řadu týdnů sice ve dvou, ale zúžených pruzích. Pravý pruh vede po bývalém odstavnému pásu, levý je zúžený a nachází se tam, kde za normálního stavu býval pravý pruh.
Vzápětí se na displeji vestavěné navigace v autě rozsvítil nápis o zdržení na naplánované trase o 22 minut. Rádio prakticky ve stejnou chvíli hlásilo, že délka kolony je pět kilometrů. Díky tomuto varování by bylo dostatek času na volbu objízdné trasy. Vhodná by byla například ta, po níž se jezdilo při červnovém bourání mostů. Jenže, chceme otestovat, co jeden porouchaný kamion - právě ten je příčinou vzniklého "špuntu" na dálnici - způsobí, tak zůstáváme. V 15:22 dojíždíme na konec kolony.
Při popojíždění velmi nízkými rychlostmi si alespoň můžeme důkladně prohlédnout, co vlastně stavbaři ve středovém pruhu dělají.
Zemina je tu vybagrována až pod poslední vrstvu podloží dálnice. Je tedy možné vidět jakýsi řez vrstvami dálničního tělesa. Horní vrstva z kvalitního betonu má tloušťku odhadem zhruba třicet centimetrů a zdá se být poměrně celistvá.
Dělníci tu pracují zejména na nové kanalizaci, která je vedená právě středovým pásem. Všímáme si i různých nebezpečných či potenciálně nebezpečných situací. Například v jednu chvíli překríží protilehlý pás dálnice, kde v tu chvíli jezdí plynule vozidla povolenou osmdesátikilometrovou rychlostí, nákladní vůz. Řidič se totiž potřebuje dostat z pozemku mimo dálnici do uzavřeného bývalého levého předjížděcího pruhu. Povedlo se mu to, ale několik řidičů, kteří se k místu blížili, musel pravděpodobně dosti vyděsit.
V pruzích, které přiléhají ke středovému pásu, se pohybuje množství dělníků, bagrů, nákladních aut přivážejících a odvážejících materiál. Ta jsou nucena často dlouhé stovky metrů couvat. Tento pruh není oddělen svodidly, nýbrž pouze vyznačen bílými obdélníkovými značkami s červenými pruhy.
V jednu chvíli navíc pruhem projíždí vyprošťovací nákladní vůz mířící k uvízlému kamionu. Stalo se tak přesně po čtvrthodině od chvíle, kdy jsme dorazili na místo kolony a 24 minut od okamžiku, kdy jsme získali první informaci o této mimořádné události na kilometru 106.
Než se nakonec dostaneme k místu, kde stojí porouchaný maďarský kamion a zmiňovaný vyprošťovací automobil, uplyne ještě dalších semnáct minut. Celkem jsme tedy na rozpálené dálnici v zácpě strávili 32 minut, což je deset více než "slibovala" navigace.
Během cesty jsme pochopitelně projížděli i úsekem u Velké Bíteše mezi 153. a 162. kilometrem. Právě tento úsek je tím, kde se zatím (ve směru na Brno) jezdí klasickou stotřicítkou, zatímco ve směru na Prahu se kvůli pracím v odstavném pruhu musí jet ve dvou zúžených pruzích jen rychlostí 80 kilometrů v hodině.
Má zde stavět sdružení firem OHL ŽS a Alpine Bau, jenže na devítikilometrovém úseku jsme ve středu zaznamenali jen minimální pracovní aktivitu. Jeden bagr pracoval na bourání zbytku zlikvidovaného mostu, na dalších dvou místech jsme zaznamenali jen dva bagry a stejný počet nákladních automobilů.
Právě zde Ředitelství silnic a dálnic vede se stavebníky spor o zaplacení viceprací při zpevňování nedostatečně únosného podloží. Mezitím se sice oba subjekty dohodly na změně technologie rekonstrukce, práce ale běží stále velmi pomalu.
Naopak velmi výrazně, při srovnání se stavem z poloviny července, pokročili stavbaři na úsecích u Jilhlavy (mezi exity 104 až 112), u Lokte (exity 66 a 75) a také u Šternova (exit 41 až 49). Zatímco na prvně jmenovaných dvou úsecích sdružení CPI začalo opravou středového pásu, Eurovia u Šternova pracuje na rozšíření odstavného pruhu ve směru na Prahu.
Nejméně příjemná jízda z úseků, kde se dálnice rekonstruuje, je v současné době na tom, do kterého řidič mířící z Prahy do Brna dojede nejdříve. Na dně údolí u čerpací stanice Shell od 45. kilometru se totiž jede ve dvou pruzích směrem do Brna. V levém pruhu projíždějí v bezprostřední blízkosti auta jedoucí opačným směrem od Brna.
Oba směry nejsou přitom od sebe odděleny svodidly, nýbrž pouze vytyčovacími plastovými značkami. Vyžaduje to tudíž od řidičů značnou koncentraci.
Čtyři opravované úseky nejsou v současné době jediná místa, kde musí řidiči zvolnit a dávat větší pozor. Dlouhodobé omezení je například na 134. kilometru, kde je dokonce uzavřen několik stovek dlouhý úsek dálnice včetně sjezdu na Měřín. Až do konce října tu řidiči jedoucí do Brna musí přejíždět do protisměru a jet několik stovek metrů pouze v jednom pruhu.
V opačném směru, na 26. kilometru je v těchto dnech uzavřen stoupací pruh. Další krátká omezení lze zaznamenat kvůli práci silničářů na krajnici, na středových svodidlech či při opravách výtluků.
