Přílišné horko nemusí dělat zpevněným plochám dobře. Na hannoverském letišti kropí přistávací dráhu proto, aby zabránili poškození povrchu. V Sasku-Anhaltsku dokonce kvůli vedrům omezí rychlost na dálnici, píše německý Spiegel. Na podobný problém pamatujeme i u nás - vlivem horka se před několika lety vyboulila dálnice D5 v místě styku asfaltového a betonového povrchu.
V Nizozemí se kvůli současné vlně veder bojí poškození asfaltového povrchu silnic a nasazují vskutku originální řešení, kropí ho solankou. "Použití soli během velkých veder není žádný vtip," říká mluvčí obce Utrechtse Heuvelrug na východě země.
Holanďané svůj postup vysvětlují tak, že sůl na povrchu silnice odebírá vlhkost ze vzduchu a tím ochlazuje asfalt. Chtějí tak zamezit poškození změklého asfaltu. Při tropických teplotách jsou prý silnice tak horké, že se v nich mohou začít tvořit důlky.
Na dálnicích a silnicích vyšších tříd podobné opatření prý není nutné. Jejich povrch je prý takový, že sám o sobě přijímá vlhkost tak rychle, aby se dokázal ochladit.
"Nedovedu si představit, jak to může fungovat," řekl Aktuálně.cz oslovený odborník na konstrukci povrchů silnic Jan Zajíček. Správně postavená vozovka by podle něj měla velká vedra vydržet. Ta současná podle něj navíc nejsou zase až tak extrémní. "Dnes se používají modifikované asfalty, které dobře odolávají vysokým teplotám," říká. Rizikem podle něj může být vyjíždění kolejí ve změklém asfaltu, pokud je ale dobře udělaný, koleje se tvoří jen v zanedbatelné, milimetrové míře.
