Čím levnější oprava, tím dražší následky. Klimatizace v autě nesnáší šizenou péči

Martin Frei Martin Frei
9. 10. 2019 13:48
Když píchnete na kole pneumatiku, budete ji každých sto metrů hustit pumpičkou, nebo ji zalepíte? Hloupá otázka, ale asi vás překvapí, kolik autodílen dnes volí první možnost – pokud jde o klimatizaci. Opakované doplňování média bez opravy netěsností přitom může zničit kompresor za patnáct tisíc.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Svěží proud chladného vzduchu dnes považujeme i v malých autech za samozřejmost. Horké cesty favoritem do Chorvatska jsou dávno zapomenuty a leckdo odmítá věřit vlastním očím, když mu ukážete třeba ceník Audi 100 z roku 1991. V autě pro ředitele a advokáty se za klimatizaci připlácelo 3900 marek, v dnešních cenách 80 000 Kč.

Je-li dnes i ve Fiatu Panda klimatizace zadarmo, nemůže se zpracováním a odolností vyrovnat zařízením letecké kvality, jaká se před třiceti lety montovala do luxusních aut. Vždy a všude platí, že demokratizace přináší cenový boj a soupeření směrem dolů.

Na minimum ztenčené hliníkové trubky po třech či čtyřech letech podléhají agresivní soli, radiátory v přídi auta nevydrží ostřelování kamínky, svou roli hrají také různé spoje a těsnění. Po nějaké době začne trhlinkami unikat chladicí médium a výkon klimatizace slábne.

Odborný servis by měl netěsnost hledat, na což je jasně daný, ale ne úplně jednoduchý postup: zbývající chladivo je třeba odsát, systém naplnit směsí dusíku s vodíkem a pak elektrochemickým čidlem "čmuchat" tak dlouho, až se zdroj úniku objeví.

Ale ouha. Ve složitém a obtížně přístupném potrubí zasahujícím do různých míst vozu se netěsnosti hledají špatně. Mechanika čeká zdlouhavé odstrojování různých krytů a plížení kolem vozu.

Pohodlnější je dofoukat trochu média a nechat vás zase pár měsíců jezdit. Tomuto nešvaru značně pomohly automatické plničky, které samy změří, kolik toho ve vašem autě chybí a jednoduše "vyrovnají dluh".

Foto: Shutterstock

Díra v prožrané trubce ovšem nezmizela, a tak se do servisu vracíte znova, postupně stále častěji. Stojí vás to peníze na chladivu, které utíká pánubohu do oken, ale navíc si koledujete o mnohem dražší průšvih.

"V chladicím plynu je rozptýlený speciální jemný olej pro mazání kompresoru. Když necháte chladivo zcela uniknout, zmizí i olej, kompresor stlačuje vzduch nasucho a zadře se," vysvětluje technický lektor Lubomír Kroužílek z Centra vzdělávání a služeb pro servisy Educa Bohemia.

Plničky olej automaticky dávkují dohromady s plynem, takže časté návštěvy servisu by měly zadření předejít. Jenže zničení kompresoru hrozí, i když je oleje naopak moc. "To se stane, když mechanik opakovaně doplňuje chladivo do hodně netěsného systému. Plyn uniká rychleji než olej, pár kapek chvíli zůstane. S každou novou dávkou přijde dalších pár kapek, až se nahromadí takové množství oleje, jaké kompresor nedokáže stlačit," vysvětluje Lubomír Kroužílek.

Foto: Shutterstock

Některé kompresory se zahltí tak, že nemají kde stlačovat chladicí plyn, takže klimatizace nefunguje. Jiným se prostě ulámou lopatky. "Nedávno jsme dostali k posouzení případ, kdy se chladivo prudce vytlačené z rozbitého kompresoru dokonce vzňalo od motoru a způsobilo požár vozidla," popisuje odborný lektor.

To je ojedinělý extrém, ovšem doběla vás mohou rozpálit už jen finanční dopady obvyklejšího scénáře: opravář vám do děravých trubek postupně prodá tři náplně chladiva a nakonec si stejně přijdete pro kompresor stojící od osmi do patnácti tisíc. Tomu se říká hattrick a není žádným tajemstvím, že to takhle válí i některé značkové servisy.

Jak se tomu bránit? "Doplňovat médium je po nějaké době nutné. Ale pokud výkon klimatizace znovu slábne už po pár měsících, rozhodně trvejte na kompletní prohlídce. Předem se zeptejte, jakou metodu hledání úniku servis používá. Chtějte také vědět, kolik média v systému chybělo. To je důležitá indicie, jak vážné netěsnosti jsou," vysvětluje Lubomír Kroužílek s tím, že celá náplň v dnešních autech mívá kolem 620 gramů. Jestliže během půl roku čtvrtina uteče, něco je špatně.

Foto: Shutterstock

Diagnostika se zmiňovaným dusíkem stojí zpravidla od 500 do 900 Kč, kompletní nová náplň podle typu chladiva dva až tři tisíce. Výměna vadných trubek nebo radiátoru záleží na pracnosti. Pod kapotou moderních aut není místa nazbyt, a tak se někdy kvůli jedné trubce musí hodiny demontovat další věci. Přesto není jiné cesty a včasnou opravou ušetříte další tisíce za zničený kompresor.

To vše se týkalo chladicího okruhu kdesi v útrobách vozu. Ještě ale dodejme jeden důležitý detail pro čistotu vzduchu, který za volantem dýcháte. Vzduch proudí přes ledový výparník klimatizace a prudkým ochlazením se z něj vysráží voda, která musí odtéct - proto když zastavíte za horka třeba na pumpě, po chvíli je pod kabinou loužička vody. To je v pořádku.

Odtok však nikdy není dokonale účinný. Trocha vlhkosti v rozvodu vzduchu zůstane a spolu s jemným prachem a pylem působí vznik plísní. Proto je třeba každoročně vyměnit filtr vzduchu a raději dvakrát ročně celý vzduchový okruh vydezinfikovat.

Foto: Eva Srpová

A to je naše druhá rada. Nevěřte servisu, který by jen do výdechů v palubní desce nastříkal nějaký sprej, to byste konec konců zvládli sami. Profesionální postup vypadá tak, že se v autě nechá hodinu běžet buď ultrazvukový rozprašovač aerosolu, nebo ještě lépe elektrický generátor ozónu. Ten patří mezi nejúčinnější zabijáky různých škodlivých bakterií, na které nestačí ani chlór. Proto se mimochodem ozónové dezinfekce používají i v lékařství. Za takové čištění zaplatíte ceny od 700 Kč, v Praze i 1200 Kč.

Není to málo peněz, ale marná sláva - klimatizace je v podstatě letecká technika, a tak ani její údržba nemůže být přízemní. Navíc čím modernější auto, tím důležitější dezinfekce. Kvůli technologicky "přelidněnému" prostoru pod kapotou jsou i výparníky tvarované stále kompromisněji, vlhkost se v nich hromadí a plísně kvetou. Typickým pacientem dnešní doby je končící Octavia III. generace. Jakmile v ní jednou začne klimatizace zapáchat, těžko jí to rozmluvíte.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy