Mladá Boleslav - Před 85 lety se spojila automobilka v Mladé Boleslavi s plzeňskou Škodovkou. Právě od té doby vozí automobily vyrobené v původní firmě Laurin&Klement na svých karosériích logo Škoda.
Václav Klement se snažil najít silného obchodního partnera již před první světovou válkou. Věděl totiž, že k tomu, aby byla firma konkurenceschopná, je nutná velká finanční investice do budov i strojního zařízení. Sám na to neměl.
"Nejlepším partnerem mohla být firma, která měla kromě kapitálu jméno a trhy, která musela opustit část své produkce a hledala vhodné rozšíření sortimentu. Takový se našel v bývalé největší zbrojovce monarchie, ve Škodě Plzeň," přiblížil uvažování Václava Klementa vedoucí archivu Škoda Auto Lukáš Nachtmann.
Také Škoda Plzeň dělala auta
20. července 1925 došlo ke spojení mladoboleslavské automobilky s Akciovou společností, dříve Škodovými závody v Plzni. Plzeňská Škoda již předtím také vyráběla auta a měla i vlastní automobilové oddělení už od roku 1919. To samozřejmě po převzetí továrny v Mladé Boleslavi získalo na významu.
Do Mladé Boleslavi byla po uzavření smlouvy z Plzně převedena část licenční výroby velké reprezentační limuzíny Hispano-Suiza. Modernizace závodu brzy umožnila sériovou produkci a do výroby bylo zavedeno několik nových typů.
Samostatná firma L&K (Laurin a Klement, továrna automobilů v Mladé Boleslavi) byla koncem prosince 1925 vymazána z obchodního rejstříku. Její logo se však používalo na chladičích vozů ještě několik následujících let. Bylo přitom doplněno o okřídlený šíp.
Stát si prosadil svou
Za druhé světové války se celý koncern Škoda spolu s Brněnskou zbrojovkou staly součástí Reichswerke Hermann Göring. Vznikla Waffenunion Škoda-Brünn.
Po válce, již 27. října 1945, došlo ke znárodnění a rozdělení koncernu Škoda. „Oba průmyslové celky byly od sebe rozděleny, přestože obě strany chtěly v předváleční spolupráci pokračovat," doplnil Lukáš Nachtmann.
Další změnu majitele podstoupila Škoda v Mladé Boleslavi až po sametové revoluci, kdy ji koupil německý Volkswagen.
