Agrofertu prudce klesl zisk. Od červených čísel ho loni zachránily hlavně dotace

Sandro Elčić
Aktualizováno 15. 8. 2019 12:17
Agrofertu se loňský rok nevydařil. Holding je stále více závislý na penězích z veřejných rozpočtů. Celkový čistý zisk koncernu sdružujícího více než 200 firem se propadl meziročně o 63 procent − činil necelých 1,7 miliardy korun. Zisk firem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) tak byl nižší, než činily dvoumiliardové státní a evropské dotace.
Foto: ČTK

Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Agrofert v úterý zveřejnil v obchodním rejstříku. Na nová čísla upozornily týdeník Respekt a Seznam zprávy.

Na dotacích dostal Agrofert loni celkem téměř 1,8 miliardy korun. Dalších 185 milionů korun dostaly firmy na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice.

Dotace pro Agrofert jsou rozděleny na provozní a investiční. Provozní jsou převážně nárokové. Dostávají je všechny zemědělské firmy za obdělávaný hektar či chované zvíře. Na těch podnik dostal loni 1,5 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 170 milionů více.

Dalším druhem dotací jsou ty investiční. Firmy je dostávají jako úhradu nákladů vynaložených na nové investice, nebo formou daňových úlev. Jejich objem se loni propadl na 276 milionů - o rok dříve na nich podnik dostal 607 milionů korun.

Jeden z největších příjemců dotací

Právě příjmy z veřejných rozpočtů jsou v současnosti jedním z hlavních témat týkajících se skupiny firem, které Babiš začátkem roku 2017 vložil do svěřenských fondů. Koncern je jedním z největších příjemců dotací v Česku. Předloni dostal ze státního rozpočtu a od Evropské unie přes dvě miliardy korun.

Evropská komise v současnosti prověřuje, zda má Agrofert na investiční dotace nárok. Šetření komise se týká i největší dotace, již firmy z koncernu loni na investice dostaly - stomilionového příspěvku na zřízení toastové linky pekárenské společnosti Penam v Herinku u Prahy.

Podle předběžných auditních zpráv Evropská komise dospěla k názoru, že by Agrofert neměl dostávat dotace na investice. Zdůvodnila to tím, že má Babiš na koncern stále vliv, a proto je z pozice předsedy vlády ve střetu zájmů. Česku tak hrozí, že přijde o stovky milionů korun. Premiér i Agrofert však tyto závěry odmítají.

Propad v chemii i potravinářství

Pro porovnání: v roce 2017 činil zisk koncernu bezmála 4,6 miliardy korun. Tržby se přitom v roce 2018 téměř nezměnily. Vzrostly zhruba o 400 milionů na 157,5 miliardy korun. Za loňským poklesem ziskovosti stojí podle vyjádření společnosti zejména chemický a potravinářský průmysl. Na nich byznys koncernu stojí ze 70 procent.

Chemický průmysl zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu. Náznaky horších výsledků chemické divize koncernu byly patrné i z postupně zveřejňovaných výsledků jednotlivých firem.

Například Lovochemii se zisk loni meziročně propadl z více než 90 milionů korun na necelé dva miliony. Jeden z nejziskovějších podniků koncernu − slovenský výrobce hnojiv Duslo − se loni dostal do ztráty, a to téměř ve výši šesti milionů eur (151 milionů korun). O rok dříve měl zisk přesahující 12 milionů eur.

Potravinářství zase doplatilo na růst cen obilí. Penamu se loni meziročně propadl zisk ze 106 milionů zhruba na pětinu. V potravinářství má výrazný dopad na hospodaření koncernu také pokles výkonnosti německé pekárenské skupiny Lieken.

Výhled holdingu na letošní rok je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky optimistický. "Negativní vývoj loňského roku v důsledku vysokých cen komodit, zejména zemního plynu, je v letošním roce opačný, což znamená návrat do kladných čísel," řekl.

Nesouhlasí ovšem se sčítáním nárokových a nenárokových dotací. "Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2018 činil 2,5 miliardy korun. To je výrazně vyšší částka, než činily provozní (nárokové, pozn. red.) dotace," řekl Hanzelka. Dodává, že nenárokové, tedy investiční dotace, jsou naopak úhradou části nákladů, které podnik už dříve vynaložil.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

USA mají možná druhý případ koronaviru, Japonsko už jej potvrdilo

U texaského studenta, který navštívil čínské velkoměsto Wu-chan, je podezření na napadení novým koronavirem. Pokud se podezření potvrdí, půjde od druhý případ napadení virem způsobujícím zápal plic ve Spojených státech. Druhý potvrzený případ hlásí podle agentury Kjódó Japonsko.

Univerzitní student je v Texasu léčen s onemocněním dýchacích cest a je izolován doma. Zároveň jsou u něj prováděny testy na nově objevený koronavirus, který už v Číně zabil 18 lidí, z toho 17 ve Wu-chanu, který je ohniskem epidemie. První případ nákazy v USA byl oznámen ve středu ve státě Washington.

Japonské ministerstvo zdravotnictví mezitím potvrdilo druhý případ nákazy. Jde o čtyřicátníka, který v neděli do Japonska přicestoval z Wu-chanu. Nyní je muž hospitalizován.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Kvůli pádu muže do kolejiště večer nejelo metro na části linky B

Téměř čtyři hodiny nejezdilo ve čtvrtek večer metro mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B. Kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk, provoz se podařilo obnovit až necelou hodinu před půlnocí, vyplývá z informací na webu pražského dopravního podniku. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou metra nepřežil. Lidé v daném úseku museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté.

"Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Metro jezdilo bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B byl provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje, hlavně linky 3 a 5, či přestup z tramvají na linku metra C.

Zdroj: ČTK
Další zprávy