Agrofertu prudce klesl zisk. Od červených čísel ho loni zachránily hlavně dotace

Sandro Elčić
Aktualizováno 15. 8. 2019 12:17
Agrofertu se loňský rok nevydařil. Holding je stále více závislý na penězích z veřejných rozpočtů. Celkový čistý zisk koncernu sdružujícího více než 200 firem se propadl meziročně o 63 procent − činil necelých 1,7 miliardy korun. Zisk firem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) tak byl nižší, než činily dvoumiliardové státní a evropské dotace.
Foto: ČTK

Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Agrofert v úterý zveřejnil v obchodním rejstříku. Na nová čísla upozornily týdeník Respekt a Seznam zprávy.

Na dotacích dostal Agrofert loni celkem téměř 1,8 miliardy korun. Dalších 185 milionů korun dostaly firmy na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice.

Dotace pro Agrofert jsou rozděleny na provozní a investiční. Provozní jsou převážně nárokové. Dostávají je všechny zemědělské firmy za obdělávaný hektar či chované zvíře. Na těch podnik dostal loni 1,5 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 170 milionů více.

Dalším druhem dotací jsou ty investiční. Firmy je dostávají jako úhradu nákladů vynaložených na nové investice, nebo formou daňových úlev. Jejich objem se loni propadl na 276 milionů - o rok dříve na nich podnik dostal 607 milionů korun.

Jeden z největších příjemců dotací

Právě příjmy z veřejných rozpočtů jsou v současnosti jedním z hlavních témat týkajících se skupiny firem, které Babiš začátkem roku 2017 vložil do svěřenských fondů. Koncern je jedním z největších příjemců dotací v Česku. Předloni dostal ze státního rozpočtu a od Evropské unie přes dvě miliardy korun.

Evropská komise v současnosti prověřuje, zda má Agrofert na investiční dotace nárok. Šetření komise se týká i největší dotace, již firmy z koncernu loni na investice dostaly - stomilionového příspěvku na zřízení toastové linky pekárenské společnosti Penam v Herinku u Prahy.

Podle předběžných auditních zpráv Evropská komise dospěla k názoru, že by Agrofert neměl dostávat dotace na investice. Zdůvodnila to tím, že má Babiš na koncern stále vliv, a proto je z pozice předsedy vlády ve střetu zájmů. Česku tak hrozí, že přijde o stovky milionů korun. Premiér i Agrofert však tyto závěry odmítají.

Propad v chemii i potravinářství

Pro porovnání: v roce 2017 činil zisk koncernu bezmála 4,6 miliardy korun. Tržby se přitom v roce 2018 téměř nezměnily. Vzrostly zhruba o 400 milionů na 157,5 miliardy korun. Za loňským poklesem ziskovosti stojí podle vyjádření společnosti zejména chemický a potravinářský průmysl. Na nich byznys koncernu stojí ze 70 procent.

Chemický průmysl zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu. Náznaky horších výsledků chemické divize koncernu byly patrné i z postupně zveřejňovaných výsledků jednotlivých firem.

Například Lovochemii se zisk loni meziročně propadl z více než 90 milionů korun na necelé dva miliony. Jeden z nejziskovějších podniků koncernu − slovenský výrobce hnojiv Duslo − se loni dostal do ztráty, a to téměř ve výši šesti milionů eur (151 milionů korun). O rok dříve měl zisk přesahující 12 milionů eur.

Potravinářství zase doplatilo na růst cen obilí. Penamu se loni meziročně propadl zisk ze 106 milionů zhruba na pětinu. V potravinářství má výrazný dopad na hospodaření koncernu také pokles výkonnosti německé pekárenské skupiny Lieken.

Výhled holdingu na letošní rok je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky optimistický. "Negativní vývoj loňského roku v důsledku vysokých cen komodit, zejména zemního plynu, je v letošním roce opačný, což znamená návrat do kladných čísel," řekl.

Nesouhlasí ovšem se sčítáním nárokových a nenárokových dotací. "Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2018 činil 2,5 miliardy korun. To je výrazně vyšší částka, než činily provozní (nárokové, pozn. red.) dotace," řekl Hanzelka. Dodává, že nenárokové, tedy investiční dotace, jsou naopak úhradou části nákladů, které podnik už dříve vynaložil.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Další hromadný úhyn ryb. V nádrži na Mostecku se zřejmě propadlo dno

V nádrži Farského v Horním Jiřetíně na Mostecku hromadně uhynuly stovky až tisíce kilogramů ryb. V nádrži se zřejmě propadlo dno do bývalé podzemní šachty po těžbě uhlí. Hladina klesla o několik centimetrů, voda je zakalená došeda až dobíla a je silně cítit po sirovodíku. Na místě platí dočasný zákaz rybolovu.

"Dneska tam pracují pánové a stále se snaží zachránit část ryb a zbytek se likviduje, bude se muset odvézt do kafilerie," uvedl Jan Skalský, mluvčí Českého rybářského svazu, Severočeského územního svazu. Škody zatím nelze vyčíslit, uhynulé ryby jsou pravděpodobně i na dně nádrže.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy