Krátkodobé bankovní úvěry činily 26,58 miliardy Kč, dlouhodobé pak 13,14 miliardy. Přes sedm miliard korun půjčila koncernu Komerční banka, téměř čtyři miliardy korun Citibank Europe a její pobočky, podobnou sumu pak také Commerzbank AG a její pobočky, skoro tři miliardy Tatra banka, 2,7 miliardy Kč UniCredit Bank.
"Došlo ke snížení bankovních úvěrů především u společností v segmentu chemie. Jak už jsme informovali v tiskové zprávě koncem května, došlo ke zlepšení hospodaření zejména právě u společností v segmentu chemie," sdělil mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Společnost přijala 1,97 miliardy Kč na dotacích, z toho 1,62 miliardy činily provozní dotace, zbytek investiční. Předloni šlo o 1,52 miliardy korun na provozních a 277 milionů korun na investičních.
Koncern ve své zprávě uvádí i dotace vykázané, tedy ty, na něž jí vznikl v daném roce nárok, ale ještě se jí nemusely objevit na účtech. Podle firmy jsou směrodatnější. "Zde naopak meziročně došlo k poklesu dotací jak provozních, tak investičních, a to v součtu o téměř sto milionů korun. U dotací přijatých jde jen o finanční zúčtování," uvedl Hanzelka. U vykázaných dotací šlo loni o 1,82 miliardy, z toho 1,55 miliardy činily dotace provozní.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je ale správnější porovnávat dotace přijaté, protože to reálněji ukazuje rozhodovací procesy, do dotací vykázaných mohou zasáhnout i administrativní okolnosti.
"Převážná část provozních dotací je navázána na zemědělskou prvovýrobu. Vybrané společnosti skupiny také provozují bioplynové stanice a jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů," uvedla ve zprávě firma. Společnosti ze skupiny loni získaly na dorovnání garantovaných výkupních cen 163,7 milionu Kč.
Dotace na novou porcovnu
Slovenská firma Duslo ke konci loňského roku evidovala slevu na dani z příjmu, Lovochemie pak příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani maximálně za 591 milionů Kč, dá se uplatnit nejpozději do roku 2026.
Například Pekárna Zelená louka pak podle zprávy evidovala souhlas od ministerstva průmyslu a obchodu s poskytnutím dvou investičních pobídek ve formě slevy na dani do 187,9 milionu Kč a 81,6 milionu Kč.
Olma vykázala loni příslib dotace 89,5 milionu korun, přes 25 milionů obdržela loni, zbytek pak letos na podporu nových produktů od Státního zemědělského intervenčního fondu. Šlo o inovace při výrobě jogurtů, zakysaných smetan a fermentovaných nápojů.
Podle registru ministerstva zemědělství se jednalo také o inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, na které stát firmě ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše přispěl částkou 75 milionů korun.
"Pokud jde o zmiňovanou dotaci pro společnost Olma, jde o národní dotační program na podporu vývoje nových produktů, nikoli o evropské prostředky. Dotace byla schválena v roce 2018," dodal mluvčí.
Firma pak také eviduje příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat, Kostelecké uzeniny evidovaly příslib investičních dotací za 194,4 milionu Kč.
Konkrétně šlo o projekty "Inovace technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu" a "Optimalizace a inovace v procesech porcování a balení drůbežího masa".
Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni meziročně vzrostl téměř na trojnásobek, na 4,48 miliardy korun proti předloňským 1,67 miliardy Kč. Po předloňském poklesu se dostal na hodnoty roku 2017. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun, sdělil již dříve mluvčí. Hospodaření holdingu se zlepšilo díky segmentu chemie.
Žaloba kvůli pozastaveným dotacím
Česká vláda kvůli dotacím Agrofertu žalovala Evropskou komisi. Jde o platby za téměř 247 000 eur (6,3 milionu korun) z Programu rozvoje venkova pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.
V zemědělském sektoru ohlásil již dříve Státní zemědělský intervenční fond, že Agrofertu nebude vyplácet investiční dotace od února 2017, kdy začal v ČR platit zákon o střetu zájmů. Loni v listopadu pak fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017, kdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů, do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení. Schválila to i Evropská komise.
Do února 2017 patřila firma nynějšímu premiérovi Babišovi, kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Podle kritiků ale Babiš společnost řídí i nadále. Server iRozhlas také minulý týden napsal, že předseda vlády je jediným příjemcem zisku Agrofertu, vyplývá to ze statutů fondů, které byly dosud neveřejné. Babiš figuruje ve statutech jako jediný obmyšlený, tedy ten, kdo může mít z fondu užitek. Ve statutech je ale také ustanovení, které mu nyní zakazuje uplatňovat na Agrofert svůj vliv.
