Podle Petra Turka má nicméně na nákazu daleko větší vliv obecné rozšíření viru v populaci a to, jak se lidé chovají a viru vystavují. Krevní skupina nebude podle něj souviset s obranyschopností člověka nebo hladinou protilátek po prodělání nemoci. "S celkovým hodnocením vlivu krevní skupiny bychom měli ještě počkat. Rychlé statistiky bývají zavádějící," upozorňuje Turek.

Krevní skupina A je v české populaci zastoupena nejčastěji. "Vyskytuje se tak kolem 36 procent. O něco méně je ‚nulek‘, těch je kolem 33 procent," říká Turek. Naopak nejméně rozšířené jsou skupiny B a AB.

Znalost krevní skupiny není podle něj pro člověka potřebná. Pokud se například ve zdravotnickém zařízení podává transfuze, standardně se vždy krevní skupina kontroluje. "Jednu dobu se uvažovalo, že by krevní skupina byla napsána v občanském průkaze, ale to se nedoporučuje, protože to přináší riziko záměny," dodává Turek.