Praha - "Otázku o změně středních škol si nikdo neklade, pak to nejde měnit, výzva je na vás, nikdo jiný to neudělá," vzkázal středoškolákům v pátek na sedmém republikovém sněmu České středoškolské unie ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl. Zároveň kritizoval zažité vzorce, které vzdělávání provázejí.
Podle Jiřího Zlatušky ze školského výboru Poslanecké sněmovny musí podnět ke změně systému přijít z učitelského prostředí, ne od politiků. "Impuls ke změně výuky přišel, ale nepřišel impuls, aby to ti učitelé chtěli," reagoval Bob Kartous, mluvčí think-tanku EDUin, který se zabývá vzděláváním. Dodal, že aktivní učitelé sice existují, ale musejí se potýkat s tím, že většina kolegů změny odmítá přijmout.
Problematická je také reakce na změny ve školství ze strany rodičů a veřejnosti. To je podle Šteffla i případ inkluze, kolem které vznikl zbytečný mediální rozruch. Změny je nutné prosazovat postupně, protože jinak se jim začnou lidé bránit.
Studenti by měli umět absorbovat změny
Hlavním úkolem školství dle slov ředitele pro oblast IT společnosti T-Mobile Radka Moce je připravit mladé lidi na věci, které v době studia ještě ani nemusejí znát. "Studenti by měli být schopni absorbovat změny," myslí si Moc. Dodal, že rozdíly mezi firmami dělají zaměstnanci a velcí zaměstnavatelé sami tím, že na školy vyvíjejí tlak.
Na republikovém sněmu vystoupila i poslankyně za TOP 09 Nina Nováková. Okomentovala novelu školského zákona, který senátoři schválili ve středu. "Do zákona se podařilo dát, že jestliže je na škole samosprávný orgán, jeho podněty se musí zabývat školská rada," řekla Nováková. V současnosti se tato povinnost vztahovala pouze k řediteli školy.
K iniciativě se studenty snaží motivovat Česká středoškolská unie, která páteční panelovou diskuzi pořádala.
"Ve chvíli, kdy je studentům dána možnost participovat na dění ve škole, získají pocit, že věci nejsou neměnné, mnohem spíš se začnou dívat na své okolí kritickým pohledem a začnou kriticky uvažovat. Touto cestou se pak dá mnohem snáz věci měnit. Z širšího hlediska to podporuje u nás už relativně ohroženou demokracii," myslí si předseda unie Štěpán Kment.
Do budoucna spolek plánuje získat co nejvíce zpětné vazby od středoškoláků a na konci roku 2016 formulovat seznam asi deseti bodů, co by studenti rádi měnili. Informace budou členové získávat prostřednictvím setkání v jednotlivých krajích.
Organizace udržuje kontakt s ministerstvem školství a školským výborem ve Sněmovně a kromě republikových sněmů pravidelně pořádá kulaté stoly, panelové diskuze či debaty. Vydala také manuál, který má pomoci středoškolákům se zakládáním a vedením studentských samospráv.
Zástupci unie se v poslední době vyjadřovali například k prodeji potravin na školách, práci školského ombudsmana a povinné maturitní zkoušce z matematiky. Za necelé tři roky fungování se počet členů vyšplhal na 18 tisíc.
