Za poslední rok bylo vytvořeno 100 tisíc nových pracovních míst. Průměrná mzda vyrostla o 1300 korun. Za nákupy Češi utrácejí o desetinu víc než loni.
Situace se nikdy nezlepšovala tak rychle. Už ani nepřekvapí, že poprvé v historii je mezi Čechy častější názor, že nás čekají lepší časy než dosud.
Smýšlení skeptického národa dva roky po vstupu do EU se změnilo tak dramaticky, že k větším optimistům patří jen severské a pobaltské národy. Ještě na jaře 2004 bylo o 36 procent více skeptiků, dnes jich je podle Eurobarometru o 5 procent méně než optimistů.
Opět rekord
"Celé týmy hledají, jestli česká ekonomika nemá přece jen v něčem problém, nic ale nemohou najít," potvrzuje statistiky ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.
Podobně zní i včerejší předpověď ministerstva financí, podle níž letos ekonomika vyroste o 6,2 procenta, to je opět rekord. Odhad se proti dřívějším prognózám zvýšil, protože akceleruje konzum.
Češi nakoupili podle statistického úřadu o pětinu víc textilu než loni, o desetinu nábytku, elektroniky a knih. Statistiky na druhou stranu zaráží, že se už druhý rok po sobě snížily tržby restaurací.
"Tam se ale používají papírové peníze a ty se snadno ztrácejí v šedé ekonomice. Změní se to jedině tehdy, až si všichni pořídí registrační pokladny," vysvětluje paradox zkušený restauratér.
Experti ministerstva financí očekávají podobný růst ještě několik dalších let.
Sladký život na Drahanské vysočině
Za poslední rok by se měla situace teoreticky nejlépe zlepšit v Protivanově (1000 obyvatel) na Prostějovsku. V středomoravském okrese se snížila nezaměstnanost z celého Česka nejrychleji - pokles o 2,1 procenta znamená, že lidí bez práce jsou proti loňsku jen tři čtvrtiny.
Obec Protivanov, obklopená vrcholy Drahanské vysočiny, se může chlubit nejlepšími výsledky v rámci celého okresu. Pokud je na Prostějovsku 6,5 procenta lidí bez práce, v Protivanově jich mají ještě o procento a půl méně.
Označit Protivanov za šťastnou obec by ovšem podle místního starosty Karla Trnečky (hnutí Nezávislí) bylo nadsazené. "Nezaměstnanost možná klesá, ale to je tím, jak se všechno zdražuje. Ze sociálních dávek se už nedá přežít," říká.
Místní lidé přijímají každou práci a dojíždějí desítky kilometrů do Prostějova i do měst v okolních okresech, například do Boskovic a Jevíčka. "Většinou vydělají do dvanácti tisíc hrubého a to ještě dají tisíc korun za dojíždění," počítá starosta.
Při takových příjmech je těžké v místním drsném podnebí platit neuvěřitelné částky za topení. Po zdražení plynu ročně dosahují až 50 tisíc korun. Přitom nejde chodit do druhého zaměstnání - už neexistují pracovní místa, kde člověk odsloužil osm hodin a pak měl ještě dost sil na melouch.
Přes všechny těžkosti nemají dvě místní hospody nouzi o zákazníky. Lidé z Protivanova také stále víc nakupují v prostějovském Intersparu, Tescu nebo Lidlu. "Mladíci si berou půjčky a nakupují nové přehrávače. Tvrdí, že je potřebují k životu, protože je vidí u ostatních. Mohou tak přijít do potíží," zlobí se Trnečka nad vpádem konzumu do dříve spořádané katolické obce.
Trik na vyšší mzdy
S větší úctou hovoří o městečku na Drahanské vysočině lidé z prostějovského pracovního úřadu. "Je to chudý horský kraj a lidé jsou zvyklí, že jim nikdo nic nedá. Vezmou jakoukoli práci, protože mají svou hrdost, a na stát se obracejí až v poslední řadě," vysvětluje ředitel Vojtěch Pospíšil.
Zámožní Hanáci, kteří tvoří většinu obyvatel okresu, však už také mají důvody, aby víc pracovali. Nutným předpokladem je podle ředitele Pospíšila dostatečná nabídka práce, v tom prý není problém. Rekordní pokles nezaměstnanosti je však především práce jeho úředníků.
"Vedle Jesenicka byly v Prostějově vůbec nejnižší mzdy. Přemýšleli jsme o tom, jak je zvýšit," vzpomíná na počátky obratu v roce 2003 Pospíšil. Klíč se našel ve zvýšení dotací na místa pro lidi, kteří dosud těžko hledali práci.
Úřad dotoval jedno místo pro starší lidi, zdravotně postižené a ženy po návratu z mateřské až patnácti tisíci korunami. Během roku se této mzdové politice přizpůsobili zaměstnavatelé a prostějovské mzdy se dostaly téměř na republikový průměr. "Pak už se lidem vyplatilo pracovat," dodává Pospíšil.
Jeho úřad našel správnou cestu, jak využívat ve spolupráci s radnicemi veřejně prospěšné práce pro dlouhodobě nezaměstnané, pro návrat do aktivního života stačí čtyři měsíce chráněné práce.
O úspěchu nakonec rozhodlo, že prostějovský úřad odmítl doporučení ministra práce a nerozdělil svou agendu na poradenství a vyplácení dávek. Všichni úředníci dělají všechno, a mohou se tak mnohem častěji osobně věnovat každému žadateli o práci. Podobně dobrou zkušenost s odmítnutím ministerské rady udělal i sousední okres Vyškov.
Prostějov by už nikdo nepoznal
Samotný Prostějov se změnil z šedivého města konce osmdesátých let na výstavnou hanáckou metropoli. "Kdo tu nebyl deset let, ten by některé části města nepoznal," tvrdí místostarosta Miroslav Pišťák (jeho ČSSD řídí město společně s ODS). K lepšímu se nezměnily pouze staré domy v centru, ale především panelová sídliště. Do jejich revitalizace investovala radnice desítky milionů.
Podle Pišťáka město prosperitě pomohlo výstavbou průmyslové zóny, ředitel Pospíšil o tom však pochybuje: "Je známo, že mzdy v průmyslových zónách jsou pod českým průměrem," připomíná.
Většinu míst prý nabízejí malé a střední firmy, zpravidla českého původu. Dokonce i zahraniční investoři, nově například německý výrobce umělohmotných a papírových obalů Windmöller&Hölscher, začínají podnikat s několika desítkami zaměstnanců.
Bohatství rozděluje
Historicky neobvyklá prosperita má podle analytika Sedláčka jedinou chybu: "Všichni zapomněli na kostlivce ve skříni, kterých máme celou řadu." Patří k nim zapomenutá reforma penzí, zdravotnictví, varovný pokles porodnosti i zpoždění ve výzkumu.
Očekávané dobré časy také vyostřují stále nerozhodný boj o vládu. Žádný z politiků se nechce vzdát možnosti stát v čele země, která může dosáhnout dosud nepoznané míry bohatství.
