Frýdlant - Žijeme stále ještě v provizoriu, ale nedá se nic dělat.
Tak mluví o severu Libereckého kraje pět měsíců po bleskové povodni starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.
Ve vesnici s přibližně 230 obyvateli rozbouřená Oleška zničila nebo poškodila 37 domů. "Jsem šťastný z toho, kolik lidí nám po povodni pomohlo," říká Stříbrný.
S podobnou solidaritou se podle heřmanického starosty setkaly i ostatní obce a města v Libereckém kraji, kudy se v sobotu 7. srpna prohnala pustošivá povodňová vlna. Stříbrný dělá i předsedu Mikroregionu Frýdlantsko - oblasti s 25 tisíci obyvatel a 18 městy a obcemi, kterou přírodní pohroma poznamenala nejvíce.
"V roce 1997 jsem po velkých povodních na Moravě navštívil Troubky. Když v nich voda opadla, zůstaly silnice na svém místě. Ale v Heřmanicích se nedalo vůbec poznat, kde tekla před povodní řeka a kde vedla silnice," připomněl obrovskou ničivou sílu srpnových záplav na Frýdlantsku ředitel jabloneckého Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.
Na metr čtverečný země vyteklo pět sudů
V Jizerských horách spadlo za 24 hodin až 250 litrů srážek (což se rovná například pěti pivním sudům) na metr čtvereční. Voda se v dravých proudech řítila po příkrých úbočích do údolí. Blesková povodeň v Libereckém kraji zmařila pět lidských životů. Ochromila 80 měst a obcí. Na 2000 lidí před ní muselo utéci ze svých domovů.
Kromě Frýdlantska zasáhla velká voda také Chrastavsko, Hrádecko a sever Českolipska a krajský úřad sečetl v září škody na více než osm miliard korun. Čísla se ale pořád ještě mění.
Například v Lázních Libverda stouply původní odhady škod na mostech a lávkách z necelých deseti milionů korun na skoro 17 milionů a náklady na opravu komunikací z milionu korun na bezmála pět milionů. "Větší škody, než se zpočátku zdálo, odhalily kamerové zkoušky na obecní kanalizaci," řekl starosta Libverdy Jan Pospíšil.
Jen nová čistírna odpadních vod vyjde Libverdu na více než 30 milionů korun, obec má přitom roční rozpočet okolo deseti milionů korun.
Raspenava: miliardová škoda na majetku města
Nejhůře dopadla 7. srpna ani ne třítisícová Raspenava. Hospodaří s ročním rozpočtem necelých 30 milionů korun, náprava povodňových škod na městském majetku vyjde zhruba na miliardu korun. Ve Frýdlantě na téměř 300 milionů korun a v Chrastavě asi na 200 milionů korun.
Raspenava shání například dotace na novou mateřskou školu - její výstavba si vyžádá 50 až 80 milionů korun. "Děti zatím chodí do České Besedy u nádraží. Mají to tam pěkné, ale malé," prohlásil místostarosta Jaromír Hanzl. Mateřská škola stála nad hlubokým kamenným korytem řeky Smědé a spláchla ji pětimetrová povodňová vlna. Na protějším břehu se pod ní ocitl hřbitov.
Potopa se vyhnula jen asi pětině města. "Někomu ještě teď chybí půlka domu, někomu čtvrtina," upozornil Hanzl. Velká voda smetla všechny mosty kromě jediného.
V Raspenavě ještě v prosinci zásobovaly cisterny pitnou vodou desítky obyvatel. Jejich studny obsahovaly škodlivé látky, přinesené záplavami. V silných mrazech byly cisterny z postižených míst odvezeny, pitná voda by v nich zamrzala. Obyvatelé dostávali balenou vodu.
Velká obnova se teprve chystá
Záchranné práce a likvidace největších, takzvaných "havarijních" škod skončily ještě před příchodem zimy, velká obnova postižených oblastí však začne až v příštím roce.
Jen Liberecký kraj potřebuje na opravy zničených a poškozených silnic a mostů přibližně dvě miliardy korun. V rozpočtu je však nemá.
"Financování není zatím příliš jasné. Nevíme, kolik peněz od státu získáme a kdy je obdržíme," uvedla vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu v Liberci Stanislava Jakešová.
Starosta: Bez státní pomoci se obce nezvednou
"Bez pomoci vlády naše obecní majetky neobnovíme," řekl Stříbrný. Ve vesnici u polských hranic udělala blesková povodeň na obecním majetku škody za přibližně 85 milionů korun.
"Odhaduji, že v Heřmanicích dala každá rodina do opravy svého vyplaveného domu průměrně 150 000 až 180 000 korun. Vánoce bychom mohli prožít v klidu, i když mnoho lidí ještě bydlí v prvním patře nebo podkroví, protože dole ve vytopeném přízemí nemají ještě všechno hotovo. Je ale lepší počkat, než něco uspěchat. Někdo třeba položil moc rychle plovoucí podlahu a na nevyschlém betonu se mu zvedla," konstatoval starosta.
Příroda vyplaveným nepřála, zima přišla brzy
Silné mrazy a sněžení zastavily na postižených územích většinu prací již koncem listopadu. "Potřebovali jsme ještě měsíc teplého počasí, ale příroda nám ani teď nepřála. Dostali jsme dotaci asi dvacet milionů korun na opravu mostů, cest i hasičské zbrojnice, ale pustili jsme se jen do nejnutnějších akcí. Ostatní odložíme až na příští rok," upozornil starosta Dětřichova Stanislav Šťastný.
Ve vesnici na Frýdlantsku se letos podařilo zvládnout záchranné práce a neodkladné opravy. Stály přibližně 2,5 milionu korun. Hodně peněz věnoval Dětřichovu Liberecký kraj i soukromí sponzoři. "Zrekonstruovali jsme například zničené prostory, kde byla před povodní knihovna a pošta," podotkl Šťastný.
Časný příchod zimy nedovolil využít první velkou státní dotaci v sousedních Heřmanicích. Na nové mosty získala obec 26 milionů korun. "Raději vydržíme s nouzovými lávkami do jara, než abychom porušovali technologické postupy a stavěli v mrazech," vysvětlil heřmanický starosta.
Kvůli nepřízni počasí zůstaly ještě i nedodělky v povodňovém domku pro muže a ženu, kteří přišli při bleskové povodni o střechu nad hlavou.
Nouzově opravené silnice budou v zimě trpět
Starostové z vyplavených území očekávají v zimě problémy mimo jiné se sjízdností poničených krajských silnic a obecních komunikací. "Na mnoha místech jsou cesty jen zasypané uválcovaným štěrkem a pluhy a radlice ho budou vytrhávat," řekl chrastavský starosta Michael Canov.
V Chrastavě šlo na bezprostřední likvidaci škod po bleskové povodni 32 milionů korun. Stát poskytl do začátku prosince městu 24 milionů korun, Canov ovšem věřil, že přidá další tři miliony a zbývajících pět milionů uhradí pojišťovny.
Povodňovou vlnu vystřídala vlna solidarity
V Chrastavě, kde běsnící živel pohltil majetek za 1,5 miliardy korun, transportovali ohrožené obyvatele do bezpečí nejen profesionální záchranáři s vrtulníky, čluny a těžkou technikou, ale i hrdinové - amatéři.
"Bagrista Josef Kučera z Liberce pracoval 7. srpna na opravě jedné z chrastavských uliček u Jeřice. Při povodni odvezl z dosahu rozvodněné říčky ve lžíci svého bagru 216 dětí, žen a mužů," uvedl Canov. O neznámém spasiteli kolovaly ve městě legendy. Skromný muž však o slávu nestál a jeho jméno se starostovi podařilo zjistit až po několika týdnech.
Po srpnové katastrofě věnovali velcí i malí dárci městu Chrastava více než dvanáct milionů korun - počínaje třemi miliony korun od nadace multimiliardáře Petra Kellnera a konče 50 korunami od čtyřiadevadesátileté paní.
Do zdevastovaných měst a obcí putovaly nejen peníze a další pomoc z Česka, vlna solidarity byla - a pořád je - mezinárodní. "V Raspenavě odstraňovalo škody po povodni 72 dobrovolných hasičských sborů. Naši známí hasiči z Německa vybrali 3000 euro (asi 75 tisíc korun). Koupili jsme za ně dětem ve školce koloběžky, traktůrky a další hračky na ven. Stále ještě rozvážíme obyvatelům darované oblečení, hlavně dětské," konstatoval Hanzl.
Hromadná povodňová deprese se prý nekoná
Blesková povodeň napáchala rovněž škody "na duších". Dobrovolník Marek Kuntoš pomáhal bezprostředně po ní v obci Višňová. "Nezapomenu nikdy na smutek staršího pána, kterému voda zničila v přízemí jeho domku fotografie, dopisy, knihy nebo diplomy. Byl v nich kus jeho života," prozradil dobrovolník.
Podle starosty Šťastného nastal bezprostředně po povodni v Dětřichově a v dalších postižených městech a obcích velký šok. "Lidé se ale většinou oklepali a vrhli se do obnovy zničeného majetku. Někteří jsou na tom ještě psychicky špatně, ale žádná hromadná deprese se nekoná," shrnul Šťastný.
