Prokop: "Neviditelné" aspekty českého selhání. Za best in covid nemůže jen Babiš

Kristýna Pružinová mk bb Kristýna Pružinová, mk, bb
6. 5. 2021 7:00
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Život v pandemii: sociolog Daniel Prokop o tom, proč východní Evropa pohořela ve zvládnutí pandemie | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

Země bývalého východního bloku dopadly podle Prokopa systematicky nejhůře hned z několika důvodů. "Jedním z nich je, že děti odcházejí relativně pozdě od rodičů. V Česku v 27 letech, v některých zemích východního bloku třeba až v 31 letech. Podobné to je ve středomořských zemích. Ale ve Skandinávii se to pohybuje kolem 18 let, někde i 21 let," popisuje Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.

"A toto potom vytváří podmínky mezigeneračního šíření koronaviru a není tak jednoduché ochránit starší generaci," dodává sociolog, který je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Další důvod spatřuje v tom, že v Česku i v některých dalších zemích východní Evropy pracuje velké procento lidí v průmyslu a v profesích, které nelze převést na home office. "Tím pádem máme mnohem větší riziko šíření viru na pracovištích," komentuje Prokop.

Podle sociologa udělala vláda Andreje Babiše řadu chyb při zvládání epidemie. Za ty například považuje nezavedení levných opatření nebo velkou preferenci průmyslu a jeho neuzavření. "Na druhou stranu si myslím, že není pravda, že bychom na tom byli výrazně líp, kdyby byl u moci někdo jiný," míní Prokop.

"Ale to neznamená, že by vláda nebyla zodpovědná za velkou část úmrtí a ekonomických škod. Podle mě šetřili na špatných místech - na nemocenské, PCR testech nebo sekvenování," dodává.

Na základě údajů mezinárodního serveru Statista má z celého světa nejvíce úmrtí na covid-19 na milion obyvatel Maďarsko. V zemi na nemoc zemřelo přes 2,8 tisíce lidí na jeden milion. Hned v závěsu je Česko s více než 2,7 tisíce úmrtí. V první desítce zemí celého světa je poté také Slovensko nebo Bulharsko, v nichž počet mrtvých na milion obyvatel přesáhl dva tisíce.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde sociolog popisuje další možné důvody nezvládnutí pandemie v zemích bývalého východního bloku.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy