Možnosti sekvenování virů jsou v tuzemsku podle Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky téměř neomezené. "Existuje celá řada sekvenačních technologií - od nízkokapacitních až po opravdu vysokokapacitní. A to má dneska každá molekulárně biologická laboratoř nebo to lze koupit od firem," vysvětluje Pačes.

Zároveň ale zdůrazňuje, že realita je v tomto smyslu v Česku odlišná a aktuální počty sekvenovaných vzorků nejsou dostatečné. "Sekvenování tady hlavně není úplně dobře organizované," podotýká molekulární genetik. "Státy jako Velká Británie nebo Dánsko na to mají svůj program," dodává.

Podle Pačese se na území Evropy už objevila i takzvaná středoevropská varianta viru SARS-CoV-2, která se podle něj ale chybně označuje jako česká. V tuzemsku ji mohly mít desítky procent nakažených lidí. "Vyskytuje se ale i v Německu nebo Francii. V současnosti přichází varianta britská, která je ještě infekčnější, a postupně tuto středoevropskou, která se v novinách teď jmenuje česká, vytlačuje," dodává.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde molekulární genetik také vysvětluje, jak sekvenování virů funguje.