Vystoupením Václava Legnera dnešní veřejná slyšení skončila. Dalších 25 lidí je na programu zítra. Koulařka Helena Fibingerová nedorazí, podobně jako Václav Cílek poslala svůj příspěvek písemně. Slyšení potrvají celý den až do 15:45. O tom, kdo postoupí do dalšího kola, rozhodne mediální výbor v úterý 21. dubna, seznam zúží na 15 jmen.

Posledním dnešním uchazečem je herec Václav Legner, kromě jiného pedagog hlasové výchovy. Zamýšlí se nad statistikou, podle které se Češi dívají na televizi průměrně tři hodiny denně. Řečnicky se ptá, co jim tyto tři hodiny dávají. Vysílání podle něj má vliv třeba na kvalitu jazyka. "V mnoha ohledech má své rezervy. Jistě znáte frázi 'bylo to v televizi'. Lidé přebírají nejenom informace, ale i to, jak je sdělujeme. A když tvůrci nemají dostatek fantazie, nebo nedokáží něco vyjádřit obratně, nahradí to vulgarismem, zjednodušením, gesty. Na spoustu lidí to funguje. Otupěli jsme vůči vulgarizaci češtiny nejen v dramatické tvorbě, ale i ve zpravodajství," popisuje Legner. Při vzpomínce na kultivovaný jazyk Jana Masaryka na nahrávce z roku 1947 mu vypršel časový limit na vystoupení.

Pediatr Stanislav Kusý strávil léta v africké Zambii. Dnes má v Česku soukromou ordinaci pro dospělé cizince. Do Rady České televize ho nominuje Rotary Club Praha. S otázkami médií a televize se setkal na rotariánských konferencích. "Většina médií v České republice má ráda negativní informace, proto jsme založili časopis Dobré zprávy, který je k dispozici všem zájemcům." Objektivita a vyváženost se podle něj obtížně hodnotí. Rozpočet České televize ho zaujal svou příjmovou stránkou, kde figurují poplatky od 3,5 milionu domácností, ale jen od 200 tisíc právnických osob. To podle něj není možné a výběr by měl být důslednější. Nebránil by se zvýšení poplatků. Na straně výdajů by chtěl vyvinout úsilí o podrobnější informace.

Hned čtyři organizace navrhují do Rady České televize Benjamina Kurase. Začal vzpomínkami na to, v čem všem selhalo zpravodajství britské BBC. Chtěl by dohlédnout, aby se podobné případy neděly na Kavčích horách. "BBC pouští rasisty i do zahradnických pořadů, kde vysílá fašistické ideologie maskované jako rady zahradníků," cituje analýzu. "Nebyl to suchý anglický humor?" ujišťuje se Martin Komárek (ANO). "Ne, to mysleli vážně," potvrzuje Kuras. Do Rady České televize ho posílá spolek Šalamoun, česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví, FITES a Obec spisovatelů. Televizní rada by se podle jeho názoru měla změnit v orgán podobný britské Complaints Commission vyřizující různé stížnosti a vydávající stanoviska. Je proti privatizaci České televize.

Tělovýchovná organizace z Liberce nominovala společně se Sdružením pro zachování historických hasičských tradic Jiřího Kratochvíla, současného člena Rady ČT, který svůj mandát obhajuje. "Kritizujte lidi, ne systém," ohrazuje se Kratochvíl proti výtkám na adresu zpravodajství. Argumentuje, že se Česká televize už dávno přihlásila k rezoluci Rady Evropy o etice žurnalistiky, jak zmiňuje její výroční zpráva z roku 1995. "Rada České televize plní beze zbytku svou funkci, kterou jí zákon dává," tvrdí Kratochvíl.

Za Ne základnám kandiduje Jan Korál, kterého motivuje dlouhodobá nespokojenost se zpravodajstvím České televize. "Kritizuji ho už asi pět let, vede mě k tomu zájem o kvalitu života v naší zemi." Vadí mu "válečně-propagandistické zpravodajství nekriticky podporující činnost Severoatlantické aliance". Zpravodajství ČT se podle něj dá označit za bezpečnostní riziko pro ČR, protože jednostranné informace rozdělují společnost a vyhrocují postoje občanů. Rada ČT podle něj neplní svou kontrolní funkci.

Bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina stáhl svou přihlášku a členem Rady ČT být už nechce. Souběžně ho totiž hnutí ANO nominovalo do "velké" vysílací rady, a v této volbě se minulý týden dostal do druhého kola. Na rozdíl od televizní rady nominují kandidáty do vysílací rady přímo politické strany. 

Před poslance usedl Jakub Končelík, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která ho také nominovala. Patří mezi ty zájemce, kteří už kandidovali minule. "Za základní nástroje rady považuji, kromě jmenování a odvolání generálního ředitele, pravomoc schvalovat rozpočet, kontrolovat hospodárné využívání zdrojů a majetku, a pravomoc rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele. V těchto třech kompetencích vidím také svou největší způsobilost." Chtěl by využít zkušenost z FSV UK, kde mimo jiné dohlíží na rozpočet a přednáší dějiny médií. Odborně se věnuje například kvantitativní obsahové analýze.

Radním by chtěl být také spisovatel Jaroslav Maxmilián Kašparů. Nominovala ho Asociace režisérů a scénáristů. "Sám jsem nevěděl proč," říká Kašparů. Chlubí se certifikátem z České knihy rekordů, podle kterého je držitelem největšího počtu vysokoškolských titulů. "S tím vším bych přicházel do Rady České televize. Nejsem právník ani ekonom, a těmto věcem přiznám se nerozumím," prohlašuje Kašparů, profesí psychiatr a soudní znalec. "Mám celou skladbu patologie tohoto národa od kolébky po krematorium," popisuje případy, se kterými se setkal. "Právě televize, kromě školy, se dá očekávat, že v hodnotovém relativismu a bezbřehé povrchnosti bude mít mimořádně důležitý úkol - informuje, a také formuje. A to by byl můj úkol, dát na ty formační cíle."

Do Rady ČT kandiduje Svatopluk Karásek, nominují ho odborová organizace ČT a AMU. Písničkář, evangelický duchovní a bývalý poslanec se ve svém vystoupení vrací k dřívějšímu působení v Radě České televize před čtrnácti lety. Tehdy po necelém půlroce rezignoval na protest proti zvolení Jiřího Balvína generálním ředitelem veřejnoprávní televize. Karásek mluví velmi ztěžka, před několika lety prodělal středně těžkou cévní mozkovou příhodu, při které bylo postiženo řečové centrum. Karáskovo vystoupení se obešlo bez otázek od poslanců.

Foto: Ludvík Hradilek

"Zjistil jsem, že peníze jsou v České televizi až v první řadě. Položil jsem si otázku, jak udělat, aby investice do programu byly kvalitní a transparentní, proto jsem přišel i sem," říká další kandidát, rektor Literární akademie Petr Kaňka. "Věnoval bych se konfrontaci toho, co se vybírá z oblasti scénářů a námětů z registru těchto materiálů v České televizi, jaký je výsledek, za jaké peníze a s jakým ohlasem. Musel bych asi spolupracovat s revizní komisí a ptát se zaměstnanců televize na vysvětlení," popisuje Kaňka, který mezi řečí stihl napomenout bavící se poslance, aby mu věnovali pozornost. Klíčovými slovy jeho působení v radě by byly: výběr kvality, ne střetu zájmů, kritické myšlení, dobré hospodaření a dobré účty. Vznesl otázku, jestli by autoři měli být zaměstnanci České televize. Kaňku nominuje ZO VOS International Art Campus Prague.

Kandidátka Jana Slánská je veřejnosti známá spíše pod uměleckým jménem Kristina Vlachová. Do Rady České televize ji nominuje filmový a televizní svaz, stejně jako dalších sedm lidí. Natočila řadu dokumentů, například o vyšetřovatelích Státní bezpečnosti. Za svou tvorbu obdržela několik cen. "Včera jsem slyšela v rádiu rozhovor s vedoucím investigativního pořadu ČT, který byl hrozně zajímavý. Marek Wollner popisoval konkrétní případy, kdy na ně byl činěn nátlak, ale situace se změnila, když se předsedou Rady ČT stal Milan Uhde. Jsem na to docela zvědavá," říká dokumentaristka. Veřejnoprávní médium by podle ní mělo hlavně dělat pravdivé pořady. Zmínila, že její dokument Poselství Jana Palacha měl premiéru v lednu 2009, ale od té doby "pořád leží v trezoru České televize a obíhá po internetu pod jménem jiného režiséra". Slibuje, že když se dostane do rady, už nebude točit.

Na řadu přichází první kandidátka iniciativy Ne základnám. Miloslava Hustáková začala tím, že zkritizovala podklady, které sněmovna požaduje ke kandidatuře. Sněmovna žádá, aby kandidát doložil svéprávnost kopií občanského průkazu, Hustáková upozorňuje, že tento údaj tam už dva roky není.

Ekumenická rada církví navrhuje do Rady České televize Dušana Hejbala. "Povoláním jsem biskup Starokatolické církve," představuje se poslancům. V radě by chtěl hájit veřejnoprávnost, televize je podle něj důležitý nástroj ke kultivaci společnosti a její hodnotové orientaci. "Veřejnoprávnost je něco, co si musíme chránit a pěstovat, a platit za ni, vyplatí se to a stojí to za to," vysvětluje. S počtem programů České televize je spokojený, jen by se zamyslel nad dramaturgií okruhu ČT Art. Chce se zasadit o kultivovaný jazyk. "Když vidím téměř -náctileté moderátorky, říkám si, proč tam není dáma nad padesát," zmiňuje výtku ke zpravodajství.

Biskup starokatolický Dušan Hejbal | Foto: Ludvík Hradilek

Druhá část slyšení začne ve 13 hodin.

Další kandidátka Akademie múzických umění, Petra Hanáková z FAMU. Do rady chce přinést akademický pohled. "V posledních letech se Česká televize snaží vypořádat s výzvami současného audiovizuálního průmyslu a je ve fázi, kdy začala hledat cesty, jak se stát jedním ze zásadních hráčů nehledě na různá znevýhodnění," hodnotí současný stav veřejnoprávní televize. Chválí zavedení nových programů. "Tento posun potřebuje podpořit a potřebuje reflexi." 

Do Rady České televize chce Oleg Haman, někdejší předseda Obce architektů a další kandidát Česko-izraelské obchodní komory. Kandiduje, protože ve zpravodajství České televize postrádá analýzy toho, proč se věci dějí. "Zároveň si myslím, že je nutné najít i proporce v rozpočtu. V televizi by rozhodně neměla být reklama, mělo by se řešit i účtování DPH. Chtěl bych to ovlivnit z titulu komunikace s ředitelem," popisuje Haman. Martina Komárka zaujalo, že Česko-izraelská obchodní komora má tolik kandidátů a ptá se, co v ní vybudilo tak náhlý zájem o kandidatury do televizní rady. "Vzniklo to z mého pohledu spontánně," odpovídá Haman. Komora navrhla celkem pět kandidátů.

Kandidát Petr Brod, nominovaný filmovým a televizním svazem, nezapřel profesi. Své vystoupení si připravil písemně a celý průběh slyšení přirovnává k filmu Miloše Formana Konkurs. Nabízí znalost veřejnoprávních médií zevnitř a mezinárodní zkušenosti. "Mám za sebou více než třicet let novinařiny. Jsem možná jediným novinářem českého původu, který pracoval ve třech jazycích, kromě rodného i v angličtině a němčině." Zkušenosti sbíral třeba v pořadu BBC Newsnight. Jeho dalším zaměstnavatelem bylo Rádio Svobodná Evropa, po něm působil v deníku Süddeutsche Zeitung. V České televizi jako externista moderoval Historický magazín, teď zasedá v Etickém panelu ČT, poradním orgánu generálního ředitele Petra Dvořáka. Na tuto funkci by při zvolení do rady rezignoval. Zdůrazňuje, že nemá žádnou vazbu na žádnou politickou stranu a neleští kliky. "Svou politickou nezávislost si hodlám zachovat i v budoucnosti."

Za Akademii múzických umění se o místo v Radě ČT uchází Marek Hovorka, zakladatel festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Během jednoho roku podle něj zesílily negativní hlasy namířené proti České televizi. "Postrádám hlas opačný, hlas toho, kdo by vyzdvihoval hodnotu veřejnoprávního média a jeho cennost. Veřejnoprávní médium je pro mě znakem demokracie. Pokud bych byl zvolen, tuto artikulaci bych se snažil do veřejného prostoru zprostředkovat," slibuje Hovorka. Za zásadní považuje riziko pro veřejnoprávní média spočívající v rozporu mezi veřejnou hodnotou a množstvím diváků, kteří se na vytvořené pořady dívají. Společnost jako celek teď podle něj Českou televizi úplně nerespektuje. Navrhuje změnit strukturu financování, protože stoupá počet těch, kteří vysílání sledují na počítačích, mobilech a tabletech.

Marek Hovorka, ředitel MFDF Ji.hlava | Foto: Aktuálně.cz

"Mám velmi pozitivní vztah ke konceptu veřejnoprávního média," chopil se slova další kandidát Česko-izraelské smíšené obchodní komory, Roman Lesný. Vzděláním je strojní inženýr z ČVUT, dlouhá léta pracuje ve vrcholných pozicích investičních společností, zaměřuje se na stabilizaci firem. V roce 2009 pro ministerstvo financí analyzoval České aerolinie a jejich přípravu k prodeji. "Management tvrdil, že ztráta bude tři sta milionů. Po naší analýze jsme přišli na to, že ztráta bude přes tři miliardy, což se následně potvrdilo," vzpomíná. "V Radě ČT je více odborníků na mediální obsah, méně je tam lidí, kteří jsou schopni analyzovat velké systémy. To je oblast, kde mohu něco nabídnout." Rád by se podílel na ekonomickém a manažerském řízení, na kontrole a diskusi s vedením televize. Analyzoval by informace od vedení a následně je předával svým kolegům v radě, aby s nimi mohli pracovat.

Občanské sdružení Paměť posílá do Rady České televize bývalého předsedu rozhlasové rady Jiřího Floriana. Florian vyzdvihuje důležitost médií veřejné služby pro společnost a hodnotu archivu ČT. Zaměřil se na funkci a činnost regionálních studií. "Je důležité, aby regionální studia využívala bohatství regionu i v oblasti autorů, režisérů a herců, aby se z toho nestala pobočná dílna, když si vezmou herce z centra," uvádí Florian. Poslancům doporučuje, aby se nespojovaly výroční zprávy o činnosti a hospodaření, které teď televize odevzdává samostatně. 

Čas pro dalšího kandidáta, dvojnásobného olympijského vítěze v rychlostní kanoistice Martina Doktora. Do televizní rady ho navrhuje Český olympijský výbor, kde pracuje jako sportovní ředitel. "Celý život mě provází sport a pracoval jsem na tom, abych dosáhl až na úplný vrchol, což se mi podařilo," vzpomíná na sportovní kariéru. "Mým hlavním úkolem je příprava a vedení účasti českých týmů na olympijských soutěžích," popisuje svou současnou manažerskou pozici. V televizní radě by chtěl zastupovat sportovní prostředí. "Zástupci různých odvětví by se měli zapojovat do činnosti společnosti. Vnímám téměř jako povinnost, aby sportovci vyslali svého reprezentanta do orgánu jako je Rada ČT. Určitě není dobře, že tam teď zastoupení nemají." Chtěl by být v radě nezávislým člověkem prosazujícím principy fair-play a zdravého rozumu.

Martin Doktor (kanoistika) - hlavička | Foto: Aktuálně.cz

Bývalý televizní redaktor Jaroslav Dědič je aktuálním předsedou Rady České televize. Své vystoupení pojal jako stručné shrnutí toho, jak v současné době funguje televizní rada a co všechno projednává. Popisuje třeba organizační postup při schvalování veřejných zakázek v České televizi nebo schvalování analýz. "Rada většinu těchto materiálů nejenom schvaluje, ale také zpracovává, a to ve vlastní režii bez jakéhokoliv aparátu České televize." Podle jeho názoru v radě zasedají odborníci, zmínil například Richarda Hindlse, který dohlíží na zprávy o hospodaření.

Foto: Aktuálně.cz

"Nejsem žádným televizním odborníkem a nikdy jsem nepracoval v médiích," začal své vystoupení další zájemce, Jaromír Císař. "O členství v radě neusiluji, své členství nabízím," říká kandidát navržený Česko-izraleskou smíšenou obchodní komorou. Jeho profesní dráha je spojena s právem, pracuje třeba v rozkladové komisi ministerstva kultury. "Do mého nástupu byla složena spíše z odborníků v kultuře, viděl jsem, jak bylo přínosné, že tam přišli právníci a dali tomu štábní kulturu." V roce 2009 založil nadační fond Bohemian Heritage Fund podporující české kulturní dědictví. "Mám vztah ke kultuře, který si udržuji a pěstuji."

Do Rady České televize chce dlouholetý rozhlasový a televizní dramaturg Václav Čapek. Navrhuje ho tam Filmový a televizní svaz FITES. "Předložil bych k úvaze, zda do televize nevrátit redakční systém s jasně vymezenými úkoly," vzpomíná na organizační strukturu z dob Československé televize. Vystoupení prokládá různými historkami z působení v televizi. "Přestože kritizuju zpravodajství, mají tam výborné výsledky," řekl poslancům. Kameramani a režiséři by měli podle něj být přítomni digitalizaci svých pořadů a filmů, protože je to zásah do autorského díla. 

"Před bratru pětatřiceti lety jsem měl v televizi pořad, mám tedy určitý vhled. Ze stařecké pošetilosti chci ještě mluvit do veřejných věcí," představuje se známý psycholog Ivan Douda. Výhrady má ke zpravodajství a publicistice, jsou prý povrchní a vyčítá to podle svých slov i televizním redaktorům, kteří za ním jezdí natáčet kvůli zdravotnické a drogové problematice. "První, co bych jim řekl, by bylo: proboha, nepoužívejte pořád slovo závislost, to se týká jen malého počtu lidí." Chtěl by proto apelovat na vzdělání redaktorů.

Český svaz bojovníků za svobodu posílá do televizní rady Emila Cigánika, dlouholetého pracovníka ministerstva obrany, kterému "přirostla k srdci problematika veteránství". Věnoval se zejména veteránům druhé světové války. "Můj děda sloužil na rakousko-uherské frontě," pochlubil se poslancům rodinnou historií. Co by chtěl dělat v televizní radě, zatím neřekl.

"Moje kandidatura může vzbudit otázku, proč se někdo, kdo se věnuje humanitním vědám, uchází o post v Radě České televize. Já sám byl tou nabídkou zaskočen," připouští druhý uchazeč v pořadí Tomáš Glanc, kterého do televizní rady posílá Asociace režisérů a scénáristů. Vzpomíná, že kdysi pracoval ve střižně, pak jeho kariéra pokračovala řízením Českého domu v Moskvě. "Spolupracoval jsem se zpravodajem Josefem Pazderkou," popisuje Glanc, v čem spočívá jeho vhled do fungování televizního světa. Glanc zasedal také v radě filmového fondu a učil na FAMU, kde se podílel na vzniku centra audiovizuálních studií. Chtěl by v radě podporovat autorskou tvorbu českých profesionálů ve vzdělávací oblasti a porovnávat evropskou výrobu pořadů. Slíbil, že by dával pozor na transparentní hospodaření, a pozornost by věnoval klientelismu, skryté reklamě a přezaměstnanosti.

První se představuje poslancům Petr Beneš. Do televizní rady ho navrhuje Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Beneš je v oboru známý jako dlouholetý šéfredaktor a vydavatel odborného časopisu Sdělovací technika, pod jehož značkou pořádal také různé konference. "Od roku 2000 jsme se věnovali digitálnímu vysílání, stali jsme se neoficiálním propagátorem digitalizace," popisuje Beneš svůj odborný základ. V Radě České televize by chtěl usilovat o podporu, udržení a další rozvoj digitálního vysílání. "Je budoucností právě pro rozvoj televize, v tomto případě veřejnoprávní."