"Svou šlechetnou pomocí velmi významně přispěla k uskutečnění řady dobročinných projektů a pomohla tak bezpočtu potřebným lidem," uvedla ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Monika Granja. Podle ní Sternbergová zemřela v úzkém kruhu rodiny ve vídeňské nemocnici dvě minuty před půlnocí.
Diana Sternbergová se podle zaměstnanců častolovického zámku nesmazatelně zapsala do jeho novodobé historie a jeho okolí. "Paní Diana byla duší a strážným andělem zámku. Vždy byla velmi pracovitá, milá a velkorysá. Milovala nejen lidi, ale i zvířata a květiny. Měla ohromný vkus a cit. Celému zámku včetně jeho okolí vdechla po šedých letech komunismu zase život," uvedla Veronika Bartošová z kanceláře zámku. Zámek zřídil k úmrtí majitelky pietní místo, od středy je přístupné v hlavní bráně zámku při vstupu na nádvoří.
Sternbergová se narodila 22. února 1936 ve Vídni, krátce poté ale s matkou odjela do Častolovic. V tamním zámku žila do druhé světové války, kdy majetek zkonfiskovali nacisté. Do Častolovic se vrátila po válce, v roce 1948 však odešla s rodiči do exilu. Zámek v Častolovicích dostala na základě restitučních nároků zpátky v roce 1992, odkdy tam pak žila.
Na zámek jezdil v minulosti i někdejší prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou, která byla přítelkyní majitelky zámku. "Byla to Olga Havlová, která mne přesvědčila, abych se vrátila na zámek Častolovice a pracovala na jeho oživení. Díky entuziasmu a síle Olgy dnes Častolovice žijí a za to jí patří velké poděkování," řekla již dřív ČTK Diana Sternbergová.
V roce 2002, před koncem Havlova prezidentského mandátu, se na zámku uskutečnil také summit hlav států visegrádských zemí. Zřejmě právě Havel si častolovický zámek vybral jako místo jednání.
V době svého exilu Sternbergová žila v Kalifornii, na Jamajce nebo v Anglii, kde se prosadila jako bytová architektka. Ve Spojených státech vydala knihu o bytové architektuře. Po sametové revoluci se podílela i na přestavbách interiérů Pražského hradu a zámku v Lánech. Jejím manželem byl Američan Harry Phipps.
