Praha - Ve věku 70 let dnes zemřel hudební skladatel, zpěvák a autor mnoha hitů Petr Hapka. Zprávu přinesl server Blesk.cz.
Osud hudebnímu skladateli Petru Hapkovi dlouhá léta nastavoval přívětivou tvář. Úspěšný autor filmových melodií i populárních hitů byl známým "lvem salonů" a ještě před pár lety se nechal vidět s partnerkou mladší o víc než dvě generace.
Loni v březnu ale přišla zdánlivě banální operace kyčelního kloubu a u Hapky, kterému bylo 13. května sedmdesát, se projevila Alzheimerova choroba. Dnes populární skladatel, ale i zpěvák, dirigent a herec, zemřel.
"Ze všech tvůrčích lidí, které jsem v životě potkal, byl on jedinečný: když sedal za klavír, očekával jsem zázrak. Mnohokrát k němu došlo. Popsat se ten pocit nedá," komentoval na Facebooku skon svého kamaráda jeho spolupracovník Michal Horáček. Ví, že bude chybět nespočtu dalších, do jejichž životů jeho svérázná, emocemi naplněná hudba vstoupila.
"Ať je ti lehká zem, Petře," parafrázoval Horáček jednu ze společných písní. Podle něj to není jen soukromá ztráta, ale ztráta národní. "Zázraků je málo a géniů zrovna tak. Dobré je, že v té hudbě tu s námi bude dál, a nejen s námi. I těm, co se teprve narodí, bude pořád mít co říci o slovy nepostižitelných úzkostech i touhách," dodal Horáček.
I podle hudebního publicisty Miloše Skalky patřil Hapka k nejvýraznějším osobnostem domácí hudební scény, a to vlastně už od 60. let. "Výrazně se pak proslavil především v jakémsi svém druhém životě spoluprací s Michalem Horáčkem a nahrávkami s Hanou Hegerovou či Michaelem Kocábem. Pro mě však zůstane průkopníkem neuvěřitelně skvělé filmové muziky a potom také scénické divadelní hudby," řekl Skalka. Připomněl zejména jeho melodie do výrazných počinů Krejčova Divadla Za branou na přelomu 60. a 70. let, než bylo zakázáno.
"Kdyby už pak neudělal nic jiného, tak by zůstal ikonou české hudební scény. On toho samozřejmě udělal mnohem víc - ať už to byly jeho písně s Petrem Radou v 60. letech a později se Zdeňkem Rytířem či vzpomenutým Michalem Horáčkem," dodal Skalka.
Skladatelem byl Petr Hapka nadmíru úspěšným a uznávaným. Na kontě měl nejen populární hity, z nichž některé sám nazpíval, ale také hudbu k řadě filmů. V téhle oblasti umění patřil mezi nejplodnější a nejvýraznější české skladatele - jeho jméno je v titulcích více než 80 celovečerních filmů, seriálů nebo dokumentů. Svými melodiemi doprovodil například snímky Tisícročná včela, Páni kluci, Den pro mou lásku, Panna a netvor, Deváté srdce, Lea nebo Kráva.
Výraznou kapitolou jeho tvorby je spolupráce s textařem Michalem Horáčkem. Začali deskou Hany Hegerové Potměšilý host (1987), následovalo album V penziónu Svět (1988).
A na obou Hapka také zpíval. "Mužský part byl původně určený pro pana Suchého, ale on měl tenkrát zrovna zase nějaký zákaz a my už jsme desku potřebovali dodělat. Tak tam vlastně zůstal můj demonstrační snímek," popsal okolnosti vzniku hitu Hany Hegerové Levandulová.
Pro jednu z nejlepších českých šansoniérek Hapka skládal už od 60. let, kdy Hegerová nazpívala jeho Obraz Doriana Graye s textem Petra Rady. Právě v té době si někdejší student pražské konzervatoře, který mimo jiné studoval herectví u Oldřicha Nového, začal budovat jméno.
Působil jako pianista v divadlech, pro která také skládal scénickou hudbu. V roce 1967, tedy ve 23 letech, se Petr Hapka stal dirigentem v Divadle za Branou režiséra Otomara Krejči, kde také hrál.
Už v 60. letech se objevil v několika epizodních rolích před kamerou a filmu se začal věnovat naplno s nástupem normalizace, ovšem jako skladatel.
Sám Hapka si nejvíc cenil spolupráci se dvěma Juraji, Jakubiskem a Herzem. "Jejich filmy se nedají brát jako kšeft, protože jsou geniální," řekl jednou skladatel, který neskrýval, že svou práci dělal pro peníze. Odmítal ale dělit muziku na vysokou a nízkou. "Hudba je jen jedna. Někdo ji dělá lépe, někdo hůř, to je všechno," prohlašoval.
