Předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil, že informaci neumí ověřit. Jakešovo úmrtí nemohla potvrdit ani mluvčí komunistů Helena Grofová, Jakešova rodina podle ní nekomunikuje.
Do nejvlivnější politické funkce tehdejší federace byl Jakeš jako nástupce normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka překvapivě zvolen v prosinci 1987. Z funkce odešel v době sametové revoluce v roce 1989, při demonstracích tehdy dav často skandoval heslo "Jakeše do koše". Ještě před koncem roku 1989 byl Jakeš z komunistické strany vyloučen.
Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. Do komunistické strany vstoupil v roce 1945. Studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a postupně se dostal do Ústředního výboru KSČ. V období pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry.
Jakešovo působení v nejvyšší stranické funkci je spojeno s agonií a následným pádem komunistického zřízení v Československu. Projev v Červeném Hrádku z něj udělal nechtěnou komediální hvězdu. Mimo jiné v něm apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami "jak kůl v plotě". Projev byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. "To není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná," řekl například posluchačům k tehdejší politické situaci.
Listopadové události roku 1989 považoval Jakeš za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu. Studentské shromáždění podle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. "Chtěli změnit svým činem vedení strany a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu," uvedl Jakeš v prohlášení, které předloni v listopadu předal ČTK.
Policejní stíhání
Od loňského listopadu Jakeše spolu s Lubomírem Štrougalem policie stíhala kvůli střílení na československých hranicích. Kriminalisté tvrdí, že kvůli jejich nečinnosti bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
"Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit republiku. I přesto ze své pozice vedoucích představitelů republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili," uvedl šéf dozorujícího Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.
Video: Trailer k dokumentárnímu filmu Milda z roku 2017
