Nový Jičín - V novojičínské nemocnici zemřel po dlouhé nemoci legendární skokan na lyžích Jiří Raška. Bylo mu 70 let. "Zemřel ráno kolem deváté hodiny," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Hana Szotkowská.
Raška byl vůbec prvním československým šampionem ze zimních olympijských her.
V Grenoblu 1968 získal navíc krom zlata ještě stříbrnou medaili.
Spisovatel Ota Pavel, který se životem Rašky nechal inspirovat v krásné povídce "Pohádka o Raškovi", popsal jeho skok v závodě na středním můstku takto: "Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat."
Za vítězství na olympiádě dostal - prý tajně - deset tisíc korun a televizor.
| BLOG: V nebi mají o radost víc. Raškovy telemarky (vzpomínka na Jiřího Rašku) |
Později vzpomínal, že další výhru - automobil Škoda 1100 MB - nesměl jako olympijský amatér přijmout, a tak rok jezdil s továrním číslem a poté "embéčko" se slevou koupil.
Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm získal v roce 1970 stříbrnou medaili na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách, a bronz si přivezl z MS v letech, jež se konalo v roce 1972 v Planici. V sezoně 1970/71 vyhrál legendární Turné čtyř můstků.
Podívejte se: Takový byl Jiří Raška
Lyže ze sudu od slanečků
Raška vzešel ze skromných poměrů. Ota Pavel jeho dětství popsal takto: "Ve Frenštátě žil švec Oldřich Raška. Měl ženu Bedřišku a 4 děti. Když otci Jiřího Rašky v době vojny nevynášel ševcovský obchod, dal se na práci hrobníka. V necelých 40 letech zemřel na leukémii. Kvůli smrti svého otce musel Jirka už jako malý hodně pracovat. Matka mu dávala 7 úkolů denně. Jednou si přinesl od hokynáře sud od slanečků. Poté do něho praštil a sud se rozletěl na prkénka, dvě si vzal, ořezal je nožem a připevnil na boty řemínky a špagáty. A začal lyžovat."
A lyžování ho nebavilo. Chtěl skákat.
A skákal až do chvíle, kdy ho poprvé v roce 1976 porazil František Novák. "Řekl jsem si, že skončím okamžitě, jakmile mě porazí první junior," vysvětloval to později v rozhovorech.
V závěru své skokanské kariéry - lyže naposledy obul při závodě veteránů v roce 1979 -začal trénovat českou skokanskou reprezentaci.
Trénoval ještě v 90. letech, působil jako funkcionář ve Svazu lyžařů České republiky.
Získal mnohá ocenění. Svaz jej zvolil českým lyžařem století, od Českého klubu fair play dostal za rok 2005 hlavní cenu za celoživotní činnost.
Loni v říjnu mu prezident Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy.
Kvůli němu začali skákat mnozí
"Je to velká ztráta pro český sport. Jirka byl legenda, vždyť jako první Čech vyhrál zimní olympijské hry," řekl Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru. Vyzdvihl i Raškův charakter a osobní statečnost. "Podepsal Dva tisíce slov. Vychovával mladé skokany, celý život byl věrný sportu a lyžování," řekl Jirásek.
"Byl nejenom vynikající skokan, ale taky vynikající člověk. Vzpomínky se nedají koupit. Je to smutný, ale tohle je život," řekl ČTK Pavel Ploc, bývalý rekordman v letech na lyžích a stříbrný a bronzový medailista z olympijských her. "Byl mým velkým vzorem a kamarádem. Po kariéře mě zaučoval v trenérské práci," řekl.
Raška svými úspěchy motivoval mladé skokany. I proto začal skákat Jiří Parma, pozdější mistr světa na středním můstku, i Ploc býval jako kluk "Raškou".
"Jmenuji se Jiří jako on, tak jsem říkal, jestliže Raška vyhrál olympiádu, tak proč bych to se stejným jménem nemohl dokázat i já," řekl Parma, bronzový ze soutěže družstev z olympijských her v Albertville 1992. "Mně babička šila závodní čísla a skákal jsem doma z peřiňáku, protože jsem si hrál na Rašku," přidal Ploc.
Triumf Rašky v Grenoblu v roce 1968 zažil přímo na místě Jirásek, který tehdy ve výpravě působil jako lékař lyžařského svazu. "Moje nejsilnější vzpomínka na Rašku? Když jsme Jirku házeli do vzduchu pod můstkem," vrátil se Jirásek v čase.
