"Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických 'otců’, kteří stáli u zrodu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy," řekl přednosta Kardiocentra IKEM a Kramářův blízký přítel Jan Pirk.
Do doby posledního rozloučení bude vlát nad institutem v pražské Krči černá vlajka.
Kramář se narodil v roce 1930 v Řásné u Telče, později žil v Hradci Králové a v Kamenném Přívoze na Benešovsku. V roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství Univerzity Karlovy, dnešní 1. lékařské fakultě. Nejprve nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, o šest let později do tehdejšího Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Thomayerově nemocnici v Praze.
V krčské nemocnici se věnoval nejprve cévní chirurgii a po zahájení kardiologického programu této oblasti. "V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě vasorenální hypertenze," uvedl IKEM v tiskové zprávě. Tedy vysokého krevního tlaku spojenému se změnami na tepnách.
Po revoluci ho chtěli za ministra. Odmítl
Podílel se také na zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, zaměřoval se na technické možnosti operačních výkonů i prevenci. Pracoval i na vypracování optimálního způsobu ochrany srdečního svalu v průběhu operací na zastaveném srdci, rozvoji chlopenní chirurgie nebo operacích onemocnění hrudní aorty.
Publikoval desítky článků v českých a zahraničních časopisech, rok působil na stáži v Chicagu a pomohl rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích i v tehdejší Jugoslávii. Účastnil se také postgraduálního vzdělávání lékařů.
"V roce 1989 se aktivně účastnil debat s veřejností. Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat," uvedl dále IKEM. Docenturu získal Kramář až po roce 1989.
