Praha - Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let.

ČTK to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý.

Císař se do vysoké politiky dostal v roce 1963, kdy se stal tajemníkem ústředního výboru KSČ. V letech 1963 až 1965 byl ministrem školství a kultury. Poté byl pro své liberální postoje z funkcí odvolán a poslán do Rumunska jako velvyslanec.

Zpět ho povolal na jaře 1968 tehdejší šéf československých komunistů Alexander Dubček. Po rezignaci prezidenta Antonína Novotného se Císař stal jedním z prezidentských kandidátů. Podporovali ho především studenti.

Kandidatury se však vzdal ve prospěch generála Ludvíka Svobody. V letech 1968 až 1969 byl předsedou České národní rady. Jako člen reformního komunistického hnutí byl v následujících letech zbaven všech politických funkcí.

Podpora Havla

Císař patřil v roce 1989 k zakladatelům Klubu za demokratický socialismus Obroda. Chtěli se prý podílet na převratu v roce 1989. "Ale ten už byl, bohužel, režírovaný jinak... Brzy jsem zjistil, že tak nějak překážíme," uvedl.

ČTK řekl, že se před prezidentskou volbou v prosinci 1989, kdy se zřejmě pod dojmem vzpomínek na rok 1968 i o něm hovořilo jako o možném kandidátovi (navrhl ho tehdejší Socialistický svaz mládeže), dohodl s Václavem Havlem, že podpoří jeho kandidaturu a vrátí se do diplomacie.

Necelý rok byl stálým představitelem Československa v Radě Evropy. V souvislosti s přijetím lustračního zákona byl odvolán.

Císař se narodil 2. ledna 1920 v Hostomicích na Teplicku. Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu, poté začal studovat na pražské Karlově univerzitě, kterou však krátce po jeho příchodu nacisté zavřeli. Okupaci přečkal jako účetní.

Redaktor Rudého práva

Po válce vstoupil do KSČ. Záhy se dostal do různých stranických funkcí, působil v kulturně propagačním oddělení ÚV KSČ. V letech 1952 až 1957 byl vedoucím oddělení a později tajemníkem Krajského výboru KSČ v Plzni.

Mimo jiné se podílel na potlačení plzeňských nepokojů po měnové reformě v roce 1953. V roce 1957 se stal zástupcem hlavního redaktora Rudého práva a v roce 1961 hlavním redaktorem listu Nová mysl.

V posledních dvaceti letech se Císař věnoval psaní. Mimo jiné vydal rozsáhlé Paměti s podtitulem Nejen o zákulisí Pražského jara.