Když se na sametovou revoluci vzpomínalo na Albertově roku 2014 za účasti prezidenta Miloše Zemana poprvé, shromáždění skončilo vrháním vajec. Na pódium je při prezidentově vystoupení házeli jeho odpůrci. O rok později policie podobný scénář nepřipustila. Manifestaci na podporu hlavy státu svolala Jelena Vičanová, vystoupil na ní i šéf tehdejšího Bloku proti islámu Martin Konvička. Policie poskytla akci neprodyšnou ochranu.
"Výsledkem bylo shromáždění, na němž nejenže nedocházelo k viditelným projevům nevole, ale bylo manifestací podpory prezidentu republiky a jeho politice, svými vnějšími znaky nikoli nepodobnou demonstracím organizovaným nesvobodnými, diktátorskými režimy, notabilně tím, který v této zemi existoval do roku 1989," zní argumenty Radka M. ze spisu, jímž se soud zabýval.
Radek M. se chtěl po skončení Zemanova vystoupení připojit k průvodu, který se vydal z náměstí Míru a na jeho trase byl i Albertov. Akci s přídomkem "proti nenávisti" svolal aktivista Jan Cemper. Policie po dohodě s ním pochod na několik okamžiků zastavila, než z místa prezident odjede. Průvod dál pokračoval v cestě. Policie k němu však zahradila přístup.
K uzávěře nebyl důvod
Zátarasy zablokovaly přilehlé ulice Na Slupi, Vyšehradská a Benátská. Když se chtěl Radek M. k průvodu připojit, neměl otevřenou jedinou cestu. Aktivista proto podal žalobu na ministerstvo vnitra, jež za policii odpovídá. Stejně tak podle něj neslo objektivní odpovědnost i za policejní uzávěru. Městský soud v Praze žalobě vyhověl a postup policie vyhodnotil jako nezákonný.
"Žalovaný nijak neprokázal, že by před zřízením zátarasů v ulicích Na Slupi, Vyšehradská a Benátská nastaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly opatření zamezující v přístupu k veřejnému shromáždění svolavatele Jana Cempera a jež by tedy legalizovaly zásah do individuálních práv žalobce se tohoto shromáždění zúčastnit," píše se v rozsudku senátu soudce Slavomíra Nováka.
Ministerstvo vnitra, tehdy vedené Milanem Chovancem, uzavření Albertova u soudu bránilo potřebou předejít aktivnímu narušení Zemanova vystoupení jeho odpůrci. Resort chtěl také podle svého tvrzení předejít střetu prezidentových příznivců s účastníky Cemperova pochodu. Podle ministerstva k takovým potyčkám došlo. Smyslem zátarasů bylo i zajistit bezpečný odjezd hlavy státu z Albertova.
Žádné potyčky, žádná ochrana prezidenta
Tvrzení resortu však u soudu neobstálo. Prezident své vystoupení ukončil ve 14:40 a o sedm minut později místo opustil. Trojici zmíněných ulic však policie postupně uzavřela až po jeho odjezdu. Poslední z nich coby v tu chvíli jedinou cestu ven uvolnila až ve čtyři hodiny. Radek M. se tak hodinu nemohl hnout z místa. Průvod proti nenávisti tak stihl až ve čtvrt na pět.
"Průvod (…) byl do ulice Na Slupi vpuštěn až po odjezdu prezidenta republiky a žalobce (Radek M.) pak k prvnímu zátarasu v této ulici došel až v 15 hodin. Není tedy nijak zřejmé, jak by zřízení zátarasu, navíc až za tímto shromážděním, mělo sloužit k zajištění bezpečnosti prezidenta republiky, který toto místo již opustil," uvádí verdikt.
Ministerstvo vnitra nedoložilo ani potyčky mezi účastníky Cemperova průvodu a účastníky manifestace na podporu Zemana. Žádný policejní záznam o nich nevznikl. Soudce Novák si chtěl střet mezi skupinami ověřit v policejním dokumentu Závěrečná zpráva k bezpečnostnímu opatření, jenž mapoval průběh oslav 17. listopadu z pohledu bezpečnostních složek.
"Ta však neobsahuje žádné konkrétní informace o mimořádných událostech či bezpečnostních incidentech, které by přímo souvisely s veřejným shromážděním svolavatele Jana Cempera a jež by mohly alespoň potenciálně být legálním důvodem k tomu, aby policie bránila dalším osobám včetně žalobce v přístupu k tomuto shromáždění," uvádí soudce Novák.
Rozsudek je pravomocný
Rozhodnutím pražského městského soudu se spor Radka M. s ministerstvem vnitra uzavřel. Jak mluvčí resortu Adam Rözler Aktuálně.cz potvrdil, ministerstvo ve při nehodlá pokračovat. "Ministerstvo vnitra kasační stížnost podávat nebude," uvedl. Rozsudek je tedy pravomocný. Pro resort, kromě uhrazení nákladů řízení ve prospěch Radka M. ve výši 13 tisíc korun, z něj věcně nic neplyne.
"Spravedlnosti se lze dobrat, ale v tomto případě k tomu došlo s takovým zpožděním, že to ztrácí smysl. Pokud chce člověk důsledně chránit shromažďovací právo, měl by uvažovat, zda není efektivnější pokusit se o to hned na místě, čili nerespektovat takové pokyny policistů," reagoval pro Aktuálně.cz Radek M., který jinak s obsahem verdiktu souzní.
Restrikce intenzivně dolehly také na občany, kteří chtěli na Albertově zapálit svíčku před začátkem manifestace na Zemanovu podporu. Policie je na místo odmítla pustit už tři hodiny před jejím startem. Naopak účastníci demonstrace mohli na Albertov proudit bez omezení. Proti tomuto postupu se veřejně ohradila část politiků i někteří lidé z akademické obce. Této části opatření se aktuální spor netýkal.
"Právo shromažďovací je základním právem, které velmi úzce souvisí se svobodou projevu. Jsou to naprosté pilíře demokracie. Jejich omezování je přísně vázáno na určité formální předpoklady. Faktem je, že omezovat přístup na shromáždění ze strany policie je hodně problematický výkon pravomocí," řekla k tomu pro Lidovky.cz tehdejší senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
