Praha - Prezident Miloš Zeman navrhl, aby společnost RPG Byty prodala více než 40 000 bytů OKD. Skupina BXR, do níž RPG Byty patří, by výtěžkem mohla financovat útlumovou těžbu v dole Paskov.

"Navrhl jsem, aby společnost tento bytový fond, který získala poněkud podivným způsobem, odstoupila například Moravskoslezskému kraji a aby z výnosů tohoto fondu byl financován onen útlumový program do roku 2016," dodal Zeman.

Takové řešení ovšem není možné, protože podle privatizační smlouvy z roku 2004 majitel nesmí byty prodat bez toho, aniž by je předtím nabídl za privatizační cenu (v průměru 40 000 korun za jeden byt) jejich nájemníkům.

Prodej navíc není možný ani z čistě praktického hlediska, společnost RPG Byty totiž byty ručí za desetimiliardovou půjčku, kterou si prostřednictvím dluhopisů vzala u investorů letos na jaře.

Tržní cena majetku společnosti se pak nyní odhaduje na 20 miliard korun.

Rusnok: hledáme do kraje investora

Firma New World Resources (NWR), které patří OKD, minulý týden oznámila, že kvůli nerentabilní těžbě zavře ke konci roku 2014 důl Paskov.

Představitelé společnosti OKD kvůli tomu v úterý jednali se Zemanem, s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem a ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Ciencialou.

Schůzka byla začátkem delšího jednání, které nyní bude pokračovat. Generální ředitel Ján Fabián OKD České televizi řekl, že žádné konkrétní výsledky z jednání zatím nevzešly.

"Chápu tuto schůzku jako první krok řešení společného problému. Příští týden budu v Moravsoslezském kraji, kde se mimojiné setkám i s hornickými odboráři," dodal Zeman.

Rusnok podle svých slov na schůzce zopakoval, že stát nehodlá společnosti finančně pomáhat, podnikne ale kroky, které by měly v Moravskoslezském kraji snížit nezaměstnanost, která by se měla kvůli zavřenému dolu ještě zhoršit.

Kromě rekvalifikačních kurzů se stát bude snažit především získat pro kraj nové investory. "Jednáme s několika potenciálními investory, je to rozhodně nadějné," doplnil Rusnok.

Pomoc při vyjednávání mu nabídl i Zeman. Investor by podle něj podnikal v takové oblasti, která by umožnila snadnou rekvalifikaci propuštěných horníků.

Firmy připravují analýzy

Na jednání dorazil kromě Fabiána také výkonný a finanční ředitel NWR Marek Jelínek, pozvány byly také další velké firmy kraje jako například ArcelorMittal nebo Evraz Vítkovice Steel.

"Jsme připraveni projednat se státem různé alternativy, za nichž by bylo možné uvažovat o společném postupu prodloužení činnosti dolu. V současnosti pracujeme na právních analýzách, které budou hotovy v řádu týdnů. Ty ukážou, jaké možnosti by v případě zájmu státu na řešení situace byly v souladu s legislativou EU," popsal Aktuálně.cz před schůzkou mluvčí OKD Marek Síbrt.

"Spolu se zástupci dalších firem chceme na schůzce popsat situaci v regionu a našich společnostech. Zároveň vysvětlíme průběh restrukturalizace, kterou společnost OKD v současnosti prochází, a nastíníme naše budoucí plány," dodal Síbrt.

Podle představitelů NWR firma ročně na těžbě v Paskově tratí 1,5 miliardy korun. Předseda představenstva OKD Ján Fabián v neděli zopakoval, že firma nebude Paskov po roce 2014 provozovat, pokud by ho musela financovat sama.

Síbrt: šlo by o sociální program

Rusnok minulý týden odmítl možnost financování těžby na Paskově ze státního rozpočtu i možné odkoupení ztrátového dolu od OKD. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale uvedlo, že záležitost stále považuje za otevřenou.

"Soukromému vlastníkovi nehodlá (ministerstvo) finančně pomáhat, ale s ohledem na tisíce pracovních míst chce a bude jednat o všech možnostech, které by mohly přispět k prodloužení těžby po roce 2014," uvedla mluvčí úřadu Jana Dronská.

Pokud bude stát ze sociálních důvodů chtít prodloužit těžbu, půjde podle Síbrta o sociální program. "A to je úlohou státu. Proto si všichni naši zaměstnanci i my platíme daně," řekl Síbrt.

V dole Paskov pracují téměř tři tisíce lidí. Zastavení těžby by vedlo k propuštění velké části z nich. Odbory i politici se obávají, že by se tak prohloubily sociální problémy Moravskoslezského kraje, který je už teď postižen velkou mírou nezaměstnanosti.

"Předpokládáme, že většina zaměstnanců bude na dole Paskov pracovat do konce roku 2014, konzervační režim bude v roce 2015 zajišťovat několik set lidí," uvedl Síbrt. Nepotřebným zaměstnancům společnost hodlá nabídnout místa na karvinských šachtách. "Bude záležet na nich, zda dají přednost odstupnému, které je vysoce nad zákonnou úrovní, nebo budou chtít dojíždět na Karvinsko," uzavřel mluvčí.