Přibližně před dvěma týdny se k českému premiérovi dostaly drsné záběry ochránců zvířat dokumentující realitu klecového chovu slepic v Česku.
Andrej Babiš na to téměř okamžitě reagoval snímkem na sociálních sítích, na kterém pózuje se slepicí, a slovy, že záběry jsou "fakt otřesné a není důvod, aby zvířata takhle trpěla". Problémem klecových chovů se prý začal okamžitě zabývat. "Už se nám podařilo zakázat kožešinové farmy," připomněl.
Jenže ochránci zvířat nemají zdaleka vyhráno. O osud klecových chovů se ještě svede ve sněmovně bitva. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak se k návrhu staví jednotlivé kluby, a pokusil se shrnout, jaké otázky budou ve sporu klíčové.
Jakou má zákaz šanci projít?
Je třeba začít tím, že chov drůbeže v obyčejných klecích je v celé Evropské unii už mnoho let zakázaný. Nahradily je takzvané obohacené klece, ve kterých má každá slepice asi o polovinu více prostoru a například vlastní snáškové hnízdo. Přesto však tyto kontejnery stále značně omezují drůbež v pohybu.
Minulý rok proto připravila skupina poslanců z nejrůznějších stran pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně zvířat. Ten má zakázat chov i v těchto obohacených klecích a nejlevnější alternativou by tak pro chovatele zůstaly halové chovy na podestýlkách. Nejde však o vládní návrh, a už proto je jeho osud nejistý. A to i přesto, že zákaz klecových chovů má veřejnou podporu premiéra a předsedy největší parlamentní strany v jedné osobě.
Problém je zejména v tom, že návrh nepodporují ani všichni poslanci ANO. Například čtyři ze sedmi poslanců hnutí hlasovali na zemědělském výboru proti přijetí zákazu. "Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji - a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři," uvedla poslankyně Andrea Babišová (ANO). Právě je by podle ní návrh ohrozil.
Navíc ani přes sliby premiéra na sociálních sítích není zatím vůbec jasné, kolik toho bude sám pro zákaz chovu v klecích ochoten udělat. Od svého prvního příspěvku se už veřejně k otázce dál nevyjádřil.
Navíc přes několik urgencí redakce Aktuálně.cz odmítl odpovědět na otázku, zda bude po svých poslancích požadovat závazné hlasování. Je tak možné, že si stále nechává prostor pro změnu postoje. Na stejnou otázku neodpověděl ani předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Rozpolcená je v téhle věci ostatně i koaliční ČSSD. Na jedné straně je předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který už pro zákaz hlasoval na výboru pro životní prostředí. "Věřím, že klub bude hlasovat stejně jako já," říká Chvojka.
Na straně druhé je naopak ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který je dalek toho, aby návrh podporoval. Nepromyšlený zákaz chovu v klecích by podle něj totiž mohl snadno "zhoršit konkurenceschopnost českých zemědělců". Sociální demokraté si tak společný postoj budou muset ještě ujasnit.
Hnutí ANO má ale ve sněmovně 78 křesel a koaličního partnera tedy k prosazení návrhu nepotřebuje. Už proto, že část opozice dává najevo, že chce Česko chovu slepic v klecích zbavit. Například Piráti nebo starostové. "Budeme hlasovat pro zákaz," říká Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN. Ukončení klecových chovů podporuje také ODS i TOP 09.
"Chceme se zařadit mezi okolní země, které barbarskou praktiku klecových chovů postupně omezují, nebo se s ní už dávno rozloučily," říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Zdá se tak, že vše závisí na tom, do jaké míry bude chtít premiér Andrej Babiš tlačit na vlastní poslance, aby návrh podpořili.
Část opozice má ale také své výhrady. "Jsme si vědomi toho, že je chov v klecích velký problém, současně nám ale chybí odpovědi na některé otázky," říká Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.
Chce prý vědět, kdo bude případný přechod na halový chov zaštiťovat a vyplácet chovatelům kompenzace. "Protože jestli se takhle rozhodneme, není to možné nechat na bedrech zemědělců," říká Bartošek. Stejně jako Toman i on mluví o potřebě bavit se o zákazu na celoevropské úrovni - tak aby čeští chovatelé nemuseli čelit neférové konkurenci.
Zkrachují čeští chovatelé?
Jak už zaznělo, kritici návrhu se obávají dopadu na české chovatele. I zastánci zákazu ostatně přiznávají, že případné rozhodnutí zbavit republiku drůbežích klecí by nebylo levné.
V Česku se chová skoro pět milionů slepic a 83,44 procenta z nich v klecích.
Kolik by jejich zákaz stál, není jasné. Ale například Ústav zemědělské ekonomiky a informací ministerstva zemědělství odhaduje, že by přestavba všech klecových chovů na haly s podestýlkou vyšla na 4,3 miliardy korun.
To samozřejmě není málo. Podle Ondřeje Částka, ředitele Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity, by však minimálně 60 procent z této částky museli chovatelé vynaložit i bez změny zákona, jelikož by se museli přizpůsobit požadavkům obchodních řetězců. Ty se totiž loni zavázaly, že nejpozději do roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů. Týkat by se to mělo prodejců jako Tesco, Globus, Albert, Lidl, Kaufland, Penny Market, Billa, Makro a COOP.
Druhou věcí je, že v roce 2027, kdy skončí životnost mnoha dnešních obohacených klecí, by museli chovatelé stejně investovat do jejich obnovy.
Ve výsledku by tak podle Částka přechod na podestýlkový chov představoval náklady od 1,5 do 2,3 miliardy. "Z čehož pouze 600 až 950 milionů korun lze považovat za přímý důsledek legislativního zákazu," uvádí Částka ve své studii, kterou k tématu zpracoval. Taková částka odpovídá zhruba dopadu, jaký mají na státní rozpočet dva měsíce slevy na jízdném pro děti, mládež a seniory.
I takové náklady by však mohly být pro některé chovatele likvidační, a dá se tak předpokládat, že by je musel kompenzovat stát.
Pomůže to slepicím?
Ochránci zvířat chápou chov v klecích jako svého druhu týrání zvířat. To je ostatně hlavní důvod, proč vůbec volají po jeho zrušení. Tento způsob chování slepic je podle nich ve 21. století jednoduše nemorální, podobně jako třeba problematické množírny psů.
Podobně se na to dívá i Miloš Krist z Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého. "Halové chovy zajistí slepicím větší životní pohodu než obohacené klece," uvedl na nedávné konferenci. V halách mají slepice jednoduše větší svobodu, zatímco klece naopak potlačují některé jejich životní projevy, ať už jde o běh, protahování křídel či třeba létání.
"Musíme mít na paměti, že jednáme o živých tvorech. Nemůžeme na nosnice pohlížet pouze jako na výrobní prostředek, který má za úkol vyprodukovat co nejlevnější produkt," říká Zdeněk Opatrný, zemědělec, který sám drůbež pro komerční účely chová.
Odvrácenou stranou celé věci je ale fakt, že ve svobodnějších chovech zvířata častěji hynou. Zatímco podle dostupných údajů za jeden turnus chovateli v klecích uhynou asi tři procenta chovu, na podestýlkách je to už pět až deset procent.
Jde však o údaje od samotných chovatelů, které nejsou zcela vypovídající a jednoznačné. "U chovů na podestýlce existuje mnoho typů provedení a kapacit technologie," upozorňuje nicméně Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.
Ta vyšší úmrtnost drůbeže vysvětluje sociálním stresem a stádovým chováním slepic, které se při vyplašení shlukují, a část z nich se tak může udusit. Na vině je také takzvaný slepičí kanibalismus. Slepice, které žijí ve větším hejnu a stísněnějších podmínkách, mají totiž občas tendenci útočit jedna na druhou.
Pravdou totiž zůstává, že skutečně přirozeným prostředím by pro slepice bylo hejno asi deseti slepic kolem jednoho kohouta a to ani často více než tisícihlavá hejna v rozsáhlých halách nesplňují.
Zdraží vajíčka?
Sám ministr zemědělství Toman tvrdí, že by zákaz klecí zvedl částky, které by čeští zákazníci za vejce zaplatili v obchodech. Jako příklad nabízí ceny v některých zemích, kde již prodejci vejce z klecových chovů neprodávají. "Tam je cena vejce kolem 40 eurocentů, tedy zhruba 10 korun," uvedl v tiskové zprávě ministerstva zemědělství.
Tyhle údaje se ale zdají být poměrně zavádějící. Respektive není jasné, proč by měly platit pro Česko. Jednak mají zahraniční státy zpravidla jinou cenovou hladinu potravin a jednak cenové rozdíly mezi vejcem z klece a z podestýlky nejsou podle oficiálních dat tak markantní.
Podle Státní veterinární správy jsou výrobní náklady vejce z podestýlky jen asi o 44 haléřů vyšší než vejce z klece. Rychlá kontrola prodejních letáků potvrzuje, že tomu víceméně odpovídá i prodejní cena v českých obchodech.
"Dezinformátoři opět záměrně zaměňují chovy s volným výběhem s běžnými chovy na podestýlce," myslí si Pavel Buršík, mluvčí spolku Obraz, který bojuje za práva zvířat.
Pokud by tedy nejlevnější vejce v obchodech vinou zákazu zdražila o 44 haléřů, běžné balení tuctu vajec by zákazníky stálo přibližně o pět korun více.
Průměrně každý Čech za rok sní 150 vajec. Tedy přesněji 260 vajec, pokud bychom počítali i ty vejce, které jsou součástí potravin, jenž koupíme v obchodě. Ročně by tak za vajíčka mohl každý obyvatel republiky zaplatit 75 korun navíc, respektive 130 korun navíc.
Zde je třeba připomenout, že Česko dnes patří k zemím s vůbec nejnižší cenou vajec, průměrná cena je u nás třetí nejnižší v Evropské unii.
Vyhraje vejce z východu?
Odpůrci zákazu také často předjímají, že pokud by levnější vejce z klecí přestali do obchodů dodávat čeští zemědělci, najde se mnoho zahraničních, kteří je rádi vystřídají a které zatím přísnější zákony nesvazují.
"Od nich by se k nám vejce dovážela ve vyšší míře. Kromě ztráty velkého množství pracovních míst na venkově by se navíc zvýšily emise a uhlíková stopa, protože místo tuzemské produkce by se k nám vozila vejce tisíce kilometrů v kamionech," uvedl ministr Toman.
Jaký by měl zákaz dopad na českou ekonomiku a zdejší zemědělce, nikdo neumí předvídat. Nápovědou však může být situace v Rakousku, kde zákaz obohacených klecí začal platit letos.
Zatímco v roce 2005 žilo v Rakousku přibližně 4,7 milionu slepic a z toho 53 procent v klecích, na konci roku 2018 už to bylo 6,7 milionu slepic a v obohacených klecích žilo jediné procento z nich. Přitom za tu dobu soběstačnost Rakouska v produkci vajec stoupla ze 75 procent na 86 procent. Dovoz tak rozhodně domácí rakouskou výrobu nepřeválcoval. Nelze však s jistotou říct, že by stejná situace nastala i v Česku.
V současnosti je Česká republika, stejně jako Rakousko, v produkci vajec soběstačná z 86 procent. Na rozdíl od našeho jižního souseda ale většina pochází z klecí.
Ministr Toman by v otázce rušení klecových chovů nejraději nechal rozhodnout poptávku a nabídku. "Vždy záleží především na spotřebiteli, o jaká vejce bude mít zájem. Spíše než další regulaci bych nechal rozhodnout trh. Pokud lidé skutečně nemají zájem o vejce z klecových chovů, přestanou je kupovat a obchodníci potom nebudou mít důvod je nabízet," říká Toman.
Jak moc se Češi zajímají o vejce, která kupují, zkoumal například průzkum společnosti STEM/MARK z března minulého roku. V něm téměř 60 procent spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovu pochází.
Minimálně polovina lidí pak upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů. Výjimkou je původ vejce, 68 procent lidí totiž uvedlo, že při nákupu sáhnou vždy po českém vejci.
Je místo na další haly?
Chov v klecích je logicky prostorově méně náročný než chov v halách na podestýlkách, či dokonce ekologický chov s venkovním výběhem. Slepice jsou zpravidla v klecích naskládané v několika řadách na sobě a na jeden metr čtvereční se jich tak vejde víc.
Pokud by byli všichni stávající chovatelé donuceni opustit chov v klecích, bylo by proto podle odhadu Státní veterinární správy zapotřebí přistavět asi 33 tisíc metrů čtverečních hal pro udržení stávající kapacity. To jsou rozlohou asi čtyři fotbalová hřiště. Změna by tak pravděpodobně znamenala ztrátu části zemědělské půdy nebo snížení výrobní kapacity.
Jen pro zajímavost, pokud by snad někdy hrálo i o zákaz halového chovu a všechny slepice v Česku by musely být chovány ve volném chovu s výběhy, potřebovali by chovatelé zabrat území o rozloze 21 milionů metrů čtverečních.
Jsou halová vajíčka lepší?
Chuť vajec je poměrně subjektivní vlastnost a na otázku, zda jsou vejce z podestýlek chutnější než ta z klecí, tak není jednoduchá odpověď. Lépe se ale odpovídá na dotaz, zda jsou vejce z podestýlek zdravější. Pravděpodobně nejsou. "Kontakt s trusem v podestýlkových chovech může znamenat vyšší riziko kontaminace vajec," vysvětluje Vorlíček. Výměnou za pohodlí slepic tak klecový chov produkuje méně rizikový produkt.
Zákazníci by to však podle Vorlíčka ve výsledku neměli poznat. "Chovatel je v každé technologii povinen zajistit bezpečnou potravinu a dozorový orgán nezávadnost kontrolovat," dodává mluvčí Státní veterinární správy. Prevence onemocnění z vajec podle něj závisí spíše na zacházení s vejci při skladování a zpracování.
Vejce by měla být uchována v suchu a ve stálé teplotě. Lidé by si měli dát pozor, aby se vaječný obsah dostal do co nejmenšího kontaktu s povrchem skořápky.
