Praha - Úřady dostaly loni nejméně žádostí o osvojení dětí za poslední desetiletí. Celkem jich obdržely 626. Počet v posledních letech postupně klesal. Do dětských domovů loni putovalo 1575 chlapců a děvčat. Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí. Podle nich dětí v ústavní výchově ale každý rok ubývá.
Žádost o osvojení podávají zájemci obecním úřadům. Radnice je pak s potřebnými podklady předá krajským úřadům. Úředníci mají adopci zprostředkovat, rozhodne o ní pak soud.
Nejvíc žádostí o osvojení dostaly úřady v roce 2006. Tehdy jich obdržely 912. Poté počet postupně každoročně klesal. Do loňska jich tak proti roku 2006 ubylo zhruba o třetinu. Bylo jich nejméně za poslední desetiletí. Výjimku v klesajícím trendu představoval jen rok 2012, kdy úředníci přijali 729 žádostí.
Ve snižujícím se množství žádostí se může odrážet ekonomická situace lidí, kterou zhoršila krize. Roli může hrát však i to, že do věku rodičů přicházejí početně slabší ročníky.
Žádost o osvojení mohou podat nejen páry, ale i samotná žena či muž.
"Tito žadatelé však musí být připraveni na to, že velmi pravděpodobně budou na svěření dítěte čekat o něco déle než některé manželské páry. Za ideální je stále považována úplná rodina, ve které je zastoupena role matky i otce," uvedlo Středisko náhradní rodinné péče. Podle něj úřady posuzují pak to, jaký mají samotní žadatelé okruh blízkých, které mohou požádat o pomoc. U manželů se zaměřují na stabilitu jejich svazku.
Jak dlouho lidé na svěření dítěte čekají, záleží na situaci v daném kraji, počtu dětí i ostatních žadatelů. "Vliv na délku této doby mají také konkrétní představy žadatelů o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní a rodinné anamnéze dětí," popsalo středisko.
Pokud nového potomka žadatelé nenajdou do tří let, mohou se zařadit do seznamu těch, kteří stojí o osvojení dětí z ciziny. Když se úředníkům nepodaří zprostředkovat dítěti náhradní rodiče do šesti měsíců, může se také začít hledat rodina v zahraničí.
"Jedním z našich utajených ´exportních artiklů´ jsou romské děti. Tady mají problém se dostat do rodin, protože je nikdo nechce," uvedla ministryně práce Michaela Marksová Tominová. Podle ní se malí romští hoši a děvčata stěhují pak k novým rodičům třeba do severských zemí či Itálie.
V roce 2008 putovalo do dětských domovů pro děti nad tři roky podle výkazů ministerstva zhruba 2300 chlapců a děvčat. Celkem jich tam žilo kolem 8000. Loni do ústavu šlo asi 1580 dětí. Celkem jich tam pobývalo 6500, což je zhruba o čtvrtinu méně než v letech 2005 či 2006. Počet se každoročně snižuje. V minulém roce proti roku předchozímu klesl o 500. Dalších zhruba 1400 chlapců a děvčat je ale v kojeneckých ústavech a domovech pro děti do tří let. Číslo se podle statistik v posledních letech výrazně nemění.
Počty žádostí o osvojení, počty umístěných dětí do ústavu a celkový počet dětí v ústavech ve vybraných letech:
| Rok | Žádosti o osvojení | Počet dětí umístěných do ústavní výchovy |
Počet dětí v ústavní výchově |
| 2005 | 871 | - | 8648 |
| 2006 | 912 | - | 8691 |
| 2007 | 909 | - | 9064 |
| 2008 | 790 | 2295 | 8009 |
| 2009 | 725 | 2202 | 7975 |
| 2010 | 682 | 2055 | 7685 |
| 2011 | 673 | 1901 | 7340 |
| 2012 | 729 | 1875 | 7045 |
| 2013 | 626 | 1575 | 6524 |
