Zahrneme mezi česká NEJ i Němce?

Adam B. Bartoš
24. 7. 2006 12:00
TOP 100 - Mendel a Kaplan. První otec genetiky, druhý vynálezce turbíny. Nemají české předky, ale s naší zemí je pojí silné pouto. Máme se chlubit i jimi? Uvnitř: ANKETA

V rámci projektu TOP 100 se s námi podílíte na výběru českých exkluzivit, kterými se Česko bude v rámci reklamní kampaně chlubit ve světě. Rozhodování je někdy těžké. Pojďte nám poradit, zda do žebříčku těch nejlepších patří i významný vědec nebo slavný vynálezce.

Johann G. Mendel se narodil ve Slezsku roku 1822. Viktor Kaplan o 54 let později v rakouském Štýrsku. Oba však žili po desetiletí v Brně, kde se věnovali badatelské činnosti. V Brně činili své pokusy, Brno se stalo svědkem jejich objevů, v Brně výsledky svého bádání zveřejnili. Oba zde mají svoji bustu.

Otec genetiky

Foto: Aktuálně.cz

Někdy se s ním setkáváme jako s Janem Řehořem Mendlem, pravdě blíže je však německé jméno Johann Gregor Mendel. Ačkoli se 20. července roku 1822 narodil do rolnické rodiny v Hynčicích (část obce Vražné v okrese Nový Jičín na Moravě), tvrzení, že mezi jeho předky jsou Češi, doložit nelze. On sám se považoval za Němce a německy i mluvil.

Vztah k pěstování rostlin získal již na staré hynčické škole, později studoval rok v Lipníku, roku 1840 absolvuje opavské gymnázium. V Olomouci začíná studovat filosofii, ale složitá finanční situace rodiny vede mladého Mendela k rozhodnutí vstoupit do semináře při augustiniánském klášteře, který mu skýtá materiální zabezpečení. Odtud jeho řeholní jméno Gregor.

Po dokončení teologických studií pokračuje Mendel za velkorysé podpory kláštera ve studiu přírodních věd na univerzitě ve Vídni.

Po návratu se stává učitelem v Brně, vyučuje až do roku 1868, kdy se stává opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Zde se zabývá křížením převážně dvou botanických druhů hrachu a sledováním potomstva těchto rostlin. Pěstoval je po mnoho generací a o svých pokusech si vedl přesné zápisky. Na základě těchto pozorování odvodil dvě pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.

Výsledek svých pokusů zveřejňuje nejprve ústně při přednášce roku 1865, o dva roky později mu vychází (německy) spis "Pokusy s rostlinnými hybridy".

Popularity se mu ale dostává až po téměř 35 letech, v roce 1900, kdy je jeho dílo znovuobjeveno a spis přeložen do všech evropských a mnoha světových jazyků.

Gregor Johann Mendel zemřel 6. ledna 1884 v Brně ve věku 61 let. Je pochován na brněnském Ústředním hřbitově.

Krotitel vody

Foto: Aktuálně.cz

Profesor Kaplan je znám jako konstruktér nového typu vrtulové vodní turbíny. Ta se stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky. Zrodila se v Brně roku 1912.

Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 ve štýrském městečku Mürzzuschlagu do rakouské rodiny železničního úředníka. Ve Vídni vystudoval techniku a od roku 1901 začal pracovat v turbínovém oddělení proslulých strojíren v Leobersdorfu. Po dvou letech však odchází do Brna, kde se během deseti let stává na zdejší vysoké škole technické řádným profesorem.

V Brně zůstává ing. Kaplan téměř tři desítky let (oženil se zde s vídeňskou rodačkou) a s tímto městem spojil i své největší vynálezy. Provádí stovky pokusů ve snaze vylepšit stávající podobu turbín, objev světového významu vzniká však za minimálního zájmu a finanční podpory rakouského ministerstva školství.

Své převratné originální řešení, které se vyznačuje naklápěcími lopatkami na rotoru a statoru, zveřejňuje roku 1912. Pro odpor zahraničních firem, spory s patentovým úřadem a v neposlední řadě kvůli vypuknutí první světové války je první turbína podle Kaplanových výpočtů postavena brněnskou firmou Ignác Storek až roku 1918 a uvedena do provozu o rok později v Ulmu (Rakousko).

V českých zemích použila jako první Kaplanovu turbínu elektrárna v Poděbradech (1921), v USA byla první tato turbína instalovaná v roce 1929 v texaském Del Riu. Její výborné vlastnosti se brzy osvědčily a začala být využívána na mnoha místech světa. Dnes jich po celé zeměkouli pracují tisíce.

Roku 1926 udělila pražská Vysoká škola technická ing. Kaplanovi čestný doktorát, podobně učinila i technika brněnská.

Profesor Kaplan, který za svůj život přihlásil ve 27 zemích více než 280 patentových přihlášek, se po vysilujícím bádání vzdal roku 1931 vysokoškolské činnosti a odešel do ústraní, kde však i nadále pokračoval ve svém výzkumu. Zemřel 23. srpna 1934 v Rakouském městě Unterach.

Výročí jeho narození bylo v roce 1976 z podnětu UNESCO zařazeno mezi světová kulturní jubilea.

Německý živel v českých zemích

Ani jeden z výše zmíněných mužů nebyl Čechem.  Na našem území však žili a tvořili. Měly by jejich objevy prezentovat naši zemi?

Měli bychom se pochlubit i Sigmundem Freudem, kterého jste také navrhovali? Narodil se sice v moravské obci Příbor, ale stěží jej můžeme považovat za českého vědce.

Podíváme-li se na česká NEJ z této optiky, zjistíme, že u mnoha z těchto zajímavostí je spojitost s Německem či Rakouskem neoddiskutovatelná.

Brněnskou vilu Tugendhat navrhl a postavil německý architekt Mies van der Rohe, pražskou Müllerovu vilu zase rakouský architekt Adolf Loos (byť pro své zásluhy získal československé občanství). Ostatně Petr Parléř, stavitel katedrály sv. Víta, Karlova mostu či chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, byl též německým architektem.

V Praze zase tvořil světoznámý Franz Kafka, pražský Žid, píšící německy. Obnovená Jednota bratrská byla z velké části německá, protože její hlavní zázemí se nacházelo v německém Herrnhutu, kousek od našich hranic.

A český fousek, kterého jste ze seznamu vyřadili, byl vyšlechtěn z ohaře německého. Podobně současný úspěch automobilky Škoda by byl i přes její velkou tradici nemyslitelný, kdyby v devadesátých letech podnik nekoupila a neinvestovala do něj německá firma Volkswagen. 

Foto: Aktuálně.cz

Jednoznačnou odpověď těžko nalezneme. České "stýkání a potýkání s Němci" mělo často svoji negativní polohu, v mnoha ohledech ale české země z přítomnosti německé menšiny těžily, stejně tak Rakousko-Uhersko zase profitovalo z hospodářské vyspělosti českých zemí.

Střední Evropa je zkrátka specifický region, kde se prolíná kultura mnoha národností. Obě naše největší města, Praha i Brno, z tohoto soužití dodnes čerpají - těžko si představit Prahu bez židovských památek, golema a kafkovských variací, těžko si odmyslet specifickou německou architekturu či úspěšné prvorepublikové obchody a firmy německy mluvících obyvatel obou těchto velkoměst.

 

 

Právě se děje

Další zprávy