Praha - Zahrádkáři se speciálního zákona nedočkají. Prezident republiky Václav Klaus jej dnes totiž vetoval a protože šlo o dílo předchozí Poslanecké sněmovny, spadl zákon definitivně pod stůl.
S návrhem zákona "o zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek jejího provozování" přišla původně skupina poslanců zejména z ČSSD a KSČM. Ve sněmovně zákon prošel díky hlasům sociálních demokratů, komunistů a většiny zástupců Strany zelených. Poslanci pak přehlasovali i veto Senátu.
Autorům zákona se nelíbilo, že zahrádkaření dosud nebylo upraveno speciálním zákonem. "Chceme, aby zahrádkářské hnutí mělo nějakou legislativní podporu," říká komunistický poslanec Pavel Kováčik, jeden z autorů návrhu.
Koaliční vláda Mirka Topolánka vloni odmítla návrh podpořit. Podle expremiéra by zákon mohl vést k bezúplatným převodům velkých ploch. Kritici návrhu také namítali, že není potřeba přijímat speciální zákon.
Také podle Klause je zákon nadbytečný a obsahuje i legislativní chyby a nejasnosti. Navíc jde o další z řady zákonů, kterými se různé zájmové skupiny snaží upravovat detaily upravující poměry ve svém oboru, které stačí řešit prostřednictvím stanov, popřípadě se pokoušejí přisoudit svému oboru jakousi vyšší společenskou prestiž. "Používat k takovým cílům zákon je velmi nevhodné a pro přehlednost a účelnost právního řádu i nebezpečné," domnívá se Klaus.
"Zákon by upravoval jednu z mnoha zájmových činností, kterou vůbec není nutno regulovat samostatnou právní normou. Platný právní řád obsahuje dostatečné právní nástroje pro fungování zahrádkářské činnosti, například normy spolkového práva, stavebního práva nebo práva občanského," dodává Klaus.
Ať stihnou sklidit úrodu
Vetovaný zákon byl stručný, měl jen šest odstavců. V úvodu definuje základní pojmy a stanovuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou činnost. Následují pravidla pro zřizování a provoz zahrádkářských osad. Nejdůležitější část se však týká nájmů.
Podle návrhu by smlouva o nájmu zahrádky mohla být vypovězena jen v jednoroční lhůtě vždy k 1. říjnu, nedohodnou-li se obě strany jinak. "Je vhodné poskytnout nájemcům jistotu, že nebudou muset opustit pronajatý pozemek těsně před sklizní. Podobně jako je to u pozemků patřících do zemědělského půdního fondu," píší navrhovatelé v návrhu zákona.
Jeden ze schválených pozměňovacích návrhů také stanoví, že pokud výpověď nájmu zahrádky dává obec, "zpravidla poskytne nájemci náhradní pozemek pro zahrádkářskou činnost, nejpozději tři měsíce před likvidací zahrádky".
Usnadnit se má také přechod zahrádky při úmrtí nájemce. "Přednostní právo na uzavření nájemní smlouvy má osoba blízká dosavadnímu nájemci, a to za stejných smluvních podmínek," uvádí návrh. Nárok by však musela uplatnit do 30 dnů od smrti nájemce. Pokud se vyskytne více osob blízkých, musely by se dohodnout, jinak se stanou společnými nájemci.
Zahrádkář, který se souhlasem pronajímatele provedl terénní úpravy či postavil drobné stavby (například chatku), získá při výpovědi nájmu nárok na náhradu.
Společensky prospěšná činnost
Autoři návrhu obsáhle upozorňují na společenský význam zahrádkaření, kterému se věnuje zhruba 1 až 1,5 milionu obyvatel Česka.
"Tato činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice. Vedle toho však přináší i řadu dalších efektů - kultivaci vztahu k přírodě, výchovu mládeže, ekologické a sociální aspekty a podobně," píší poslanci ČSSD a KSČM v návrhu zákona.
Zahrádky podle nich také výrazně rozšiřují plochy zeleně a přispívají tak ke zlepšování životního prostředí v obcích a městech - eliminují škodlivé vlivy vznikající narůstajícím provozem. "Podle studie Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR fungují jako klimatizační jednotky, které bez nároku na energii zvlhčují a ochlazují prostředí," dodávají poslanci v návrhu.
