reklama
 
 

KDU-ČSL potřebuje nový impulz, loučil se Bělobrádek. Fiala z ODS zval ke spolupráci

Aktualizováno 29. 3. 2019 13:38
Video: ČTK
Na brněnském výstavišti začal očekávaný sjezd KDU-ČSL, na kterém delegáti rozhodnou o novém předsedovi strany. V kuloárech sjezdu bylo od rána cítit napětí už proto, že lidovci si volí nového šéfa po dlouhých devíti letech, kdy je vedl Pavel Bělobrádek. Ten už se rozhodl nekandidovat. Při loučení sklidil dlouhotrvající potlesk. Na sjezdu vystoupili také zástupci ODS, TOP 09 a STAN, kteří shodně vysvětlovali, jak moc stojí o spolupráci s lidovci a jak by si přáli, aby společně porazili v parlamentních volbách v roce 2021 Andreje Babiše a jeho ANO. Překvapením sjezdu je to, že se během dopoledne přihlásil ještě čtvrtý kandidát, který ale podle slov delegátů nemá na zvolení šanci.

Poněkud nezvykle začal dlouho očekávaný sjezd KDU-ČSL na brněnském výstavišti, na který se sjelo 377 delegátů. Když na začátku zazněla státní hymna, zpíval ji lídr kandidátky lidovců do Evropského parlamentu Pavel Svoboda a mezi muzikanty, kteří ho doprovázeli, byl první místopředseda strany Marian Jurečka.

Byť si lidovci pronajali část brněnského výstaviště hned na tři dny, většina rozhovorů se od počátku točí kolem otázky, která se zodpoví hned v pátek odpoledne. Kdo bude novým předsedou partaje?

Osmatřicetiletý první místopředseda Marian Jurečka? Sedmačtyřicetiletý předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek? Nebo dvaačtyřicetiletý poslanec Marek Výborný? Nebo snad čtvrtý kandidát, jehož nominace přišla na poslední chvíli - Jaroslav Vlach?

Ten, kterého delegáti vyberou, bude moci slavit hned dvakrát v krátké době. Poprvé okamžitě po svém zvolení a podruhé už v neděli, kdy lidovci přímo na výstavišti budou slavit ve velkém 100 let existence své strany.

Všichni původní tři zájemci o křeslo po Pavlu Bělobrádkovi dorazili na sjezd s velkým předstihem. Všichni tři se dávají do řeči s mnoha delegáty a nevyhýbají se ani novinářům. Za sebou mají dlouhé období, kdy se snažili na mnoha místech prezentovat své názory. Kromě jiného objeli mnoho stranických zasedání KDU-ČSL, poskytli nespočet rozhovorů, vedli svou vlastní kampaň na sociálních sítích a zúčastnili se několika debat, kde mezi sebou diskutovali.

"Nejsem tady proto, abych byl zvolený zrovna já. Nebo případně Marian nebo Honza. Jde o KDU-ČSL a Českou republiku," sdělil Aktuálně.cz na začátku sjezdu Výborný. "Je to přelomový sjezd, všichni tři jdeme do toho, že chceme vyhrát. A já chci také vyhrát. Věřím, že se to povede," uvedl Bartošek. "Přijel jsem s dobrou, pozitivní náladou, protože věřím, že po tomto sjezdu vykročí KDU-ČSL dobře do své další stoleté historie. Své šance vidím na 33,33 procenta," přidal se Jurečka. 

Bělobrádek se omlouval za své chyby, Fiala zval ke spolupráci

Předseda strany Bělobrádek vystoupil poprvé hned na začátku sjezdu. "Srdečně bych vás chtěl přivítat a popřát tomuto sjezdu, aby byl skutečně novým impulsem, aby dostala naše strana novou dynamiku," prohlásil Bělobrádek s tím, že prý mnozí stranu už mnohokrát v minulosti pohřbívali.

V následném, obsáhlém proslovu, kterým se loučil s vedením strany, detailně probíral politiku KDU-ČSL v minulých letech. Několikrát se delegátům omlouval za své chyby. Za tu největší označil to, že se mu nepodařilo prosadit ve straně před volbami do sněmovny v roce 2017 koalici se Starosty a nezávislými. Stejně tak litoval, že šla strana v roce 2013 do vlády, ve které byl předseda ANO Andrej Babiš. "Dnes bych postupoval jinak," přiznal.

Několikrát upozorňoval spolustraníky na to, že když strana něco slíbí, musí to za každou cenu dodržet. Pevné slovo je podle něj právě to, co voliči nejvíce ocení. "To musí být pro lidovce typické," prohlásil Bělobrádek a pochvaloval si, že lidovci o hodnotách jen nemluví, ale také se jich drží.

Na sjezdu vystoupili také zástupci několika stran, kteří evidentně stojí o to s KDU-ČSL co nejvíce spolupracovat. Předseda ODS Petr Fiala, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil i místopředseda STAN Vít Rakušan ze všeho nejvíce mluvili o tom, co mají společného právě s lidovci.

"Nejen, že si jsou naše strany politicky velmi blízké, ale jsem přesvědčený, že máme mnoho společných, nebo paralelních úloh a poslání do příštích let, a tedy i do některých příštích voleb," avizoval Fiala.   V politických kuloárech se už delší dobu spekuluje o tom, zda právě ODS a lidovci nezačnou těsněji spolupracovat. "Úkol našich dvou stran je zesílit. A to se nám podaří jenom tak, když obě naše strany svedou zápas se všelijakými karikaturami, nebo hulvátskými výklady toho, co jsou hodnoty autentického konzervatismu, a co je moderní pravice," řekl Fiala.

Pospíšil naopak poukazoval na to, že TOP 09 a KDU-ČSL výborně spolupracují v Evropském parlamentu a zalitoval, že se nedomluvily tyto strany i na spolupráci v květnových evropských volbách. Místopředseda STAN Vít Rakušan pro změnu na delegáty naléhal, aby se už nevraceli k nepovedené spolupráci KDU-ČSL a STAN v minulosti a raději se dívali do budoucnosti, kdy by tyto strany mohly opět najít společnou řeč.

Rozhovor s Pavlem Bělobrádkem v úvodu stranického sjezdu:

Pavel Bělobrádek | Video: Radek Bartoníček |  00:44

Delegáti mají u sebe obsáhlý katalog o 130 stranách, na kterých je shrnuté vše podstatné o KDU-ČSL. Lidovcům na jednu stranu klesl počet členů od roku 2010 z 34 tisíc na 22 tisíc, zároveň ale vstoupilo do strany 3300 zájemců, mnohdy jsou to mladí lidé. Pokud jde o hospodaření, vybrali loni na příspěvcích 3,8 milionu korun oproti roku 2017, kdy to bylo 4,5 milionu korun. Méně mají také peněz od státu, protože jim ubylo poslanců a senátorů, hodně jim klesly také dary. Celkově loni hospodařili s částkou přes 93 milionů korun a na konci roku nahlásili ztrátu 1,5 milionu korun.

Čísla jsou sice důležitá, ale mnohem pečlivěji delegáti pročítají zprávu končícího předsedy Bělobrádka, která nevyznívá příliš optimisticky, i když podle Bělobrádka pozitiva převažují. "Buď se zasloužíme o návrat hodnotové politiky, nebo spolu s ní padneme," upozorňuje Bělobrádek, podle kterého je společnost hluboce rozdělená a prostor pro lidovce se zužuje.

Zároveň je značně kritický a přiznává, že je čas na změnu. "Jsem unaven, opotřebován po těch letech. Již nemám tu dravost, elán a energii jako dříve. Potřebuji si odpočinout fyzicky i psychicky, chvíli jet v pelotonu," přiznal a popsal, jak se chce věnovat rodině. "Manželka byla na tři děti v podstatě sama a já jí slíbil, že svoji službu více přesunu domů. Vidím jako nutnost být více s rodinou," uvedl předseda.

Do svého nástupce vkládá velké naděje, byť nikoho nejmenuje. "Potřebujeme nový impuls, musí přijít předseda, který bude pokračovat v našem stoletém díle třeba trochu jinak a s jinými nápady. Jen tak se udržíme v politické špičce," avizuje.

Lidovci jsou od voleb v  roce 2017 ve složité situaci, jako jedna ze sedmi opozičních stran mají problém, aby něco zásadnějšího prosadili v parlamentu a aby získali pozornost veřejnosti. S opozičními těžkostmi se mohli sami delegáti seznámit právě ve sjezdových materiálech v katalogu. Podle těchto materiálů sice poslanci KDU-ČSL navrhli celou řadu novel zákonů, ale téměř nic z toho nebylo schváleno - aspoň ne prozatím.

Životní cesty Jurečky, Bartoška a Výborného se výrazně liší

Kdo tedy bude nakonec zvolený? Jak už Aktuálně.cz upozornilo před sjezdem, důležité bude to, jestli na sjezdu převáží vůle delegátů zvolit si do čela zdánlivě novou tvář, která je ve vysoká politice jen několik málo let. Takovou tváří je Marek Výborný, který přišel do sněmovny na podzim roku 2017. Tedy ve chvíli, kdy lidovci měli za sebou sezení ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky, ve které účinkoval také dnešní premiér a šéf ANO Andrej Babiš.

Anebo vsadí delegáti na zkušenost? V tom případě by patrně vyhrál Marian Jurečka. Osm let je druhým mužem strany, čtyři roky vedl ministerstvo zemědělství, zúčastnil se za KDU-ČSL také mnoha politických jednání a logicky je označovaný za pokračovatele Bělobrádka. Ovšem, není vyloučeno, že třeba dostane nejvíce hlasů Bartošek, který je mimo jiné známý svým razantním stylem vystupování, kdy nejde daleko pro ostré slovo.

Byť mnohdy zaznívají názory a komentář, že se zmiňovaná trojice od sebe téměř neliší a není až tak podstatné, kdo vyhraje, ve skutečnosti je každý z nich jiný, pocházejí z odlišného prostředí a jejich životy se vyvíjely značně rozdílně.

  • Marian Jurečka

První místopředseda Jurečka se od roku 2013 každodenně pohybuje v politice, navíc čtyři roky pracoval v nejvyšších patrech, když byl ministrem zemědělství v Sobotkově vládě a navíc vystupoval už od roku 2011 jako druhý muž KDU-ČSL. Svou podstatou je ale zemědělec, vystudoval Střední zemědělskou školu v Přerově a poté na Mendelově univerzitě v Brně obor rostlinolékařství se specializací na ochranu rostlin. Od roku 2002 má zemědělskou farmu, na které dodnes s rodinou pracuje.

Marian Jurečka | Video: Radek Bartoníček |  01:27
  • Marek Výborný

Marek Výborný je ze zcela jiného prostředí, vyrůstal v rodině, jejíž otec se pohyboval po pádu totality v roce 1989 v politice. Miloslav Výborný byl už od roku 1990 poslancem České národní rady, poté od roku 1993 až do roku 2003 poslancem a také dva roky ministrem obrany. Po odchodu z politiky byl deset let ústavním soudcem.

Marek Výborný | Video: Radek Bartoníček |  00:40

Jeho syn Marek se dal na kantořinu a to po vystudování historie a teologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. V době, kdy se Jurečka začal živit jako soukromý zemědělec, nastoupil Výborný jako učitel na gymnázium v Pardubicích, kde působil až do roku 2018. Mimochodem, od roku 2012 byl ředitelem. Kromě toho se intenzivně pohyboval v duchovním prostředí, nejen, že vystudoval teologii, poskytuje některé obřadní služby, je aktivním členem České křesťanské akademie a působí i jako předseda organizačního výboru festivalu "Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje" v domovském Heřmanově Městci.

  • Jan Bartošek

Životní cesta třetího adepta, Jana Bartoška, se také liší od dvou předcházejících, byť v něčem má blízko ke svým konkurentům. Podle vysoké školy by mohl mít blízko k Jurečkovi, protože absolvoval zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A podle toho, že externě učí, by si mohl rozumět s Výborným, konkrétně působí na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

Jan Bartošek | Video: Radek Bartoníček |  00:30

Nejvíce ze všeho je ale Bartoškovi blízká pedagogika v kombinaci s herectvím, amatérskému divadlu se věnuje řadu let. V letech 2000 až 2003 absolvoval specializační studium Dramaterapie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a už od roku 2000 se živil jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný mlýn u Dačic. Tam se věnoval pacientům trpícím závislostí na návykových látkách. A kromě toho mu byla blízká politika, od roku 2010 byl zastupitelem v Dačicích, od roku 2011 je řadový místopředseda KDU-ČSL, od roku 2013 poslanec a od roku 2017 předseda poslaneckého klubu.

I když mnohdy zaznívají, že z této trojice je nejméně politicky zkušený Výborný, není to až tak pravda. Komunální politiku poznal totiž nejdříve ze všech, už od roku 2006 byl zvolený radním Heřmanova Městce a tento post zastával do roku 2014. Zastupitelem navíc zůstal i v dalších letech. Tyto politické zkušenosti se mu hodily po příchodu do sněmovny na podzim roku 2017. I když měl oproti Jurečkovi a Bartoškovi čtyřletý skluz, rychle se zařadil k aktivnější a výraznější části členů Poslanecké sněmovny.

Boj o šéfa KDU-ČSL vrcholí. Koho by kandidáti chtěli v případě úspěchu jako svou pravou ruku? | Video: KDU-ČSL, TheTVPORT |  01:42

autor: Radek Bartoníček | 29. 3. 2019 10:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama