Kydalka poskytl rozhovor o amnestii redakci Seznam Zpráv. Pochybení spatřuje kárný senát v té části rozhovoru, kde Kydalka obecně hovořil o možnosti, že si aboliční část amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, někdo objednal a zaplatil a že něco podobného je podle něj v Česku možné.
Kárným proviněním už ale podle senátu není to, že Kydalka údajně mezi čtyřma očima mimo kamery řekl reportérce Sabině Slonkové konkrétní jméno možného objednatele a zmínil také částku 300 milionů korun.
Slonková pak nějaké jméno v reportáži vyslovila, avšak bylo vypípané. Z celého průběhu vleklého kárného řízení plyne to, že mohlo jít o jméno podnikatele Pavla Tykače, které zaznělo také přímo ve výroku rozhodnutí kárného senátu.
Podnět ke kárné žalobě, kterou podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, vzešel právě z Tykačova okruhu. Podle Vávry se Kydalka dopustil jasného "etického přešlapu". "V podstatě šlo o drby," řekl ve středu Vávra. Netrval ale na uložení sankce.
Senát ve středu jednal v nepřítomnosti Kydalky, nedostavil se ani jeho advokát. Kárný senát nevyhověl žádostem o odročení ani sérii námitek podjatosti, které směřovaly zejména vůči předsedovi Jakubu Camrdovi.
Kárné řízení trvalo přes 15 měsíců, čtyřikrát se odročovalo na žádosti Kydalky či jeho obhájce. Z středečního termínu už kárný senát proto ustoupit nechtěl.
Kydalka dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil.
Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
