Zpomalení až zastavení populačního růstu při dosažení dostatečné životní úrovně, tzv. geografický přechod, je podle vědců univerzální jev. Přisuzují mu, že nejspíše zabrání přelidnění planety a vyčerpání zdrojů. Dosud se však předpokládalo, že zpomalení růstu populace má původ ve vyšší konkurenci mezi jedinci v moderním světě, kvůli níž rodiče investují více do několika potomků, místo aby dávali méně každému z mnoha dětí.
Výzkum, provedený Kateřinou Sýkorovou a Jaroslavem Flegrem na souboru 33 tisíc lidí z různých zemí, však ukázal, že příčinou nejspíše není zmíněná soutěživost, ale lepší zdravotní stav obyvatel rozvinutých zemí. A s tím spojený, a biologicky naprogramovaný, přechod od rychlé k pomalé životní strategii.
Zástupci Univerzity Karlovy uvedli, že s nástupem zemědělství a pozdějším rozvojem života v lidnatých sídlech, kde se snadněji šíří infekce, se zhoršil průměrný zdravotní stav většiny lidí. Tím také došlo ke snížení očekávané délky života.
Na takové situace podle vědců reagují živočichové i rostliny přechodem k takzvané rychlé životní strategii. V podstatě se snaží rozmnožit dřív, než se jejich zdraví zhorší natolik, že už to nedokážou. Jenže v rozvinutých státech se v posledních sedmi dekádách zdraví obyvatel zlepšilo natolik, že lidé přecházejí k pomalé strategii a reprodukci odkládají do pozdějšího věku.
Současný výzkum podle UK přinesl zjištění, že čím je člověk zdravější, tím slabší pociťuje sexuální touhu a později si pořizuje děti. Zdravější ženy pak podle studie později pohlavně dospívají a také sexuální život zahajují ve vyšším věku.
K hlavním zjištěním studie tak podle jejích autorů patří návrh nového vysvětlení populačního přechodu i to, že zdraví lidé zřejmě volí pomalejší životní strategii. Zároveň však podle zjištění vědců lidé inklinují k přechodu na rychlejší životní strategii už na základě genetických predispozic k různým zdravotním problémům. Tedy ještě dříve, než se viditelně zhorší jejich zdraví.
