Praha - Za údajnou korupci při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu nebude nikdo obviněn. Pražské vrchní státní zastupitelství (VSZ) případ po čtyřech letech definitivně odložilo, protože nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby.
Oznámil to ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Marek Bodlák.
Kauzou se museli od roku 2002 třikrát zabývat detektivové protikorupční policie, kteří pokaždé případ odložili. S posledním prověřováním údajné korupce začali v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství. Po více než tříletém prověřování dospěli k závěru, že se nestal trestný čin.
VSZ však usnesení policie o odložení případu zrušilo a nedávno vydalo vlastní rozhodnutí. "Z důvodu, že nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby," uvedl Bodlák.
O případu informovala švédská televize
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který v 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems.
Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu Parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
14 strojů za 20 miliard
Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny, když si na deset let od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004.
Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
Současný pronájem stíhaček vyprší v roce 2015. V letošním roce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila prodloužení pronájmu nadzvukových strojů do roku 2027 s dvouletou opcí. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude Česko za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun.
Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.
Britský protikorupční Úřad pro vyšetřování závažných podvodů již dříve oznámil své podezření, že při nákupech gripenů v České republice, Rumunsku, Tanzanii a JAR došlo ke korupčnímu jednání.
