Soutěž vyhrál projekt "Zemský provazec", jehož autorem je ateliér Cigler Marani Architects. V průběhu několika let by mělo mít náměstí širší chodníky, podzemní garáže a další dvě aleje stromů navíc.

Z náměstí zmizí parkující auta, vrátit by se naopak mohla tramvajová linka. Pražský magistrát počítá také s přeložením severního ramene magistrály za Národní muzeum.

"Rozhodnutí poroty bylo jednomyslné. Dá se říci, že architekt Cigler jednoznačně předstihl peloton dalších návrhů. Vítězný záměr jako by vždy vybral z ostatních projektů to nejlepší, plně odpovídá našim požadavkům," informoval předseda poroty a zastupitel radnice v Praze 1 Filip Dvořák.

Autoři projektů měli vyřešit uspořádání prostoru na náměstí tak, aby co nejvíce uspokojili potřeby pěších. Dále radní požadovali, aby náměstí nesloužilo jako parkoviště nebo park.

"Do budoucna nechceme mít na ploše náměstí parkové prvky jako trávníčky či keřovité porosty. Rádi bychom, aby bylo Václavské náměstí vnímáno jako celek, ne aby bylo rozděleno do několika zón," dodal.

"Zemský provazec" se snaží přeměnit Václavské náměstí zpět v městský bulvár. Navrhuje proto výrazně snížit počet stánků s občerstvením. Náměstím by také měla znovu vést tramvajová linka, která by vedla po celé délce s odbočkami - do Jindřišské a Vodičkovy ulice, do ulice Na Příkopě a 28. října.

Ciglerův návrh vychází z historie. Když císař Karel IV. zakládal v roce 1348 Nové Město pražské, byl základní měrnou jednotkou právě zemský provazec (to je 30,7 m).

Půdorysnou kostru města tehdy tvořila tři náměstí. Senný trh (dnes Senovážné náměstí), Dobytčí trh (Karlovo náměstí) a Koňský trh, který v polovině 19. století získal důstojnější pojmenování Václavské náměstí. Právě od roku 1848 se většinou datuje skutečná historie Václavského náměstí.