Praha - Trestní zákoník by mohl v budoucnu zohledňovat, že se pachatel dopustil trestného činu při překročení mezí nutné obrany.
Na úterní konferenci v Senátu se pro možnou novou skutkovou podstatu vyslovily jak vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, tak i profesorka trestního práva Dagmar Císařová.
Samotnou úpravu nutné obrany pokládají experti za kvalitní, podle nich ji není potřeba měnit.
Bradáčová se v projevu zamyslela nad tím, zda pro takzvané excesy z nutné obrany nezavést zvláštní skutkovou podstatu. "Byla by používána v situacích, kdy policejní orgán, státní zástupce, soudce nemohou konstatovat znaky nutné obrany, protože dochází k excesu," nastínila.
"Zohledňovala by trestní sazbou veškeré skutečnosti excesu i společenskou škodlivost takového jednání," doplnila.
Vzorem je Německo
Jako příklad z praxe uvedla kauzu z Litoměřicka, kde zloději opakovaně vykradli kostel. Muž, který památku hlídal, si proto opatřil zbraň. Poté jednou v kostele vyplašil zloděje, který se snažil utéct vyvýšeným oknem, a v okamžiku, kdy z okna visel, ho postřelil.
Státní zástupce musel tento čin vyhodnotit jako exces z nutné obrany, protože v okamžiku střelby už útok netrval ani nehrozil. Zároveň ale požádal prezidenta o milost pro pachatele. Ta však nebyla udělena.
Expertka na trestní právo z pražské právnické fakulty Dagmar Císařová dala za vzor Německo, kde existuje skutková podstata trestného činu, která se týká překročení mezí nutné obrany při zabití a při těžkém ublížení na zdraví. Podle ní by bylo vhodné, kdyby obdobná úprava existovala i v českém trestním právu.
Připomněla, že pokud je nyní pachatel po překročení mezí nutné obrany odsouzen za vraždu, v rejstříku trestů má namísto "překročení mezí nutné obrany" uvedeno "vražda" a po odpykání trestu pak mimo jiné těžko shání práci. "Když tam bude napsáno 'překročení mezí nutné obrany', asi se na to budeme dívat jinak," podotkla.
"Současná úprava je dobrá"
Státní zástupci zastavili za poslední čtyři roky dvanáct trestních stíhání, u kterých shledali znaky nutné obrany. Šéf žalobců Pavel Zeman uvedl, že Nejvyšší státní zastupitelství tento postup ve všech dvanácti případech schválilo.
V dalších případech nutné obrany pak trestní stíhání vůbec nebývá zahájeno, protože policisté a žalobci dospějí už na základě důkazů shromážděných v přípravném řízení k závěru, že věc kvůli nutné obraně odloží.
Podle Zemana je současná právní úprava nutné obrany dobrá, navíc je už od roku 1994 konzistentní. Šéf žalobců zároveň pochválil práci Nejvyššího soudu, který podle něj velice pečlivě zvažuje konkrétní situaci u všech případů nutné obrany, které projednává.
Za jeden ze zásadních judikátů v tomto ohledu zmínil rozhodnutí, podle nějž může jít o nutnou obranu i v případě, kdy obránce použije zbraň proti neozbrojenému útočníkovi. "Je to logické - když se bráním, musí být obrana vždy trochu intenzivnější, abych se ubránil," podotkl.
Nutnou obranou je čin jinak trestný, kterým obránce odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem.
Trestní zákoník zároveň uvádí, že o nutnou obranu nejde, pokud obrana byla "zcela zjevně nepřiměřená" způsobu útoku. V případě takovýchto excesů je dané jednání trestným činem.
