Z některých vražd "nutná obrana"? Bradáčová je pro

ČTK ČTK
9. 9. 2014 14:41
Nová úprava by trestní sazbou zohledňovala společenskou škodlivost činu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Trestní zákoník by mohl v budoucnu zohledňovat, že se pachatel dopustil trestného činu při překročení mezí nutné obrany.

Na úterní konferenci v Senátu se pro možnou novou skutkovou podstatu vyslovily jak vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, tak i profesorka trestního práva Dagmar Císařová.

Samotnou úpravu nutné obrany pokládají experti za kvalitní, podle nich ji není potřeba měnit.

Bradáčová se v projevu zamyslela nad tím, zda pro takzvané excesy z nutné obrany nezavést zvláštní skutkovou podstatu. "Byla by používána v situacích, kdy policejní orgán, státní zástupce, soudce nemohou konstatovat znaky nutné obrany, protože dochází k excesu," nastínila.

"Zohledňovala by trestní sazbou veškeré skutečnosti excesu i společenskou škodlivost takového jednání," doplnila.

Vzorem je Německo

Jako příklad z praxe uvedla kauzu z Litoměřicka, kde zloději opakovaně vykradli kostel. Muž, který památku hlídal, si proto opatřil zbraň. Poté jednou v kostele vyplašil zloděje, který se snažil utéct vyvýšeným oknem, a v okamžiku, kdy z okna visel, ho postřelil.

Státní zástupce musel tento čin vyhodnotit jako exces z nutné obrany, protože v okamžiku střelby už útok netrval ani nehrozil. Zároveň ale požádal prezidenta o milost pro pachatele. Ta však nebyla udělena.

Lenka Bradáčová
Lenka Bradáčová | Foto: Vojtěch Marek

Expertka na trestní právo z pražské právnické fakulty Dagmar Císařová dala za vzor Německo, kde existuje skutková podstata trestného činu, která se týká překročení mezí nutné obrany při zabití a při těžkém ublížení na zdraví. Podle ní by bylo vhodné, kdyby obdobná úprava existovala i v českém trestním právu.

Připomněla, že pokud je nyní pachatel po překročení mezí nutné obrany odsouzen za vraždu, v rejstříku trestů má namísto "překročení mezí nutné obrany" uvedeno "vražda" a po odpykání trestu pak mimo jiné těžko shání práci. "Když tam bude napsáno 'překročení mezí nutné obrany', asi se na to budeme dívat jinak," podotkla.

"Současná úprava je dobrá"

Státní zástupci zastavili za poslední čtyři roky dvanáct trestních stíhání, u kterých shledali znaky nutné obrany. Šéf žalobců Pavel Zeman uvedl, že Nejvyšší státní zastupitelství tento postup ve všech dvanácti případech schválilo.

V dalších případech nutné obrany pak trestní stíhání vůbec nebývá zahájeno, protože policisté a žalobci dospějí už na základě důkazů shromážděných v přípravném řízení k závěru, že věc kvůli nutné obraně odloží.

Podle Zemana je současná právní úprava nutné obrany dobrá, navíc je už od roku 1994 konzistentní. Šéf žalobců zároveň pochválil práci Nejvyššího soudu, který podle něj velice pečlivě zvažuje konkrétní situaci u všech případů nutné obrany, které projednává.

Za jeden ze zásadních judikátů v tomto ohledu zmínil rozhodnutí, podle nějž může jít o nutnou obranu i v případě, kdy obránce použije zbraň proti neozbrojenému útočníkovi. "Je to logické - když se bráním, musí být obrana vždy trochu intenzivnější, abych se ubránil," podotkl.

Nutnou obranou je čin jinak trestný, kterým obránce odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem.

Trestní zákoník zároveň uvádí, že o nutnou obranu nejde, pokud obrana byla "zcela zjevně nepřiměřená" způsobu útoku. V případě takovýchto excesů je dané jednání trestným činem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zdražení energií dopadlo na lidi na přístrojích, rada pro ně žádá příspěvek

Prudký růst cen energií výrazně dopadl na lidi se zdravotními obtížemi a handicapem, kteří se neobejdou bez podpory přístrojů s vyšší spotřebou elektřiny. Výdaje se jim tak zvedly víc než ostatním. Týká se to více než 10 tisíc lidí. Řekl to předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Například dýchací přístroj podle údajů rady denně používá na 6000 osob. Další handicapovaní používají různé ventilátory či jiné aparáty s vyšší spotřebou.

"Dýchací přístroje mají příkon kolem 300 wattů. Člověk je používá denně třeba deset hodin. Za den jsou to tři kilowatty. To lidé platí navíc, bez toho ale nemohou být. Domníváme se, že mají tak enormní náklady na energie, že je potřeba jejich problém řešit," uvedl Krása. Podotkl, že řada handicapovaných žije z invalidního důchodu. "Jsou to většinou lidé, kteří mohou pracovat jen minimálně. Situace je pro ně tak velmi složitá," dodal šéf rady. O problému a jeho možném řešení chce jednat s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Zdroj: ČTK
Další zprávy