V Česku vznikne onkologická nemocnice. Na boj s rakovinou půjde 50 miliard z EU

ČTK ČTK
29. 6. 2021 14:34
Z evropských peněz půjde do zdravotnictví v příštích letech 50 miliard korun, od roku 2014 to bylo osm miliard. Vznikne nová onkologická nemocnice nazvaná Český onkologický institut v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Plánují se také čtyři výzkumné ústavy, z nichž jeden se zaměří na rakovinu, a vzniká národní plán boje s rakovinou do roku 2030.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Česko podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v letošním roce zřejmě překoná hranici 10 procent hrubého domácího produktu investovaného do zdravotnictví. Z veřejného zdravotního pojištění podle něj půjde více než 400 miliard, včetně dalších zdrojů a investic to bude přes 560 miliard korun.

Rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Ročně je diagnostikováno kolem 85 tisíc nových případů a 27 tisíc lidí nádorům a dalším typům rakoviny podlehne. "Chceme tomu nadále věnovat maximální pozornost," uvedl Vojtěch. Celkově jde podle něj na její léčbu asi šest miliard korun. Investuje se hlavně do dostupnosti moderní péče a nových léků.

Pro možnost vyléčení pacienta je zásadní včasné odhalení nádoru, což má zajišťovat preventivní péče. V Česku fungují tři takzvané screeningové programy, tedy možnost pravidelných vyšetřeních rizikových skupin. Kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku mají na preventivní vyšetření nárok lidé od 50 let, rakoviny prsu ženy od 45 let a děložního hrdla všechny ženy nad 15 let. Využívá je asi polovina.

Ministr připomněl, že díky screeningu za deset let poklesla úmrtnost na rakovinu prsu téměř o 10 procent, u rakoviny tlustého střeva o 30 procent a výskyt o 20 procent.

Na investice v oblasti onkologie šlo od roku 2017 asi pět miliard korun z národních i evropských peněz. V plánu je využít asi dvě miliardy z evropského programu ReACT a z Národního plánu obnovy 10 miliard korun na posílení onkologické prevence a péče.

Samotná budova Českého onkologického institutu má podle dřívějších informací vyjít asi na sedm miliard. Na ministerstvu zdravotnictví vznikla pro jeho výstavu pracovní skupina vedená ředitelem Fakultní nemocnice u svaté Anny a bývalým náměstkem ministra Vlastimilem Vajdákem. Upravit se pro něj má projekt traumacentra ve vinohradské nemocnici, podle ministra vzniká studie proveditelnosti. První provozy by se v ní podle předsedy Evropské společnosti gynekologické onkologie Davida Cibuly mohly otevřít za šest let.

"Nejedná se o další onkologickou kliniku nebo oddělení, jedná se o onkologickou nemocnici, která poskytuje komplexní péči, kterou potřebuje onkologický pacient," popsal Cibula. Podle něj bude v jednom objektu dostupná veškerá péče od prevence a úvodních vyšetření, přes zobrazovací metody, operační zákroky po chemoterapii, radioterapii nebo ozařování. Věnovat by se měl i vědě a ve spolupráci s pražskými lékařskými fakultami i výzkumu. Část prostor bude poskytnuta pro činnost pacientských organizací.

Rozšíří i brněnský onkologický institut

"Určitě projekt traumacentra neupozaďujeme a jakmile budou další prostředky k dispozici, tak se mu budeme dál věnovat," dodal k tomu ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

V plánu je také asi miliardová investice po rozšíření podobné specializované nemocnice v Brně, Masarykova onkologického institutu. Podle jeho ředitele Marka Svobody vznikne nový pavilon onkologické prevence s vyšetřovacími a zobrazovacími metodami a centrum pro inovativní a podpůrnou péči, které se bude věnovat zejména pacientům zařazeným do klinických studií nových léků, kterých je v ústavu asi 10 procent.

Do zdravotnického výzkumu má jít z evropských fondů asi pět miliard. Podle zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřeje Slabého mají vzniknout čtyři biomedicínské ústavy, kromě rakoviny zaměřené také na infekční nemoci, metabolická, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy