Česko podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v letošním roce zřejmě překoná hranici 10 procent hrubého domácího produktu investovaného do zdravotnictví. Z veřejného zdravotního pojištění podle něj půjde více než 400 miliard, včetně dalších zdrojů a investic to bude přes 560 miliard korun.
Rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Ročně je diagnostikováno kolem 85 tisíc nových případů a 27 tisíc lidí nádorům a dalším typům rakoviny podlehne. "Chceme tomu nadále věnovat maximální pozornost," uvedl Vojtěch. Celkově jde podle něj na její léčbu asi šest miliard korun. Investuje se hlavně do dostupnosti moderní péče a nových léků.
Pro možnost vyléčení pacienta je zásadní včasné odhalení nádoru, což má zajišťovat preventivní péče. V Česku fungují tři takzvané screeningové programy, tedy možnost pravidelných vyšetřeních rizikových skupin. Kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku mají na preventivní vyšetření nárok lidé od 50 let, rakoviny prsu ženy od 45 let a děložního hrdla všechny ženy nad 15 let. Využívá je asi polovina.
Ministr připomněl, že díky screeningu za deset let poklesla úmrtnost na rakovinu prsu téměř o 10 procent, u rakoviny tlustého střeva o 30 procent a výskyt o 20 procent.
Na investice v oblasti onkologie šlo od roku 2017 asi pět miliard korun z národních i evropských peněz. V plánu je využít asi dvě miliardy z evropského programu ReACT a z Národního plánu obnovy 10 miliard korun na posílení onkologické prevence a péče.
Samotná budova Českého onkologického institutu má podle dřívějších informací vyjít asi na sedm miliard. Na ministerstvu zdravotnictví vznikla pro jeho výstavu pracovní skupina vedená ředitelem Fakultní nemocnice u svaté Anny a bývalým náměstkem ministra Vlastimilem Vajdákem. Upravit se pro něj má projekt traumacentra ve vinohradské nemocnici, podle ministra vzniká studie proveditelnosti. První provozy by se v ní podle předsedy Evropské společnosti gynekologické onkologie Davida Cibuly mohly otevřít za šest let.
"Nejedná se o další onkologickou kliniku nebo oddělení, jedná se o onkologickou nemocnici, která poskytuje komplexní péči, kterou potřebuje onkologický pacient," popsal Cibula. Podle něj bude v jednom objektu dostupná veškerá péče od prevence a úvodních vyšetření, přes zobrazovací metody, operační zákroky po chemoterapii, radioterapii nebo ozařování. Věnovat by se měl i vědě a ve spolupráci s pražskými lékařskými fakultami i výzkumu. Část prostor bude poskytnuta pro činnost pacientských organizací.
Rozšíří i brněnský onkologický institut
"Určitě projekt traumacentra neupozaďujeme a jakmile budou další prostředky k dispozici, tak se mu budeme dál věnovat," dodal k tomu ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
V plánu je také asi miliardová investice po rozšíření podobné specializované nemocnice v Brně, Masarykova onkologického institutu. Podle jeho ředitele Marka Svobody vznikne nový pavilon onkologické prevence s vyšetřovacími a zobrazovacími metodami a centrum pro inovativní a podpůrnou péči, které se bude věnovat zejména pacientům zařazeným do klinických studií nových léků, kterých je v ústavu asi 10 procent.
Do zdravotnického výzkumu má jít z evropských fondů asi pět miliard. Podle zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřeje Slabého mají vzniknout čtyři biomedicínské ústavy, kromě rakoviny zaměřené také na infekční nemoci, metabolická, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění.
