Z matematiky dostala čtyřku a pětku téměř polovina studentů, výsledky se zhoršily i v češtině

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 5. 2018 18:12
Pokračuje tak postupný úbytek středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé zvládnou.
Maturita, ilustrační foto
Maturita, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procent maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Přibývá tak středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé nezvládnou.

Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Zůstává tak nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech. Vyplývá to z tiskové zprávy s výsledky didaktických testů, kterou organizátor maturit Cermat. Celková neúspěšnost zveřejněna nebyla.

Výslednou známku čtyři dostalo z matematiky 24,5 procenta lidí. Téměř polovina jich tak buď neuspěla nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně. Zároveň se oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili didaktický test matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.

Z povinného testu z češtiny propadlo letos 6488 maturantů z celkového počtu 62 234. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů. V didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů ze 14 762 maturantů, kteří ho skládali.

Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později. Pokud ale ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) zůstane ve své funkci i v nově vznikající vládě, chtěl by to zřejmě změnit.

"Tato informace (o výsledcích maturit) je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády," řekl.

V současnosti musí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, v posledních letech stále klesá. Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů, zatímco před třemi roky 30 procent.

Horší také výsledky z cizích jazyků

Zhoršily se také výsledky maturity z angličtiny a němčiny. U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3 procentního bodu více než loni. Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1 procentního bodu.

K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69.318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 9. května. Sloh z češtiny byl už 11. dubna.

Výsledky písemných prací z češtiny, které se letos opět hodnotily centrálně, i cizích jazyků Cermat zatím nezveřejnil. Jejich hodnocení posílá postupně školám před zahájením ústních zkoušek, které se mohou konat od 16. května do 8. června.

V následujících dnech se Cermat chystá na webu novamaturita.cz zveřejnit některé další analýzy maturitních výsledků. Ještě podrobnější data pak budou na portálu výsledky.cermat.cz k nalezení od 31. července 2018. Školy a kraje obdrží detailní analytické zprávy do konce srpna, uvedl Cermat.

Video: Maturitní slohy? Témata jsou neuvěřitelně blbá a kritéria hodnocení gumová, kritizuje češtinářka

Vadí nám i neprůhlednost opravování prací, žáci nevědí, kde udělali chybu, říká Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy