Vyzkoušeli jsme, jak tělo reaguje na teplotní výkyvy

Kateřina Šmídová
3. 2. 2012 15:13
Lidské tělo například během cesty do práce musí zvládnout rozdíl desítek °C
V metru se oproti venku ohřejete, teplota 7,5 °C.
V metru se oproti venku ohřejete, teplota 7,5 °C. | Foto: Jan Langer

Praha - Lidské tělo musí za mrazivých dní zvládnout teplotní rozdíl několika desítek stupňů Celsia.

Aktuálně.cz pod vedením meteoroložky Dagmar Honsové v nejmrazivější ráno letošního roku prověřovalo, jaké teploty náš organismus překonává například cestou do práce. Pro přepravu jsme využili pražskou MHD.

Ráno v 6.40 jsme opouštěli vyhřátý byt o teplotě 21,7 °C, venku ale bylo -16 °C. V tomto okamžiku se musíme vyrovnat s rozdílem téměř čtyřiceti stupňů Celsia.

Zdravý organismus by neměl mít s tímto přechodem větší problém. Trápit bude především osoby s nemocemi termoregulačního systému, hlavně seniory, kteří nemají dostatečné prokrvení koncových částí těla. Ohroženi jsou i kardiaci a lidé s nemocemi dýchacího ústrojí.

Pocitová teplota je nižší

V 7 hodin nastupujeme do tramvaje a měříme znovu teplotu, tentokrát nám teploměr ukazuje hodnotu 6,6 °C.

Dagmar Honsová upozorňuje na to, že u lidí s nízkým krevním tlakem, může při prudkém přechodu z venku do teplého prostoru hrozit omdlévání. Děti do jednoho roku života, které ještě nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém, by neměly být mrazu vůbec vystavovány.

Prohlédněte si fotoreportáž z experimentu:

V 7.10 vystupujeme z relativně vyhřáté tramvaje opět na -16 °C, přestupujeme na metro. Ve stanici Malostranská zaznamenáváme nad eskalátory teplotu pod -11 °C. Protože tu fouká vítr, pocitová teplota je ještě o pár stupňů nižší než ve skutečnosti.

"Zmíněný jev se v odborné terminologii nazývá 'wind chill'," vysvětluje meteoroložka. Lidské tělo produkuje teplo a zahřívá vzduch pod naším oblečením. Silný vítr však působením tlaku tento ohřátý vzduch odvádí zrychleně pryč, vliv zimy na organismus je tak urychlen. Jednoduše na větru je nám vždy větší zima.

Rýma nehrozí, pozor na angíny

Měřicí budka v Břevnově.
Měřicí budka v Břevnově. | Foto: Jan Langer

Pod eskalátory se konečně zahřejeme, teploměr ukazuje 5,9 °C. V 7.20 nastupujeme do vozu, tady je opět o něco tepleji, 7,5 °C. Metro opouštíme ve stanici Dejvická, čeká nás poslední přestup. Z venkovních -16 °C nastupujeme do autobusu, kde je 8,4 °C.

Dagmar Honsová zdůrazňuje, že Praha se vyznačuje jevem zvaným tepelný ostrov velkoměsta. Je tu obvykle o dva až pět stupňů vyšší teplota než v nezastavěné krajině. Způsobuje to například hustší provoz či více vytápěných objektů, které vyhřívají okolí.

Pozitivní je na mrazivém počasí to, že se během jeho trvání nešíří virová onemocnění. Pozor by si však lidé měli dát na angíny a chronická onemocnění dutin.

Nakonec vystupujeme z autobusu na teplotu -16 °C  a zamíříme do kanceláře vyhřáté na 22 °C.

Během jedné cesty do práce naše tělo muselo zvládnout celkem osm teplotních přechodů v hodnotě od 20 do téměř 40 stupňů. Ačkoliv to bylo nepříjemné, neměli jsme problém se s vysokými výkyvy vyrovnat. Přesto je třeba zdůraznit, že by se lidé měli dostatečně oblékat.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy